Kid

Já.... Nikdy bych nečekal, že mě Chaplin dojme. Plně jsem si uvědomoval jeho sociální cítění, protože ho do svých filmů dával často, ale Kid mě pohltil, sežvýkal, omlátil o zeď a vyplivl celého umiolousaného a otřeseného. Nemám slov. Možná pro tohle byl vymyšlen film, možná pro tohle je jeho němá podoba nezapomenutelnou součástí, prapůvodce, předchůdcem dnešní vyprázdněné popcornové zábavy. Ta síla v pouhém záběru a pohybu. Ve výrazu. Edna Purviance je neskutečná žena, herečka, kočka. Chaplin je geniální filmař. Coogan je skvělý. Výborný, nadčasový, svým způsobem nepřekonatelný a dokonalý film. (18.11.2012)

Film, ktorý nestratil absolútne nič zo svojej atmosféry, krásy a humoru. Charlie Chaplin pre mňa vždy bude človekom a tvorcom, ktorý dokázal skĺbiť z neskutočnou ladnosťou emócie, akciu a mieru humoru. Kid bol pre mňa neskutočný zážitok a ešte doteraz mi niektoré jeho scény rezonujú v hlave. Bitkárska scéna je nezabudnuteľná. To čo ale tento film, robí takým originálnym je spôsob ako dokáže za pomoci naozaj jednoduchého príbehu, vytvoriť uveriteľné charaktery postáv, ktoré aj keď sa len na plátne mihnú, zanechajú vo vás pocit ľudskosti a hlavne si každú jednu z tých postav uvedomujete. Kúzlo Chaplinových filmov, je v tom, že každá jedna vec má v jeho filmoch svoje miesto. Či už je to vec príbehu, alebo technickej stránky. Jedna z najlepších a najúprimnejších komédií nemej éry. (28.09.2010)

Komický Charlie a ještě komičtější chlepec mě příjemně bavili, uteklo to rychle a párkrát jsem se skutečně pousmál. Nejlepší scéna byla vstávání Charlieho z postele, kdy si tak obřadně oblékl tu děrovau deku. EDIT: Představuji si jaký to mohlo mít (mimo jiné) význam a jak to bylo diváky vnímáno. Jsem si jistý, že Chaplin jistou poppkornovou část publika často rozchechtal až k slzám. Je tu však jeeště humanistický rozměr a také má snímek tu moc vyvolat v člověku ušlechtilé pohnutky a pocity. Úctyhodný film. (29.11.2011)

Odvážím se tvrdit, že "The Kid" je tím vůbec nejslavnějším němým filmem historie kinematografie. S postavou Chaplinova tuláka ho mají spojený i lidé, jež nemají ani páru o nějaké Langově "Metropolis", či Marnauově "Nosferatu", filmech které by se svým dopadem a kulturním přesahem snad jako jediné mohli s ikonou Charlieho Chaplina měřit. A to ještě především jen u těch diváků, co mají alespoň minimální filmový přehled. Až po nich jsou po sto letech v mlhavém obecném kulturním povědomí i filmy Bustera Keatona, expresionistický "Caligari", či třeba předpotopní Mélièsova "Cesta na měsíc". Chaplinovu filmu hraje do karet rozumná stopáž, kdy zde v archaicky jednoduchém příběhu nic neschází ani nepřebývá. Mě osobně na "The Kid" nejvíce přitahuje obdivuhodný balanc mezi komediální a emocionální stránkou filmu. Chaplinova specialita. A rovněž chirurgicky přesně koncipované scény, v nichž je do posledního detailu promyšlen každý skeč i herecké gesto. (27.06.2023)

Amerika je v těch letech plná nezaměstnaných a bezdomovců. Jičák KID je dítě jak se patří. Nedělá mu problém rozbít pro svůj špás okno, a přitom poočku hlídat, zda ho nepozoruje strážce zákona. Ani jiné lumpárny mu nejsou cizí. Pokud by nenarazil na tuláka Charlese, tak by to s ním patrně nedopadlo dobře. Tulák Charles to ví, a začíná ho vychovávat. Daří se mu to se střídavými úspěchy, protože sám zažívá rovněž nejednu nelehkou situaci. (27.08.2010)