Ona
She
Réžia:
Robert DayScenár:
David T. ChantlerKamera:
Harry WaxmanHudba:
James BernardHrajú:
Ursula Andress, Peter Cushing, John Richardson, Christopher Lee, André Morell, Bernard Cribbins, Rosenda Monteros, Nosher PowellObsahy(1)
Palestína, koniec prvej svetovej vojny. Trojica priateľov (vedec, jeho sluha a mladík) sa chystá na návrat do Európy, keď jedného z nich unesú na príkaz krásnej tajomnej vládkyne. Tá mu dá mapu, ktorá vedie do legendami opradeného mesta Kumy.
Trio neváha a chopí sa šance stať sa slávnymi. Vydá sa na dobrodružnú a strastiplnú cestu naprieč púšťou, ktorá povedie k odhaleniu pôvodu bájneho mesta, osudu dávnej lásky a tajomstvu zachovania večného života.
(-hektor-)
Recenzie (15)
"Chvěješ se, Billali" - "Kdo se obává Tvého hněvu bez zachvění, je blázen, paní. A kdo se ho neobává a přesto se před Tebou nechvěje, ten není muž". Něco mi říká, že tento film sjíždí Monika Štiková (nyní Binias) když ne pořád tak často, protože má o sobě velmi podobnou představu všemocné Kleopatry, které leží všichni muži u nohou a předhánějí se v tom, aby jí mohli oblíznout palec u nohy. To byla jen taková vsuvka, zpět k filmu. Asi se nezařadí mezi mé top oblíbené, je takový naivní hlavně ze začátku, kdy mladý muž oznámí svým přátelům, že má mapu k pradávnému městu a oni hned nadšeně souhlasí, že pojedou s ním, technicky to zařídí. Dneska by reakce byla taková "Hmmm, hele, mám coviďáka. Jé, kdybys to řekl dřív, zrovna na dnešek mám rande. Bohužel, jdu na ranní, snad jindy, ale pověz mi jaké to bylo". :-D Nepochybně je to tu tehdejší dobou, lidé měli víc vychování a víc času na sebe navzájem. Ale je to poměrně hezká fantazie, existence starověkého města, které si žije svým životem kultury Egypťanů-Římanů, naprosto ukryté před zbytkem světa, v němž je 20.století a zrovna skončila 1.světová válka. Konec byl ale docela trapný. ()
Anglický spisovatel dobrodružných románů Henry Rider Haggard není znám jen věhlasným a i u nás známým literárním počinem 'Doly krále Šalamouna', filmaři hojně vyhledáván, ale i románem 'She: A Jistoty od Adventure', který si pro úspěch vysloužil i několikadílné pokračování. Filmaři po tomto skvostu sáhli už v době němé éry, kdy vzniklo několik filmových zpracování. Tento snímek z roku 1965 je druhým snímkem zvukovým a v podstatě prvním barevným a v obrazovém Cinemascopu. A tak opět nejde o nic jiného, než o tříčlennou výpravu, která ve Východní Africe narazí na ztracené město, ve kterém vládne krásná královna, jejíž láska je příslibem nesmrtelnosti. Takový film si vyžaduje ne zrovna skromný rozpočet, který však zřejmě takový byl, protože na každičkém záběru je to znát. Lokace sice vcelku působivé jsou, ale třeba statický obraz scenérie onoho ztraceného města moc nadšení nevyvolá. Vlastně to takřka připomíná Drážďany po náletu spojenců. Snímek samozřejmě láká na Ursulu Andress v roli královny, která na sebe upozornila účastí v první bondovce 'Dr. No' (1962). K hereckým kreacím jí scénář zrovna nevybízí, ale být krásnou královnou se jí chtě nechtě podařilo. On ten film je vůbec takový celý omšelý ve své jednoduchosti a námětové přímočarosti. Dobrodružný orientální kabát sice má, ale zub času už bohužel za ta léta také udělal své. Dějová etuda ohledně plamene věčného mládí a radosti z nesmrtelnosti je sice dobrodružně zajímavá, ale dnes už svým zpracováním poměrně nudná. Okem shovívavým je potřeba na toto filmové dílo zhlížet, jinak dojde k diváckému zatracení. Je-li to škoda už je na diskuzi. ()
Ursula Undress jako Ta, již musíme poslouchat (a kterou bych poslouchal moc rád :-D) a ve vedlejších rolích se objevující Peter Cushing a Christopher Lee - to jsou samozřejmě hlavní lákadla tohoto starého béčkového Hammer filmu. Viděl jsem již starou americkou verzi s Randolphem Scottem v hlavní roli, tato britská byla sice lépe obsazená, měla více známých jmen, ale jinak mě tolik nevzala. Obzvláště zhruba první polovina filmu byla hodně zdlouhavá a nudná. Na druhou stranu to ale zase nebylo tak špatné, jak napovídá zdejší hodnocení. ()
Příběh o tom, jak se Ivan z Mrazíka v doprovodu Velkomoffa Tarkina a Alfreda Pennywortha žene přes poušť do matriachální Wakandy plný římskejch legionářů a černejch umpa-lumpů, aby tu proskočil modrým plamínkem a mohl tak strávit věčnost přitisknutej na rty blonďatý kleopatry. Těžko mu něco vyčítat, Ursula Andress je famózní kráska. Ona je důvod, proč tenhle film asi nikdy nepůjde zdařile zremakeovat. Zatimco většina předělávek starších klasik si vyláme zuby na nostalgii starejch fanoušků, tenhle film je dost neznámej na to, aby se vyhnul uječenejm stížnostem zarytejch origomilců. Novější verze by ale v porovnání jednoznačně padla právě kvůli představitelce hlavní role. Současnej hollywood se kočkama jenom hemží, to jo, ale na ostrý švýcarský rysy a smyslnej pohled Ursuly Andress asi žádná ze současnejch babuchen stříbrnýho plátna nemá. Tenhle epistemologicky objektivní aspekt je prakticky nedostižnej a hlavně díky němu (ní) tenhle film, podobně jako královna Kumy, neumírá. Hail Ayesha! ()
Kvalitní a zábavný dobrodružný příběh hodný toho jména válčí s jediným motivem: S nikam nevedoucím milostným trojúhelníkem, o němž je při pohledu do výstřihu hned všem jasné, kdo ho musí vyhrát. Naopak body přidává nelítostně desilusivní závěr, který jsem v rámci této produkce nečekal a jenž mne překvapil svou poklonou lidskosti. ()
Reklama