Millerovo dievča

Tohle je samozřejmě film pro čtivce obecné. Ono totiž sledovat hodinu a půl dlouhé vyprávění o boření literárních forem, přerod talentované holky k ženě, která na první dobrou zašlape lidi do země a dospělého zmetka, který si neumí jasně vymezit hranice, a pak je zase rigidně vyžaduje, no to není úplně uživatelsky přívětivé. Většina diváků nejspíš očekávala jiný žánr, který silně evokoval trailer. Film proběhl kiny i u nás, což si dokážu vysvětlit jen díky stoupající popularitě hlavní představitelky, ale zda tohle její fanouškovskou základnu dokáže dostat do kina? Pokud ano, tak je to vlastně dobrá osvěta! Každopádně NE, fakt to není erotický thriller. Perspektiva vyprávění leží velkým dílem na hlavní hrdince, která se aktuálně nachází na hranici puberty a dospívání, její intelekt a kreativita předběhli mílovými kroky emoční inteligenci, chybí ji láska, vztah a sex. A tak si tohle všechno hledá Cairo u výrazně staršího učitele literatury pana Millera, jehož spisovatelský maloměstský vzlet dusí nejen jeho věčně nalitá, cynická a vulgární manželka, kreativní konkurentka, jak jinak. Na začátku vyprávění stojí pubertální adorace a jistě i trochu provokace. Pan Miller své studentce imponuje, navíc i on ji považuje za talentovanou a chce ji podpořit v literárních ambicích, a tak přichází drobné výhody. Načež stačí polechtat páně učitelovo ego přečtením jeho spisovatelské prvotiny a on začne vcelku ochotně obrušovat hranice vztahu učitel-žákyně. A Cairo se poprvé zamiluje, samozřejmě. Jenže zatímco mládí je nespoutané a chce vzlétnout v naprosté svobodě bez konvencí a ve vrcholné emoční autenticitě, pan učitel má své limity! To když mu na stole přistane autorská povídka ve stylu kultovního literárního porna Pod střechami Paříže, navíc s věnováním. Takže s jeho strachem (sebereflexe velmi pravděpodobně absentuje) přichází necitlivé odmítnutí, tvrdé znovunastolení linií a směšný pokus o získání autority. Jenže takové odmítnutí právě rozkvetlé, nejspíš i jednostranné, lásky a navíc čerstvě probuzené ženské sexuality, to je indikace pádu! Mohl by to být thriller, ale ne, je to introvertní drama s intelektuálním přesahem, které zcela eliminuje běžné teenagerovské prostředí a soustředí se na interakce dvou hledajících se holek na konci puberty, je to vcelku vtipná směs naivity, okatě hrané lascivity, kreativity a intelektualismu, a také na tři dospělé, z toho dva učitele, kteří evidentně nepobírají, že k pedagogické praxi by nemělo patřit flirtování se studenty, a glosující alkoholičku, která tomu všemu dává hezký brutálně upřímný punc. Je to téměř divadelní hra v bezčasí, ve vylidněném prostředí, někde na konci světa. Natočeno je to velmi efektivně a s citem maximálně vizuálně vygradovat literární voiceover hlavních hrdinů. Navíc je to zábavné!  Film stojí na charakterových kontrastech, které obratně boří některé stereotypy: Winnie není tak povrchní a prvoplánovitá, je v ní soucit a pochopení, zatímco Cairo se jeví jako melancholická intelektuálka a přesto se vytasí s ambiciózní krutostí. Některé zase trošku oprašuje - zhrzená studentka to učitelovi pěkně nandá?! Účelem tohoto debutu není šokovat a provokovat, vnímám tu zejména snahu zachytit letmý a formativní okamžik, který posouvá pubertu k dospělosti a taky pošťouchnutí diváka k zamyšlení se nad odpovědností pedagogů vůči mládeži. Tohle speciálně má v našich domácích vodách vcelku velké rezervy a prostor pro otevření aktivní diskuze. Možná i proto hodně diváků zmiňuje, že film je nevinný a nic neukazuje, protože náš společenský normativní pohled je teda asi jinde. Mimochodem v českých titulcích kvituji (Jakub Doležal - Max), že učitel tyká a žáčka vyká, velmi dobře to umocňuje paradox celkového dění, a navíc jsem po dlouhé době s radostí oprášila krásná česká slovíčka! A že je ten okamžik dospění destruktivní, nepochybně, a v rámci dramatické narace i nevyhnutelný! Scénář měl určitě potenciál většího a hlubšího zamyšlení se nad nerovnoměrnými a nevyváženými vztahy, aby nám "evropským" divákům, kteří jsme odkojení na masochisticky existenciálních dramatech, přišel více "náš", uvěřitelnější a nejspíš i naturalističtější! Kde se ale bere ta potřeba, aby američtí nezávislí tvůrci natáčeli ve stylu kontroverzních evropských dramat? Totiž ona ta největší kontroverze kolem tohoto filmového díla je uměle vyvolána PR a podpořena diváky, kteří nesnesou pohled na dvacetiletou Ortegu a padesátiletého Freemana - mimochodem oběma tleskám, jejich výkony však velmi efektivně doplňují tři další herci ve vedlejších rolích. Přehnaně puritánským divákům bych v rámci dalšího filmového vzdělávání doporučila Ztraceno v překladu od Sofie Coppoly, pokud bych měla přilít olej do bojovně odsuzujícího porno ohně tak X  a nakonec tu mám specialitu pro ufňukance ohrožené duhovou vlajkou -  Následky (tam totiž Jenna zamávala vlajkou zcela otevřeně poprvé)! Každopádně z Miller's Girl jsem nadšena, nezastírám, že to není podpořeno mnohaletým randěním s literárními klasiky v období dospívání. Taky s nadšením žeru indie filmy, out-of-date I know! Jinak u nás se na gymplu o Henry Millerovi za mých studentských let učívalo, jak je to dnes, netuším. Co ale tuším, že bych vlastně byla hodně vděčná mít jednou doma takto uvědomělé mládežníky, kteří se jasně vymezí vůči nevhodnému chování v nerovném vztahu! 80%. (22.06.2024) (menej) (viac)