Najlepší z najlepších 3: Niet návratu

Tento Karate Tiger je udělán prostě špatně. Největším problémem je děj. Je nudný, a absolutně mě nezajímal. Když už se ve filmu objevila nějaká akce, vůbec mě nezaujala. Svou akcí nepřipomínala ani bojová béčka z devadesátek, jako jsou třeba Martial Law, apod. Co mě ale hodně potěšilo (a to byla asi jediná dobrá věc na filmu), byl návrat Phillipa Rheeo, jelikož ten byl v Karate Tigeru 5,6 naprosto sympatický hrdina. Tento film, i když se vám líbilo prvních šest dílů Karate Tiger, nedoporučuji. (08.07.2022)

Fuch. Tohle už byla dobrá píčovina ťaman proti pomateným rasistům. Konec pěkně odfláknutej a nepřesvědčivej. občas je to svou stupiditou i nechtěně zábavný, ale bohužel jenom občas. Takže naprostá sračka a ostuda! Vůbec nespojovat toto dílo se sérií Karate tiger i když to k ní možná papírově patří.15% (18.07.2014)

Původně jasný odpad, protože jak tu nebyly žádké bitky, tak tu byla hromada příšerných moralizačních keců o rasismu. Nicméně jak jsem viděl poprvé nácky (kteří jsou vážně neskutečně komičtí) v akci začal jsem tušit, že nebude tak zle. Posledních 20 minut je poctivá béčková (rozuměj příšerná) akce, u které jsem občas dostával záchvaty (moje jednoznačně nejoblíbenější scéna je ta s tou bazukou) . Asi si to ten film nezaslouží, pač je fakt příšerný ale za nácky a bazuku řekněme ... :) (15.08.2009)

V malom, južanskom zapadákove s početnou komunitou černochov, sa sformovala organizovaná skupina bielych neonacistov. Rozhodli sa, že tam zjednajú poriadok. V mene arijskej rasy a ku-klux-klanu začali terorizovať mesto. Miestny šerif si s nimi nevie dať rady. Na pomoc mu príde jeho ázijský šokmooký švagor Tommy Lee. Titul s komplikovaným distribučným názvom "Karate Tiger 7: Najlepší z najlepších 3: Niet návratu" je najslabšou časťou tejto akčnej série. * (21.09.2016)

Tygrovo Karate posedmé a nejlepší čínský Azték potřetí. Černým číslům se nedivím, nikoliv však pro kvalitu této blbosti, ale díky kvalitě cílového publika, pro ilustraci si stačí přečíst některé komentáře. Phillip Rhee si sedl na režisérskou stoličku a rozhodl se sdělit světu jednoduché poselství : Já nie som retard, pretože mám inú farbu pleti. Podařilo se mu to ale jen napůl, zatímco bílí herci jevili určité známky vyšších nervových funkcí, ti černí se moc nepovedli a snad poprvé jsem ve filmu přál smrt dítěti, poněvadž herecký projev malého pastorova syna (černého) jevil známky nadmíru iritující katatonie. Dokázal jsem se však přes tuto obsedantní myšlenku přenést a jednoduchou bé až cé zábavu jsem si nakonec užil, protože nie som retard. A konečné tři hvězdy zambaigovu pokusu o film uděluji taky díky jeho závěrečnému wonderful naolejovanému opuštění bojiště alá John Rambo. (19.09.2014)