Podivný pár

Chlapík, ktorý má niečo po štyridsiatke, čo sa volá Félix, a k tomu pomýšľa na samovraždu, lebo mu krachlo manželstvo. To je hlavná línia divadelného scenára, ktorá ho podsúva smerom ku kamarátovi, u ktorého nachádza trvalý/dočasný pobyt, pokiaľ sa nespamätá zo situácie, ktorá mu tak trochu skomplikovala existenciu. Hlavu si bude môcť zložiť vo vysoko položenom „apartmáne” u Oscara, ktorý čochvíľa oľutuje moment, keď si myslel, že koná dobro. Totiž, neurotický a chorobne poriadku, večne oddaný Ungar začne liezť majiteľovi bytu Madisonovi poriadne na nervy. A konfrontácia dvoch ľudí visí na vlásku, je na spadnutie, klope predo dvermi... Lemmon a Matthau sú očividne skvelo zohraní, a je radosť sa na nich oboch pozerať, lebo nikdy neviete, čo zase vyvedú, pretože jeden neznáša poriadok, a riadi sa heslom : „Poriadok je pre blbcov, inteligent zvládne chaos” , a druhý pre zmenu nenávidí neporiadok, že by aj ruku do ohňa položil, aby sa tak nikdy nestalo. Na návštevu prídu sestry - Angličanky, z vrchu, a Félix opäť popustí city a naplno sa rozplače, ako malé dieťa. Zo začiatku som si prišiel na svoje v takej melancholickej nálade, keď už hlavnú postavu nebaví žiť, našťastie chytá „druhý dych” a postaví sa na nohy, len sa prejavuje jeho negatívna povahová stránka, ktorá taktiež nie je cudzia Madisonovi. Je vidieť a poznať, že sa čerpalo od klasického “teáter“ , čo síce nie je úplne na škodu, ale scenáristicky, štruktúrne som nemal veľkého zdania, že sa niekde posúvam, všetko, skrátka, sa dalo tak nejak už dopredu očakávať, že sa rozpoloženie, podmienky vyhrotia. Film dobre funguje po celý čas, a to vďaka hereckému koncertu dvoch hlavných predstaviteľov, ale čo viem na isto, že by som si reprízu asi znovu nezopakoval. (07.04.2018)

Filmy podle divadelních scénářů mám rád a zpravidla se mi trefují do vkusu. Jenže tady vůbec netuším, čeho se autoři snažili dosáhnout. Lemmon i Matthau dělali co mohli, ale rozesmáli mě snad jen dvakrát. Možná to ilustruje docela zásadní změny ohledně mužské role ve společnosti. Za těch padesát let, došlo k naboření mnoha stereotypů, takže dnes už není k popukání, když se chlap chová jako hospodyňka posedlá starostí o domácnost a navíc jako stíhačka. Postava Felixe působí protivně. Postava Oscara, bohémské, nezodpovědné prase, tak vedle něj působí jako správný chlap. S tím se ale identifikovat nelze. Z jejich interakce se nejspíš dalo vytěžit mnoho humorných scén a na divadle by jejich herectví mohlo fungovat. Ale v tomto podání? Vtipná byla scéna s Angličankami (nepochybuji o tom, že z ní feministkám nabíhají vztekem žíly). To je ale na tak dlouhou komedii, hodně málo. Verbální přestřelky postrádaly rafinovanost, takže mě to časté špičkování často míjelo. Samotného mě to překvapuje, ale tři hvězdy jsou maximum a to jen kvůli skvělým hercům. (12.09.2022)

„Zítra si přineseš oblečení, zubní pastu a nastěhuješ se ke mně.“ - „Je to tvůj byt. Budu jen překážet.“ - „Je tu 8 pokojů. Můžeme tu chodit rok a nepotkat se.“ Tak s tímhle odhadem se Oscar trošku sekl…aneb Gene Saks a jeho komediální pecka již potřetí. Tentokrát sice bez romantiky a naopak s občasným tragikomickým nádechem, ale já osobně jsem se bavil znovu výborně. Krom hlášek to znovu stojí na skvěle napsaných a zahraných postavách, dle očekávání především na sehranosti Matthaua a Lemmona (které solidně doplňuje zbytek karetního osazenstva). Vrcholem filmu je pak nádherně křečovité dvojité rande se sestrami z Anglie (od teď budu ženám připalovat cigarety už pouze na Felixův způsob), které jsem celé prosmál, neb je jednoduše perfektní (následované neméně podařenými naschvály). Podivný pár je na tom kvalitou zhruba jako Bosé nohy v parku či Kaktusový květ a já ho hodnotím slabším plným počtem. „Říkáš, že moc mluvím?!“ - „Nestěžuju si. Máš toho hodně co říct. Co mě znepokojuje je fakt, že to začínám poslouchat.“ (22.09.2019)

Zatím nejslabší Gene Saks. Chybu vidím hlavně v nesoudržném a nejasném scénáři, který jako kdyby nevěděl, o čem přesně vypráví. Pokud má film být, vzhledem k názvu filmu, o páru, o dvou postavách, které žijí v podivné situaci a domácnosti, očekával bych větší důraz právě na jejich postavy a na jejich soužití. Bez toho je pro mě výsledek dost rozmělněný, chvilkami vtipný, ale dost často nudný a nevtipný v těch ožehavých momentech, kdy bych se měl smát. Lemmon s Matthauem jsou navíc na můj vkus prkenní a sami sebe dostávají do situací, které jim v mých očích škodí. 5/10 (07.02.2018)

Tak takového chlapa bych chtěla vidět na vlastní oči. Já jsem nikdy neviděla chlapa, který by uklízel jako Felix. Moje mamča má jistou profesionální deformaci a moje známá školnice taky, ale Felix je hravě strčí do kapsy. S Felixem bych v jedné domácnosti vydržela jen pár dní, potom bych ho vynesla v zubech. Tím samozřejmě nechci říct, že mám v bytě bordel, ale čeho je moc, toho je příliš. Někdy je to spíše na škodu než k užitku. (17.09.2011)