Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (291)

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Filmová ikona Charlie Chaplin má významných kousků na kontě spousty. Diktátor, Cirkus, Kid, Světla ramp..... a také Moderní doba. Právě Moderní doba patří dost možná mezi nejlepší mistrova díla, což je i vzhledem ke kvalitě většiny jeho titulů velmi prestižní označení. I z dnešního pohledu je patří ovšem Moderní doba mezi nejslavnější a nejchválenější Chaplinovy tituly, čemuž je hodně těžké se divit. Moderní doba je totiž úžasná.   Jak je u Chaplina zvykem, Moderní doba je hodně zábavná. Krom toh je ovšem též velmi chytrá, protože se svět točí okolo přežívání v industriálním světě a Chaplin si neodpustí spousty rýpavých komentářů. Film je komentářem k velké hospodářské krizi, který obsahuje Chaplinův komentář k industrializaci. Krom toho je Moderní doba též posledním filmem, kde Chaplin ztvárnil postavu Tuláka a prvním filmem, kde je možné Chaplina slyšet.   Společně s Diktátorem a Kidem patří Moderní doba dost možná mezi nejsilnější Chaplinovy díla. Dokazuje, že krom povinného humoru se Chaplin neobcházel bez silných myšlenek. Je to pochopitelně neskutečná zábava, která se u Chaplina nabízí jako povinnost. Zároveň ovšem je Moderní doba skutečně komentářem, který v mnoha ohledech obstojí i v aktuálním období 21. století. Přitom všem ovšem zůstává apolitické a přesto silné.   Chaplinovy gagy jsou opět výtečné, jeho tečka za němou érou funguje výtečně. Chaplinova dokonalá nadsázka a sociální kritika společně fungují v neskutečně krásném kontrastu. Ze všech němých Chaplinových filmů je Moderní doba dost možná nejkomplexnější, protože se zároveň snaží skutečně něco říct. Chaplin zůstává apolitický a přesto toho dokáže říct strašně mnoho. Jeho satira fungovala skvěle a na mistra se může vesele vzpomínat právě i díky Moderní době.... ()

Dr.film 

všetky recenzie používateľa

V posledním filmu o legendárním Tulákovi se Chaplin nekompromisně vzpírá řadě faktorů. Jedním z nejdůležitějších je protest proti nástupu zvukového filmu. Chaplin toto téma řeší v několika rovinách a hned v úvodu pomocí zvuku rozděluje role. Tulák je v továrně u běžícího pásu pod vahou extrémního pracovního nasazení postupně zbavován své individuality a zde přichází na scénu první použití zvuku, které Chaplin aplikuje jako negativní vyjadřovací prostředek – používají ho pouze vládnoucí lidé nebo přístroje. Po několika eskapádách v továrně Chaplin nechá Tuláka „vyplivnout“ ven na ulici, čímž máme nabít pocitu Tulákova znovuzrození. Film dává najevo svůj nesouhlas se stavem společnosti ve třicátých letech 20. století a to dosti silně. Následuje řada výborných scének, včetně setkání se s podobně smýšlející „Tulačkou“. Za vynikající moment považuji závěrečnou scénu, kde Chaplin dotahuje svůj „zvukový manifest“ do geniálního čísla. Poprvé v historii zazní Chaplinův hlas, ale zpěv interpretuje jako nesrozumitelný jazyk a smysl písně vyjadřuje svým milovaným pantomimickým pohybem. Moderní doba je krásný film a potvrzuje, jak výtečným filmařem Charles Chaplin ve své době byl. ()

Reklama

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Moderní doba je velmi slavný a bezvýhradně chválený film, takový, u jakého se očekává, že jen splníte kvótu a bez řečí mu dáte plné hodnocení. To nemůžu udělat, protože je na můj vkus přeplácaná. Mnoho scén patří k ikonickým symbolům filmové historie, mnohé jsou nadto opravdu vtipné. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že víc než o obsah šlo tentokrát Chaplinovi o sdělení: "Říkáte, že nepřežiju nástup zvukového filmu? Tak koukejte, jak z toho vybruslím." a ve značně nesouvislé sérii lepších, horších i výtečných skečů to předvádí. Třeba jedna scéna je na pohled jako z němé éry, protože se v ní nemluví, zato v ní hraje důležitou roli zvukový efekt kručení v břiše. V neméně slavné scéně se ztracenými manžetami Charlie inovuje svou postavu zpěvem. Nebo jednoduše nechá mluvit jiné a sám (vzdorovitě?) mlčí. Umím si představit, že v době, kdy se film utrhl ze řetězu a bonus zvukové stopy ho přivedl k extrémní ukecanosti, Moderní doba dojala nejednoho pamětníka. A že její okázalou symboličnost budou ještě sto let ze všech stran ohlodávat nadšení kritici. Ale není dokonalá a vyrovnaná. 80% ()

IQ Tiqe 

všetky recenzie používateľa

Můj první Chaplin. Příběh poskládaný z pantomimických skečů, který jsem měl po 10 minutách chuť začít přetáčet. Ale vydržel jsem a i jsem se někdy usmál a jindy se spíš nudil. Němý film není moje gusto (10 minut grotesky je fajn, ale poskládat z ní celý film, abych udržel pozornost, to snad nejde), naštěstí ho držela nad vodou hudba. Hodně mě zaujala Chaplinova partnerka – nevím, jestli to bylo její tváří, vlasy nebo šaty, ale na rozdíl od dobových hereček působila jak z dnešního filmu. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 6 | hudba 7 | humor 3 | akce 2 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 ()

dzej dzej 

všetky recenzie používateľa

Překvapivě nevyrovnané dílo, postrádající jednotící prvky. Prvoplánová sociání satira je dnes již totálně vyčpělá (i když sá Chaplin tento přístup občas dovedě ironizuje - viz. scéna se spadlou vlajkou). Chaplin se sice vždy zaobíral chudobou a sociálními rozdíly, v jeho dílech ale nikdy nechybělo obalení těchto vážných témat citlivým humorem. V tomto ohledu Moderní doba správně nefunguje - "vážná" rovina je důsledně oddělena od gagů, které se ve filmu tu a tam náhodně objevují. Nejlepší je samotný úvod filmu, ve kterém se Chaplin zabývá rytmem a rytmizací (velké téma experimentálního filmu), stereotypními mechanismy jimiž jsme ovládáni, úlohou člověka v industrializované společnosti. Teprve po skončení těchto několika úvodních sekvencí se Chaplin představuje jako starý dobrý tulák Charlie. Ten už ale do takto definovanéhé světa nepatří... ()

Galéria (68)

Zaujímavosti (27)

  • Poslední slova Charlieho Chaplina ve filmu můžeme odečíst z jeho rtů – v překladu říká: „Usmívejte se! Honem!“ (džanik)
  • Film provází zejména píseň "Smile", kterou složil Charlie Chaplin. Slova napsali až o téměř 20 let později John Turner a Geoffrey Parsons. Ve filmu zní tedy píseň bez hlasového doprovodu. Chaplin sám píseň nikdy nenahrál, ale nazpívali jí desítky dalších interpretů. (KrystofD)
  • 7. listopadu 1999 byl film promítán při otevírání zrekonstruovaného Silent Movie Theatre (Němé kino) v Los Angeles. (HellFire)

Reklama

Reklama