Purpurový vrch

Že Guillermo tentoraz neostal iba pri produkcii sa dá chápať iba tak, že potreboval dva honoráre. Námetovo tuctová a neoriginálna vec, hodná sotva 90-minútovej stopáže. Navyše v nej nefunguje napätie a wao efekt sa snaží vytvárať spiatočníckymi chytákmi. Výprava ale fakt krásna, obsadenie super a občasná krvavosť uspokojivá. Potenciál "twisted romance”, ktorá sa z toho vyklube, ponúkal viac možností. Len by Guillermo nesmel chcieť vyhovieť širokému publiku a musel by zahrať na úchylnejšiu strunu. Škoda, že sa stvoriteľ tak osobitých a kúzelných filmových svetov zahadzuje s týmto. (18.10.2015)

Som trošku sklamaný. Ani nie je tak s toho (nakoniec) klasického príbehu, ako tak s toho, že Guillermo to až príliš naťahoval. Na dve hodiny je to až moc a filmu dosť trvá, kým sa rozbehne, čo je škoda, pretože väčšie tempo je hlavne to, čo by film potreboval. Aj tak vás ale del Toro dokáže potešiť jeho temným (fascinujúcim) vizuálom, skvelými hercami, či krvavým násilím. Škoda, len že sme museli čakať na to viac ako bolo treba. S prižmúrenými očami za gotický vizuál a opojnú hudbu dávam ešte jednu navrch. Obľúbený soundtrack: Edith's Theme, Credits. 80% - 4* (18.10.2015)

Keď zápletka horko ťažko vydáva na celovečerný film a hororových prvkov je primálo na to, aby zabrali na nesviatočných divákov, úmysel sa trochu míňa účinku. Del Toro si skrátka natočil gotickú romancu v štýle starých filmov, ale hoci podobným experimentom väčšinou dávam palec nahor, Purpurový vrch nedisponuje okrem pôsobivého vizuálu ničím zvlášť zaujímavým. Nie z pohľadu súčasného diváka. Kontraproduktívne vnímam aj samotných duchov, ktorí síce vznikali kombináciou praktických a digitálnych efektov, ale v danom prevedení i tak nepôsobia príliš uveriteľne a realisticky. Tak nabudúce, Guillermo. (13.12.2015)

Guillermo del Toro jako vždy. Obrovský důraz na vizuální stránku (goticky děsivá poetika domu a jeho interiéru včetně chodeb a různých detailů, zhmotnění duchů, naturalistické záběry např. mravenci a motýl), která opět přebíjí v podstatě plochý příběh, jenž je prodlužován pro více a více působivých záběrů. Ty jsou mrazivé, stejně jako většina těch opravdu strašidelných částí filmu. Už kdysi třeba del Torův Princ bez království měl působivou atmosféru, ale jako by mu něco chybělo. Crimson peak má atmosféru, skvělé herce a většina filmu je obětována vizuálnímu vnímání režiséra. Bohužel je to jeho 9. film, který jsem viděl a stále si myslím, že do svých filmů nedokáže vložit všechno, co by mohl, jako by chyběla ta třesnička na závěr, kterou třeba Kubrick dal do Osvícení nebo Coppolla do Draculy. Někdy si říkám, že bych del Tora raději viděl jako designera domů hrůzy nebo ředitele nejpodivnějšího cirkusu, co jezdí po světě... protože není pro ty filmy až moc odlišný? (24.04.2016)

Pacific Rim představil destruující akci, která se rychle okouká, emoce, které jsou nefunkční a dialogy, které zase plytké, Hobitem si to pak u mě Guillermo del Toro rozhodně nevylízal (ač se podílel jen na scénáři). Nyní přichází s kusem, který se chtěl vydrápat alespoň tam, kam fantazijní Faunův labyrint. Nevyšlo to. Tenhle Mexičan udělal další chybný krok (netuším, proč si vybral tak přízemní, konzervativní a neoriginální látku), respektive je absolutně věrný žánrovým klasikám. Takže buď přistoupíme na gotickou romanci, nebo půjdeme o dům dál. Jedna naivka tu totiž na konci 19. století zjistí, že její milý tají něco děsivého. Jenže ve viktoriánském sídle stojí proti odhalení tajemství duchové i manželova sestra. Del Tora nad vodou drží cit pro výtvarnou extravaganci, sráží ho naopak spousta utahaných scén a předlouhá stopáž. Chápu, že nechtěl být poplatný mladému znuděnému diváctvu, jenže když mi toho kromě výpravy, několika nápadů a charismatického Toma Hiddlestona s tajemstvím moc nezůstalo, je něco špatně. Na jeho pravidla hry jsem tak ani já nepřistoupil. Moje smůla. (01.12.2015)