Klebety

Vezmeme-li to jako teen drama, v němž se hlavních rolí ujímají Cyclops, Cersei Lannister, Daryl Dixon a k nim navíc moje oblíbená Kate, vlastně se mi to už teď prodalo. O to jsem radši, že Fáma i po filmových kvalitách se nemá za co stydět.. Námět, v němž partička vysokoškoláků prakticky testuje svoji hypotézu o pomluvách rozšířením vlastní vymyšlené "fámy" po škole, se dokáže skvěle držet mladšího prostředí, ale k tomu navíc zařídit velmi solidní drama s pár solidními psychologickými prvky.. Vždyť co je na tom, pokud někdo plácne, že se na jednom z školních večírků spolu dva opilí spolužáci vyspali? V podstatě nic, ale lidská paměť je fantastický mechanismus, s jímž si neví s přesností neví poradit nikdo. A proto, když má někdo "okno", které mu je vyplněno, dokáže paměť onu výplň i s prostým provázáním přijmout za skutečnost, než aby zůstalo ve vzpomínkách prázdné místo. Nedá se tak nikdo z postav označit za "zlé a hodné", i když postupné odkrývání původně neexistujících motivací postav tomu dost nadbíhá.. Jako celek mi to přišlo nejen zábavné, ale audiovizuálně celkem poutavé.. Škoda překombinovaného závěru? I když dost naivní, tak mě to tam s ním obstojně zapadlo.. Jsou i lepší tematicky podobné kousky, ale Fáma baví a já nebudu překvapen, když si ji brzy dám znovu. 70% (07.01.2024)

Nápad dobrý - zpracování (hlavně druhé poloviny filmu) prachmizerné. Kupí se schválnost na schválnost a závěrečná past je tak složitá, že by z ní nenašel cestu ani David Copprefield, natož skupna rozmazlených vysokoškoláků. O kvalitách snímku vypovídá, že jsem si až před závěrečnými titulkami uvědomila, že už jsem to kdysi viděla. Milosrdná paměť nad tím zatáhla oponu a já ji takhle neopatrně sama znovu otevírám! /10. 6. 13./ (10.06.2013)

Není to špatný příběh. Jak vznikají a šíří se fámy, pomluvy? O tom se rozhodnou tři studenti napsat školní práci a skutečnou pomluvu vymyslí. Vyberou si zamilovanou dvojici Naomi a Beaua a začnou o dívce šířit fámu, že byla na proběhlém večírku znásilněna. Naomi si večer z větší části nepamatuje, hodně pila, ale čím si je jista je, že odcházela se svým chlapcem Beauem. Přitom její hoch věděl, jak vehementně Naomi odmítá předmanželský sex. Že by se skutečně dopustil něčeho tak ohavného? Nebo snad někdo jiný? Fáma se šíří mezi spolužáky a narůstá geometrickou řadou do nebývalých rozměrů, protože k získaným informacím si každý přidává svou trošku. Nedá se zastavit a čím dál víc vtahuje do svých chapadel i svoje tři tvůrce. A právě oni jsou následky zpočátku svého experimentu postiženi nejvíce. Nenápadný, ale dobrý psychothriller, který docela nevinně začíná a moc nešťastně končí. (22.06.2010)

„Jsou to jen řeči. Nemůžou uškodit,” vypouští z úst James Marsden. Jenže nic se mezi lidmi našíří rychleji, než pomluva. A trojice přátel hodlá svou závěrečnou ročníkovou práci zaměřit právě na pomluvu – jak vzniká, jak se dostává dál a dál, jakou má sílu, jak se její základ mění. Jenže ze zdánlivě nevinné záležitosti se může vyvinout osudový problém. Námět je určitě zajímavý. I to, co se děje potom, je poměrně promyšlené a uvěřitelné. Rovněž začínající pozdější hvězdy nižší svítivosti hrají velmi slušně. Škoda posledních minut. Výsledek totiž tak trochu utrpěl dobou, ve které vzniknul. Snaha o šokující závěr byla tehdy značným problémem mnoha projektů. Tady to bolí obzvlášť. (22.11.2019)

Majordomus Černá zmije kdysi řekl kavárnici Migginsové: „Říká se, že slovní urážky bolí víc, než fyzická bolest.“ Stejně tak je to s klepy, pomluvami, drby a fámami, což se nám Guggenheimovo muzeum průměrnosti snažilo sdělit v podivně gradovaném thrilleru o třech odrostlých vysokoškolácích a jejich ryze columbovských praktikách odhalování klamára. Ten „šokující“ závěrečný twist s třetí mocninou lhaní byl docela fail - zachránila by ho jen mocnina čtvrtá, v níž by zdrcená postava J.Marsdena skočila pod metro a ostatní by měli zase o čem přemýšlet.. Nutno dodat, že Černá zmije pokračoval slovy: „Samozřejmě, že je to omyl, jak brzy zjistíte, až vám tenhle špíz vrazím do hlavy.. (10.06.2013)