Horizont udalosti

Myslel jsem si, že se budu dívat na film, který se v horizontu několika minut promění v událost. To se nestalo. Událost byla, když souložící pár ve druhém baráku při svém čísle tak řval, že na ně lidi zavolali policii. Policajti jim domluvili / škoda, že nevím co říkali:) / a já v klidu mohl dokoukat film, který měl atmosféru i napětí a zvukovými efekty by mohl konkurovat oněm zvukovým efektům od sousedů. Ovšem když ve filmu začali mluvit o druhé dimenzi, tak mě napadlo v jaké dimenzi teda asi byli ti hlasití sousedé ? Ve třetí ?? (13.05.2007)

Nejzábavnější na tomhle filmu je, že někdo z toho vzal ty "zvuky z pekla" a pak to dal někde na net s tim, že je to nahrávka z nějakýho hlubinnýho vrtu, což je jasnym důkazem o tom, že peklo existuje. A hromada blbů na to samozřejmě skočila. Druhá věc, co stojí za zmínku, je písnička Funky shit od Prodigy, která zazní ale až u závěrečnejch titulků. Jinak zhruba do půlky to nevypadalo až tak špatně, ale ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že ta vesmírná loď proletěla do pekla, jsem se málem pochcal smíchy. Tohle fakt může napadnout jenom američany :-) (09.03.2014)

Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší. Když v roce 1979 s tímto sloganem přišel do kin kanonický Vetřelec, odstartoval svým úspěchem renesanci subžánru sci-fi hororu. Ten se těšil velké popularitě v Americe padesátých let, kdy snímky o zlotřilých mimozemšťanech žily z paranoie vůči východnímu bloku, případně odrážely hrůzu z jaderné katastrofy i rapidně se rozvíjející vědy. S ochladnutím ideologického běsnění a především pak tváří v tvář reálnému závodu o dobytí kosmu přišel žánr o svou hybnou sílu a jeho příspěvky se staly zábavnou výplní nočního vysílání televize. Vetřelec coby čistokrevný horor postavený na psychologických a mytologických archetypech připomenul, že neprobádané dálavy mezihvězdného prostoru mohou skrývat hrůzy, které ze Země, kde vědecký pokrok okrajoval sféry tajemna a iracionálna, závratně mizely. Nadcházející dekáda přinesla vedle přímého pokračování a desítek laciných kopírek směřujících na bující videotrh také další dnes ikonické příspěvky, které sci-fi horor ustanovily jako jednu ze stabilních žánrových kategorií, jež se má čile k světu dodnes, jak ukazuje letošní premiéra Život (Life, 2017). Devadesátková produkce Horizont události je sympatická tím, že nijak nezastírá svou brakovost, ale vedle šestákové přímočarosti vlastní VHS titulům se chlubí také působivými efekty a výpravou i strhujícím formálním rukopisem. Režisér Paul W.S. Anderson, který proslul svými hyperrealistickými videoherními filmy v čele se sérií Resident Evil, za pomoci efektních kamerových kompozic a rychlého střihu proměňuje omezené prostředky a několik málo studiových interiérů na pohlcující horskou dráhu vesmírnou archou hrůzy. Na rozdíl od hrůzy personifikované do roztodivných mimozemských tvorů, Horizont události kráčí ve šlépějích lovecraftovského absolutního zla dalece přesahujícího malého člověka, které spojuje s prvky groteskně fyzických hororů Cliva Barkera. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Ja si nemuzu pomoct, ja mam tenhle film proste rad a i kdyz jsem ho uz videl nekolikrat, vzdy se na nej rad znovu kouknu. Pribeh ma film vcelku slusnej, sice se to pak zvrtne v klasicky strasidelny sceny na vesmirny lodi, ale to je fuk. Lekacky vicemene fungujou, navic tu jsou opravdu pekny krvavy zabery. Triky mi prisly taky vcelku slusny. Fishburne je jako kapitan lodi presnej, dokaze udrzet moralku a mit respekt, ale neni to zadnej idiot co by buzeroval a Sam Neill se na vedce skvele hodi a je fajn ho videt jako zaporaka. Navic ma film skvelou atmosferu, je napinavej a nema zadny vetsi hluchy misto, takze ho klidne muzu zaradit mezi jeden z nej sci-fi hororu, jeden z nej Andersonovo filmu a dat mu plnej pocet. Jen skoda, ze film asi nikdy neuvidime v puvodnim sestrihu. (17.05.2007)

Polozapomenutá perla. Dodatečně vydobytej kult bohužel už nic nezmění na tom, že komerční neúspěch Horizontu nadlouho oslabil možnosti sci-fi hororu a pravděpodobně i režiséra Andersona, kterej od tý doby plave ve vodách bídný rutiny. Skvělá atmosféra kosmických dálav v kombinaci s okultní tematikou a extrémní brutalitou dávala šanci vzniku nezapomenutelnýho díla, ovšem to by se studio nesmělo zaleknout kontroverze a nenasadit toliko nepopulární nástroj s názvem "vystřižené scény". Ne, nemyslim si, že by horor měl stát v první řadě na krvi - ovšem zvolený téma, v jehož jádru stojí to nejryzejší zlo a utrpení, se neobejde bez teroru všeho druhu. Výsledný dílo je i tak fascinující a má zvýrazněnou pozici na poličce každýho sci-fi geeka, ale škoda, ŠKODA toho promrhanýho potenciálu. Malou velkou lahůdkou rozhodně zůstává předevšim vizuální ztvárnění a podařený herecký obsazení. (04.08.2018)