Zúrivý mesiac

V době uvedení tohoto filmu už měl Malcolm McDowell za sebou Kdyby..., vzápětí měl přijít Mechanický pomeranč a Šťastný to muž. Zřejmě nebudu přehánět, když řeknu, že mezi touto trojicí vynikajících snímků se Běsnící měsíc vůbec neztrácí a co do hereckého výkonu hlavního představitele nabízí stejnou míru dokonalosti, jako v oněch mnohem slavnějších filmech. McDowell hraje mladého fotbalistu (Bruce Pricharda), který v den svatby svého bratra zkolabuje (snad následkem nevinného zranění z předchozího zápasu? Nikdo neví...) a nadobro ztratí schopnost chodit. Tím se naprosto převrací Bruceův život a z velmi živého mladíka se stává zamlklý a zdrcený člověk. Vše se změní, když v ústavu pro invalidy potká stejně postiženou Jill. Ta je sice zasnoubená, ale její vztah se snoubencem se vinou postižení značně ochlazuje. Bruce a Jill se do sebe zamilují a trochu rozvíří nudu v nepřívětivém sanatoriu pro vozíčkáře, nicméně tento vztah nemá příliš pochopení u vedení ústavu. Běsnící měsíc je velmi neobvyklý romantický příběh, netypický a překvapivý, s šokujícím závěrem. Není to slaďák, není to vypočitavost, žádný kýč... Je to příběh, který stojí za vidění! P.S.: Scéna s prvním polibkem nemá chybu!!! (01.05.2008)

Pět minut před posledními deseti romantické, posledních deset drama, ostatní nijaké. Což nemusí nutně znamenat hanu. Šlo tam o přiblížení života lidí, kteří již ztratili šanci v uzdravení, nikoliv chuť žít. Prázdnota by v případě přizpůsobení se pravidlům ústavu byla jejich každodenní církví podporovanou současností. Viděno v původním dabingu z Brna, dobrá práce. (16.11.2013)

Drama, kde romantická linka neruší ale těší, kde dramatický chvilky nikdo nepřehání a neždíme a celkově má divák zase jednou pocit, že takhle nějak by to klidně mohlo bejt. Délka tak akorát zaručí, že člověka ani neotráví moc bezdějových částí a oba hlavní herci hrajou tak, že jim tu lásku opravdu budete přát. Sice si na tyhle filmy nepotrpím, ale na Raging Moon se klidně podívám znovu. (04.10.2011)

Léta jsem tento film uchovával v paměti a nemohl si vzpomenout na jeho název :-). Krásný a smutný příběh o dvou postižených lidech, kteří k sobě dokážou i přes tělesný handicap zahořet tím nejkrásnějším citem. Nesentimentální, nekýčovité, minimalistické a civilní tak, že závěr ani nedojme k slzám, spíše vyvolá vztek nad krutostí a nespravedlivostí osudu. A nakonec, stejně jako hlavní hrdina, si všichni uvědomíme, že život je jen jediný a dál se musí žít. Malcolm McDowell v jedné ze svých nejlepších rolí. 100%. (16.06.2012)

Potěšilo mě, že se z toho tvůrci nepokusili udělat další prvoplánovou citovou vydíračku, ale naopak natočili příběh o jednom vozíčkáři a jeho lásce s citlivým přístupem k problematice tělesně postižených, navíc s velmi věrohodnými charaktery a výborným Malcolmem McDowellem v hlavní roli. A z toho konce mi bylo opravdu smutno... (25.03.2013)