Réžia:
Eugen Sokolovský ml.Scenár:
Pavel AujezdskýKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Rudolf Chromek, Iva Bittová, Pavel Zatloukal, Jiří Pecha, Monika Maláčová, Marie Beránková, Zdeněk Junák, Mojmír Maděrič, Vladimír Hauser, Karel Mišurec, Lubomíra Sonková, Ivana HloužkováObsahy(1)
Pohádka Zelený ptáček vznikla v brněnské studiu ČT na počátku osmdesátých let. Východiskem, ze kterého autor scénáře Pavel Aujezdský motivicky čerpal, byla bengálská lidová epická skladba "O spravedlivém papouškovi a dívce Kádžalreghá". Aby přiblížil příběh našemu dětskému divákovi, zvyklému na zákonitosti české pohádky, nově uspořádal a zpevnil dějové vazby původního volného toku událostí, náhod a nadpřirozených zásahů. I tak zůstává příběh o zeleném ptáčkovi a velké lásce Basanty a Parikšára plný tajemného napětí a nečekaných zvratů. Tíživou atmosféru orientální pohádky dokresluje hudba Petra Skoumala a výprava a kostýmy Oldřicha Schüllera. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Pohádka na indické motivy obsahující zajímavý druh mučení - tzv. "jehlovou smrt". :-) ()
Zelený ptáček vyniká tím, že žvaní, aniž by otevřel zobák, kupec Dukandar tím, že je lakomý jako chudý i jako bohatý, jeho dcera Basanta tím, že se pohybuje jako polospící mátoha a čarodějnice Durdžana tím, že neumí vařit a přesto se pokusí prince Parikšára okouzlit vlastnoručně připraveným pokrmem. Pro dobro prince Parikšára jeho omámení z jehlové smrti (ad absurdum dovedené "jdi se bodnout?") skončí svatbou s tou z přítomných samiček, která vařit umí. A v pohádce tak zase jednou všechno dobře dopadlo. ()
Exotická kulisová pohádka z Brna a Bengálska s indickým bratrancem Lotranda Tomarem Bipadem. Tahle pohádka neurazí ani moc nenadchne, silnější dvě hvězdy. ()
"Jen to na paměti měj !! O záchraně neříkej !!" ()
20% za jehlu. ()
Krásná a pohodová pohádka, kde mě nejvíc zaujali pan Pecha v roli loupežníka a paní Bittová. ()
Brněnská studiovka jak vyšitá s totálně pomalými a občas nechtěně úsměvnými dialogy, arabským nádechem a přeci jen hodně slabým scénářem. Pohádce by pomohlo zkrácení tak na 30 minut a taky nějaká ta živější scéna. Zaujme Iva Bittová, zbytek těžký podprůměr. ()
Že je to osazenstvo celé takové obstarožní, by asi až tak nevadilo, Ivě se opravdu pěkně třpytí očka, ale celé to bylo takové nedomyšlené, nedovařené, jako nějaká skica ke konci už hodně odfláknutá. Já jsem spravedlnost...tak určitě. ()
Tohle že jsou indické kostýmy? to je arabárna jak vyšitá... ale jinak je to velice pěkná, zajímavá a dobře zahraná pohádka. ()
je to prostě blbý, touto pohádkou bych nerad týral své děti ()
Tak jestli u tohohle děti vydržely, budiž jim čest a sláva nehynoucí. Hodně depresívní „nepohádka“ s pomalu se vlekoucím dějem. Statické a nudné. Ale přesto musím dát dvaciáše za tu nápaditou masku té zlé potvory baby Kurkumy či jak. A jo, Dzrudžbány. ()
Brno se tak nějak zaměřuje na exotické pohádky a toto je tak jen jedna z dalších. Nutno dodat, že kulisy jsou studiové a nijak extra zajímavé a herecké výkony spíše matné. Zelený ptáček se v pohádce sem tam objeví, ale vlastně nemá žádnou podstatnou roli kromě jedné, dvou rad, které udělí. Příběh ale začíná otcem Basanty jehož dějová linka záhy končí a není dovedena nijak zvlášť do konce. Souboj s čarodějnicí pak probíhá u plotny a záhy je čarodějnice snadno poražena. Neznám bengálskou lidovou, ale přepsání pro české diváky se nepovedlo. ()
Zajímavá pohádka s indickými motivy!! ()
Uf! Strašlivé! ()
Tak tady už chyběl jen Donutil a byla by sestava komplet. Tyto brněnské pohádky bývají poněkud slabší. ()