Revolúcia

O americké revoluci - respektive dvojrevoluci, počítáme-li občanskou válku mezi Severem a Jihem - toho naše společnost mnoho neví, pomineme-li Feuchtwangerův román LIŠKY NA VINICI. Nevšední americký film s nebojácným názvem skvěle zachycuje tuto převratnou dějinnou událost z pohledu průměrného Američana, který se do jejího soukolí dostává proti své vůli. Víc než na dějinné letopočty myslí na to, aby přežil on i jeho syn. Kontrapunkt - americká vlastenka z majetné rodiny, která neví, ke komu se přichýlit - tvoří osu námětu a postupné přibližování obou hrdinů až po jejich partnerské sblížení v lidské rovině symbolizuje to nejpodstatnější - zrod americké demokracie. Z pozadí cítíme indiánskou otázku, kterou doba amerického Divokého západu devatenáctého století řeší etnocidou řady dnes již zaniklých kmenů. A v popředí to, co také dominovalo - peníze, a nic než peníze. Zdůvodnění, kterých se hlavnímu hrdinovi dostává, se příliš neliší od těch, která o sto let později začnou svým ruským spoluobčanům nabízet bolševici. Syrovost a realističnost pohledu, nabízeného kamerou, i zpodobení "Američana zezdola" zbaveného pozlátek, může a musí působit rozporuplně. I herečtí představitelé titulních rolí se ztrácejí na pozadí kolektivního hrdiny, jímž jsou povstalí rodící se Američané sami. Ale právě proto v tomto případě americká kinematografie nabízí našemu přemýšlivému divákovi film, který své působení zakládá na demýtizaci amerického mýtu. A na jeho schopnosti a potřebě jít proti proudu a hledat převapivě početné přehršle démantů v hromadách zdánlivé suti a odpadu. (27.08.2007)

Film nepříliš úžasného režiséra Hugh Hudsona v čele s Al Pacinem má své klady i zápory. Hodně podivně seskládaná dějová linka, která sice jde chronologicky, ale občas diváka dokáže zmást, přeskakuje časem a ústřední hrdina během čtyř let vůbec nezestárne. Hodně taky pokazil hudební skladatel, který nejspíš na příkaz režiséra zasadil k bitvám pomalou, dojemnou hudbu, místo gradačních zesílených bubnů a pořádného ozvučení. Pacino ze začátku půspbí nezvykle a vypadá jako by nevěděl, co má hrát. To se od třetiny naštěstí změní. Tvůrci měli štěstí, že Pacino dokáže film vygradovat a Nastassja Kinská může být bez problému přesvědčivá. Hudson film nejlépe kočíruje při dojemných, emočních chvílích a Sutherland si roli celkem užívá. Lepší sřih, hudbu při bitvách nadupat a na akční sekvence hodit lepšího choreografa, mohl to být sugestivní film s poučným charakterem. Takhle zůstanu u průměru. (09.01.2006)

Film natočili Briti a predsa si liali smolu do vlastných radov, keď bol príbeh spracovaný z pohľadu Američanov a ich hrdinského a nacionalistického boja proti anglickému kráľovi. Trochu divné. Príbeh mal viaceré nudné chvíle a bohužiaľ, režisér z takých hercov ako Pacino či Sutherland nevedel vytrieskať oveľa viac ako iba priemer. Aj keď film nemal zlú atmosféru a scénam nechýbala prirodzenosť, strácal viackrát tempo. Nepomohol mu ani záver, ktorý bol taký nemastný-neslaný. (05.10.2014)

Trochu demýtizující pohled na americkou válku za nezávislost. Alespoň z počátku. Postupně se film přelil do příběhu otce a syna, které víc než to, aby si Američané vládli sami, zajímá vlastní přežití. Závěr už se dá označit za klasicky vlastenecký. Al pacino tentokrát nevynikl a zastínil ho spíše Donald Sutherland, který měl dle mého názoru dostat podstatně větší prostor. Průměrný historický film. 60% (02.03.2012)

Zapomeňte na Patriota a jeho jasné rozdělení na "dobré Američany" a "zlé Angličany". Revolution na vás okamžitě dýchne skvělou atmosférou té doby; špinavé město, hladovějící lidé, na ulici žena, která právě místní doktor při vědomí pomocí pilky amputuje nohu. Vaše loď je zabavena v zájmu Spojených států, ale vy jste vlastenec, tak vám to přece nemůže vadit. Jste naverbován do americké armády, jestli chcete, nebo ne, je váš problém. Váš americkej šéf je hajzl, kterej vás radši nechá všechny postřílet, než aby vám dovolil stáhnout se o deset metrů, ale ten anglickej je ještě horší. Pokud se nechcete podrobit králi, nechá vás klidně umlátit k smrti, případně z vás při honu udělá hlavní atrakci a nechá vás roztrhat psy (zábava přece musí být). Jenže zatímco tahle nehrdinská atmosféra (hlavnímu hrdinovi nejde o nic víc než o to přežít a na nějakou válku kašle), kde jsou všichni zlí, skvěle funguje, bojiště a příběh nestojí skoro za nic. Samozřejmě, že nikdo nečeká nějakou fenomenální bitvu, to by přece jen nesedělo, ale bitva ve stylu "deset pochodujících vojáčků, bum, jeden spadne, devět pochodujících vojáčků" je přece jen trochu málo. Navíc hudba je naprosto příšerná, například v už zmíněných bitvách vás místo gradace čeká naprostá uspávačka. A co teprve střih, kde vás místy překvapí, že od posledního záběru bez jakéhokoliv varování uběhl třeba i rok... Trochu škoda, protože jinak to mohl být jeden z "nejopravdovějších" filmů o tom, jak Američani získali svou nezávislost. (24.08.2007)