Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (291)

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Moderní doba je velmi slavný a bezvýhradně chválený film, takový, u jakého se očekává, že jen splníte kvótu a bez řečí mu dáte plné hodnocení. To nemůžu udělat, protože je na můj vkus přeplácaná. Mnoho scén patří k ikonickým symbolům filmové historie, mnohé jsou nadto opravdu vtipné. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že víc než o obsah šlo tentokrát Chaplinovi o sdělení: "Říkáte, že nepřežiju nástup zvukového filmu? Tak koukejte, jak z toho vybruslím." a ve značně nesouvislé sérii lepších, horších i výtečných skečů to předvádí. Třeba jedna scéna je na pohled jako z němé éry, protože se v ní nemluví, zato v ní hraje důležitou roli zvukový efekt kručení v břiše. V neméně slavné scéně se ztracenými manžetami Charlie inovuje svou postavu zpěvem. Nebo jednoduše nechá mluvit jiné a sám (vzdorovitě?) mlčí. Umím si představit, že v době, kdy se film utrhl ze řetězu a bonus zvukové stopy ho přivedl k extrémní ukecanosti, Moderní doba dojala nejednoho pamětníka. A že její okázalou symboličnost budou ještě sto let ze všech stran ohlodávat nadšení kritici. Ale není dokonalá a vyrovnaná. 80% ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Naprosto geniální groteska! Chaplin tohle umění dotáhl k dokonalosti v době, kdy žánr už prakticky z kin vymizel. Perfektním gagům docela sedí mozaikovitá stavba filmu, sociální podtext ale svému tvůrci přinesl zcela neúměrné problémy (a narozdíl od zhruba stejně starého filmu Hej rup! by je měl i v našem bývalém režimu). ()

Reklama

IQ Tiqe 

všetky recenzie používateľa

Můj první Chaplin. Příběh poskládaný z pantomimických skečů, který jsem měl po 10 minutách chuť začít přetáčet. Ale vydržel jsem a i jsem se někdy usmál a jindy se spíš nudil. Němý film není moje gusto (10 minut grotesky je fajn, ale poskládat z ní celý film, abych udržel pozornost, to snad nejde), naštěstí ho držela nad vodou hudba. Hodně mě zaujala Chaplinova partnerka – nevím, jestli to bylo její tváří, vlasy nebo šaty, ale na rozdíl od dobových hereček působila jak z dnešního filmu. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 6 | hudba 7 | humor 3 | akce 2 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Hodne prijemny prekvapeni, prozatim nejlepsi Chaplinovo film, co jsem videl a zaroven jedna z nejvtipnejsich grotesek. Je sice fakt, ze 85 minut uz je trochu moc, ale dej nastesti neni na jednom miste a Chaplin tak dela bordel na ruznejch zajimavejch mistech, jednou ve vezeni, podruhy v obchodaku, pak zas v rozpadajicim se dome atd. takze gagy se stridaj a Chaplin ma k dispozici ruzny veci, z kterejch tezi maximum. Trosku me zarazil zvuk, obcas nekdo mluvi nebo Chaplin zazpiva a pak tu jsou zas klasicky titulky, trosku divny. I tentokrat ma Chaplin k dispozici zenskou, ale tentokrat to nehraje na zadnej desnej dojak s smutnym koncem, ale je to proste od zacatku do konce skvela komedie s hromadou nezapomenutelnejch scen. ()

anais 

všetky recenzie používateľa

Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. ()

Galéria (68)

Zaujímavosti (28)

  • Film byl zařazen na seznam nejvýznamnějších filmů, který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
  • 7. listopadu 1999 byl film promítán při otevírání zrekonstruovaného Silent Movie Theatre (Němé kino) v Los Angeles. (HellFire)
  • Film se natáčel v Hollywoodu, Santa Clarita, San Pedru, Brentwoodu a na Long Beach v Kalifornii. (rafix)

Reklama

Reklama