Francouzská revoluce

Seriál shledávám velice poučným: Kterak se každá revoluce dříve či později vymkne kontrole a začne žít svým vlastním životem, přičemž "lid" a "občané" jsou ve skutečnosti dav, jehož přízeň je vrtkavá a kterým lze snadno manipulovat. Scény, v nichž se vyskytuje větší množství osob, jsou - nejspíš díky omezenému rozpočtu - příliš "televizní", neobsahují žádné opravdové emoce ... Hlavně z toho důvodu mi zpracování především zpočátku připadalo nijaké, sterilní a vypreparované - bez života. Jakoby se všichni ti dobří lidé v historických kostýmech různě přemisťovali a pronášeli všední i plamenné věty, protože je to jejich PRÁCE - nic víc. Možná proto ve mně ani žádná z dobře zahraných hlavních postav nedokázala vyvolat nějaké zvláštní sympatie, což je docela nepříjemný a zároveň i důležitý detail, protože tím pádem mně byly jejich osudy ukradené ... a jejich revoluce rovněž. Ale vlastně je to dobře: Když se seriál přehoupne do druhé poloviny, najednou už nezbývá nikdo - vůbec nikdo z řad představitelů a příznivců nové francouzské republiky, ke komu bych CHTĚLA mít nějaký výrazně kladný vztah. A není špatné sledovat vývoj událostí jenom jako nezaujatý pozorovatel, takže jednoznačně převažuje pozitivní dojem. Na závěr jedna hluboká pravda, vyřčená hned v úvodu prvního dílu: ----- "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná občas změní majitele, ale zůstávají." ----- K tomu není co dodat ... 3,5* (01.09.2009)

Historické drama, velice věrné skutečným událostem. Alespoň, co mohu soudit, co jsem z historických pramenů vyčetl. Obrovské jeho plus je v opravdu kvalitních hereckých výkonech. Všichni hrdinové do svých rolí skvěle zapadají. Zvláště pak postava francouzského krále. Jean-François Balmer Ludvíka XVI nehrál, on jím doopravdy byl. Jane Seymourová jako Marie Antoinetta mu skvěle sekundovala. Prostě herce bych mohl chválit od A do Z. Je zde jedno, jestli jsou hlavní, nebo vedlejší. Co naopak nejvíce tento TV čtyřdílný filmový počin sráží dolu, jsou občas zdlouhavé, i když zajímavé monology postav. Je jich opravdu obrovské množství. Sice jsou důležité a jistě podtrhávají onu autentickou hloubku tohoto snímku, ale občas díky nim se podíváte na hodinky. Od třetího filmu však přichází La grande de Terreur (Velký teror) a celé to nabírá na dramatickém a krutém tempu, ve kterém to pak i vlastně končí. Nádherně je vám zprostředkována tato krutá doba a doslova cítíte ono nebezpečí gilotiny, které číhalo na každém rohu s každým občanem. První film: 80% Druhý film: 70% Třetí film: 80% Čtvrtý film: 85%. CELKOVÉ HODNOCENÍ:79% (24.01.2014)

Nebudu hodnotit, protože jsem to asi po dvaceti minutách vypnul. Tomuhle filmu chybí úplně všechno, co historický film nemá postrádat. Revolučnost, masové scény, dobová atmosféra, to všechno tady chybí. Místo toho nastupuje nuda, komorní scény, příšerně vedený komparz. Korunu tomu všemu nasazuje neposlouchatelný dabing, kde sice dabují přední čeští herci, ale kvalita je opravdu strašná. Moc by mě zajímalo, kdo ho vytvářel. Ať se páni tvůrci podívají třeba na filmy Revoluční rok 1848, Evropa tančila valčík či (a to už je to pověstné kvalitativní minimum) Hitler: vzestup zla. I v tomto televizním filmu je kvalitnější komparz, davové scény a podobné detaily, byť je historicky hodně zkratkovitý, než v tomhle veledíle. (26.07.2013)

Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% (12.08.2011)

Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. (12.11.2009)