Svetlá veľkomesta

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Zajímavá věc, že ačkoliv mě v krátkých filmech Chaplin dokáže leckdy tak trochu nudit a některé jeho gagy bývají natahované, v celovečerních filmech to (naštěstí) nedovede. Světla velkoměsta jsou velké pohlazení přerušované výbuchy smíchu - boxerský zápas je mnohem lepší než v Chaplin boxerem (1915), noční až ranní flámy nemají chybu... A k tomu ta krásná romantika a konec, který není melancholicky nahořklý, nýbrž jaksi hřejivý a plný naděje. (06.01.2019)

Po seznámení s Keatonem mě ta Chaplinova díla příliš neuspokojují, i zde na mě film plně nezapůsobil - malá kadence gagů, někdy až příliš prvoplánových a nedotažených, natahovaných (pády do řeky), samozřejmě se zde našly i světla místa a především ona romance je tak krásně hořká - tragikomický rozměr Chaplinova díla rozhodně kvituji a jedině díky němu dávám nadprůměrné hodnocení. (20.04.2012)

Posmutnělá romantická komedie aneb Charlieho rybníček, v němž se opravdu cítil jako ryba ve vodě a na filmu je to znát. Smích i dojetí pečlivě vyvážené, gagy opět geniální, zejména legendární úvod s odhalením sochy opravdu nemá chybu a scény s milionářem-alkoholikem si rovněž nezadají. Samotná romantická linka na mě ale tentokrát moc nefungovala, mezi Charliem a slepou květinářkou to přes veškerou snahu moc nejiskřilo, snad až samotný závěr konečně vyvolal kýžené emoce. Opět vynikající film, ale v rámci tulákovy filmografie spíš jen dobře odvedená práce. (08.07.2021)

Geniální... Chaplin prostě uměl stejně dobře podat vtip/gag zaobalený do mistrovské choreografie (rovnající se hongkongským kungfu filmům ze sedmdesátých let), jako zabrnkat na hlubší humanistickou strunu. Finální scéna ve které dívka pozná svého hrdinu je tak přirozeně silná, že se vedle toho drtivá většina dnešních romantických dramat a komedií vůbec nechytá... Tohle nezestárne! (18.10.2015)