Podivný pár

„Zítra si přineseš oblečení, zubní pastu a nastěhuješ se ke mně.“ - „Je to tvůj byt. Budu jen překážet.“ - „Je tu 8 pokojů. Můžeme tu chodit rok a nepotkat se.“ Tak s tímhle odhadem se Oscar trošku sekl…aneb Gene Saks a jeho komediální pecka již potřetí. Tentokrát sice bez romantiky a naopak s občasným tragikomickým nádechem, ale já osobně jsem se bavil znovu výborně. Krom hlášek to znovu stojí na skvěle napsaných a zahraných postavách, dle očekávání především na sehranosti Matthaua a Lemmona (které solidně doplňuje zbytek karetního osazenstva). Vrcholem filmu je pak nádherně křečovité dvojité rande se sestrami z Anglie (od teď budu ženám připalovat cigarety už pouze na Felixův způsob), které jsem celé prosmál, neb je jednoduše perfektní (následované neméně podařenými naschvály). Podivný pár je na tom kvalitou zhruba jako Bosé nohy v parku či Kaktusový květ a já ho hodnotím slabším plným počtem. „Říkáš, že moc mluvím?!“ - „Nestěžuju si. Máš toho hodně co říct. Co mě znepokojuje je fakt, že to začínám poslouchat.“ (22.09.2019)

Okénko do minulosti vždycky potěší, ty dva spoluhráče ve filmu i v životě si vždycky ráda poslechnu a okem prohlédnu. Byla to typická konverzačka s trefnými hláškami, gesty a mimickými perlami. Takhle si představuji ukázku souboje kočky s myší, manželské duety, přátelské pošťuchovačky - jak lze milovat a nenávidět zároveň. Nezávislý Oscar v roli seladona s vtipem a grácií válcoval vše kolem a nakonec převálcoval sám sebe. Hospodyňka Felix zahrál obsedantně kompulzivní úchylku bezchybně a jsem ráda, že nakonec z 12. patra skočit nemusel. Ono nucení talířků a tácků je mi totiž sakra povědomé...☺ (19.09.2011)

Odmyslíme-li si účinkování v televizních seriálech, jedná se o druhé setkání populárních herců Lemmona a Matthaua. Je zvláštní, že spolu natočili osm filmů, přesto nejsou vnímáni jako komické duo. Zřejmě proto, že oba byli výbornými herci a především charismatickými osobnostmi. Obé předvedli i v tomto filmu, u kterého bych těžko určovala, který z nich byl lepší. Byť přiznávám, že Matthauovy glosy mne pobavily více, té o tom, že došly lupínky jsem se řehtala jako kretén hodně dlouho. (17.09.2011)

Zatím nejslabší Gene Saks. Chybu vidím hlavně v nesoudržném a nejasném scénáři, který jako kdyby nevěděl, o čem přesně vypráví. Pokud má film být, vzhledem k názvu filmu, o páru, o dvou postavách, které žijí v podivné situaci a domácnosti, očekával bych větší důraz právě na jejich postavy a na jejich soužití. Bez toho je pro mě výsledek dost rozmělněný, chvilkami vtipný, ale dost často nudný a nevtipný v těch ožehavých momentech, kdy bych se měl smát. Lemmon s Matthauem jsou navíc na můj vkus prkenní a sami sebe dostávají do situací, které jim v mých očích škodí. 5/10 (07.02.2018)

Příjemná, avšak ne úplně bezchybná komedie, osobně mi z filmů podle scénáře Neila Simona přijde tento jako zatím nejslabší. Víceméně běžný kohoutí zápas není nijak zvlášť okořeněný (byť takový uklízecí maniak, jakého ztvárnil Lemmon, se jen tak nevidí), úvodní expozice směrem k naší story je poměrně dlouhá a nevím, čím to bylo, ale Felixovy starosti jsem zrovna toho večera měl chuť si brát osobně a přepadala mě melancholie. Nicméně, Walter a Jack ztvárnili opravdu skvostný podivný pár (skoro bych řekl až svazek manželský), až mě samotného překvapuje, že jsem je v stavu pospolném viděl poprvé až nyní (snad mi bude za tuto chybu odpuštěno). I díky nim se jedná o celkem slušnou večerní zábavu a s nadějí vyhlížím pokračování po třiceti letech. "Znám ho dobře. Zabije se naschvál kvůli mě. Pak se jeho duch vrátí a bude mě pronásledovat strašením a uklízením." (08.08.2010)