Revolúcia

Celkem slušný a realistický obraz americké války za nezávislost. S Patriotem se nedá srovnávat. Problémem bude zřejmě casting hlavního hrdiny - jestli Al Pacino nehraje ve válečných filmech, dělá dobře, protože se sem zjevně nehodí. Nastassja Kinski toho až tolik nehraje, zato Sutherland využívá svůj prostor dokonale a je asi největším pozitivem filmu. Z Pacinovy filmografie hodně slabé, jinak však celkem průměr. (07.08.2005)

Ač mě baví a mám rád historické filmy, tento mě naprosto nezaujal a nudil mě. Herecké výkony všech hvězdných protagonistů se take nedají zařadit k nejlepším v kariéře, takže jediné plus filmu je realističnost, a to, že je to takový protipól k Patriotovi, kde byli všichni yenkee fakt moc hodní a angličani ti zlí. Tady jsou zlí všichni. (16.02.2006)

Rozhodne jeden z najhorších historických filmov a taktiež v žánri americkej vojny za nezávislosť. Taký ,,Patriot", ktorý tu síce tiež veľmi chvály nepochytil, je oproti tomuto ozajstný skvost. Problémom ,,Revolúcie" sú predovšetkým dve veci - réžia a scenár. Obe sú absolútne nezvládnuté. Pri sledovaní filmu som mal dojem, ako keby režisér vôbec nevedel čo nakrúca, alebo predlohu poznal naozaj veľmi mizerne, ako z rozprávania nejakého pradedka svojho uja, ktorý tam niekde pre regiment čistil zemiaky a scenár, inak z nie až tak zlého námetu, robí iba hromadu nudy, nelogickosti a nezáživnosti (Al Pacino sa na začiatku filmu podpíše no na jeho konci už nevie čítať). Herci sú absolútne nezaujímaví a plochí, pričom však Al Pacina (aspoň podľa Malín) by som za toho najhoršieho určite neoznačoval. To jediné čo ma na filme ako tak zaujalo bola tá pochmúrna, uslzená atmosféra, ktorá sa z neho nevytratila až do konca. Boh ochraňuj kráľovnú zato, že som sa svojho času nerozhodol kúpiť si DVD s filmom v Lacných knihách. (03.01.2009)

Film natočili Briti a predsa si liali smolu do vlastných radov, keď bol príbeh spracovaný z pohľadu Američanov a ich hrdinského a nacionalistického boja proti anglickému kráľovi. Trochu divné. Príbeh mal viaceré nudné chvíle a bohužiaľ, režisér z takých hercov ako Pacino či Sutherland nevedel vytrieskať oveľa viac ako iba priemer. Aj keď film nemal zlú atmosféru a scénam nechýbala prirodzenosť, strácal viackrát tempo. Nepomohol mu ani záver, ktorý bol taký nemastný-neslaný. (05.10.2014)

O americké revoluci - respektive dvojrevoluci, počítáme-li občanskou válku mezi Severem a Jihem - toho naše společnost mnoho neví, pomineme-li Feuchtwangerův román LIŠKY NA VINICI. Nevšední americký film s nebojácným názvem skvěle zachycuje tuto převratnou dějinnou událost z pohledu průměrného Američana, který se do jejího soukolí dostává proti své vůli. Víc než na dějinné letopočty myslí na to, aby přežil on i jeho syn. Kontrapunkt - americká vlastenka z majetné rodiny, která neví, ke komu se přichýlit - tvoří osu námětu a postupné přibližování obou hrdinů až po jejich partnerské sblížení v lidské rovině symbolizuje to nejpodstatnější - zrod americké demokracie. Z pozadí cítíme indiánskou otázku, kterou doba amerického Divokého západu devatenáctého století řeší etnocidou řady dnes již zaniklých kmenů. A v popředí to, co také dominovalo - peníze, a nic než peníze. Zdůvodnění, kterých se hlavnímu hrdinovi dostává, se příliš neliší od těch, která o sto let později začnou svým ruským spoluobčanům nabízet bolševici. Syrovost a realističnost pohledu, nabízeného kamerou, i zpodobení "Američana zezdola" zbaveného pozlátek, může a musí působit rozporuplně. I herečtí představitelé titulních rolí se ztrácejí na pozadí kolektivního hrdiny, jímž jsou povstalí rodící se Američané sami. Ale právě proto v tomto případě americká kinematografie nabízí našemu přemýšlivému divákovi film, který své působení zakládá na demýtizaci amerického mýtu. A na jeho schopnosti a potřebě jít proti proudu a hledat převapivě početné přehršle démantů v hromadách zdánlivé suti a odpadu. (27.08.2007)