Mio môj Mio!

Neosobní, ploché a bez nápadu. Knižní předloha, ač pro děti, je přitažlivá hlavně svojí nečekaně temnou atmosférou, kterou se Grammatikovovi vůbec nepodařilo zachytit. Mio proplouvá novým světem, aniž by se snažil jej divákovi alespoň trochu přiblížit. Historie a společný osud postav, které jsou zásadní pro pochopení podstaty příběhu, jsou zredukovány na minimum. Samotná postava Mia je uchopena značně povrchně – Mio z knihy rozhodně nebyl uvřeštěný fakan bez osobnosti, který postrádá jakoukoli vznešenost hodnou prince. Z letargie mě částečně vytrhl až Kato (Christopher Lee) s okatě nekovovým hákem na ruce. Šeď (doslova) a (pod)průměr. (06.03.2010)

Svět severských pohádek - i těch umělých - je ve srovnání s těmi našimi poněkud přímočařejší a a jednobarevnější. Rozmanitost tohoto druhu je, zdá se, rozmanitostí bílých nocí a krátkých dnů, které jsou pro skandinávské země tak charakteristické. Drsné přírodě odpovídají i drsné charaktery. Zhruba tak lze popsat zdánlivě jednoduchý děj příběhu strádajícího chlapce, který posléze nachází ú těchu u svého nadpřirozeného královského otce. Jednoduchost charakterů hlavních postav je za těchto okolností nabíledni. Poetická atmosféra, zřejmě vliv ženské spisovatelské ruky Lindgrenové, však nemizí ani za těchto okolností a pohádka stále zůstává pohádkou. Chápeme-li pohádkový děj jako metaforu vývoje chlapcovy povahy a sebedůvěry, porozumíme Miovi bezpochyby ještě více. Ve spojení s dobrými triky - filmové řemeslo se bude vyvíjet i nadále a jakékoli hodnocení této části tohoto řemesla bude za těchto okolností vždy nutně na písku - tak vznikla působivá ne fantazy (fantastika), ale - opakuji - skutečná silná pohádka, srozumitelná a působivá jak pro děti, tak pro dospělé i daleko mimo svou mateřskou zemi. Netypická koprodukce, stojící v jejím pozadí, byla protentokrát mimořádně úspěšnou. (26.12.2010)

Kdybych si nepřečetl, že je autorkou předlohy Astrid Lindgrenová, tipoval bych možná Roalda Dahla, ošizeného filmaři o humor. Chlapec Bosse, vychovávaný tetou s návyky nacistické bachařky a strýcem, kterého jen tušíme v hloubi bytu, by klidně mohl být soukmenovcem Matildy nebo Jamese a neutěšená severská atmosféra nemá daleko k Čarodějkám. Tak jako Dahlovy osamělé a těžce zkoušené děti, i Bosse uniká před realitou do fiktivního světa. Když je bělovousým zjevením v parku označen za ztraceného následníka trůnu jakési vybájené země a vyzván k návratu, vypadá to na začátek fantastické jízdy na způsob Nekonečného příběhu. Tento příběh je bohužel až překvapivě všední a přímočarý. Bosse například při výpravě za zlým rytířem potká několik postav a získá od nich kouzelné artefakty. Ale stane se tak bez jeho přičinění; nemusí splnit žádný úkol, dokázat svou validitu; bystrost nebo odvahu. Naopak se zdá, že je vše dávno připraveno jinými a tkadlena nebo kovář by dali kouzelný plášť nebo meč komukoli, kdo by si o ně řekl. Tolik vzpomínaná temná atmosféra (film je vizuálně opravdu pěkný a patina 80. let ho kupodivu dosud nepřetransformovala na bezděčnou komedii) může mít sotva kýžený účinek a navozovat tíseň z možného nebezpečí, když je cesta hlavního hrdiny tak úhledně vydlážděna. Nakonec mi Mio nejvíc připomíná dva filmy Václava Vorlíčka. Oba jsou mladší a nedivil bych se, kdyby šlo o přímou inspiraci. S Ptákem Ohnivákem má společný model dvou chlapců, kteří se vydávají na koni protnout kamenné srdce zlého černokněžníka a trochu i zachmuřenou výtvarnou stránku. Jak víme, Pták Ohnivák se nepovedl a Mio zůstává lepší o dvě třídy. Zato Král sokolů už měl navíc právě ty kvality, které Mio postrádá. Hlavní hrdina byl osobitější a pro dosažení cíle musel leccos podstoupit. Mám podezření, že v literární předloze měl asi fiktivní svět víc vazeb na bezútěšnou realitu a Bosse/Mio ve vysněném světě účtuje s tím skutečným. Řekněme že zlý Kato (Christopher Lee ve víceméně epizodní, ale působivé roli) symbolizuje tu nemilosrdnou tetu, Bosseho nejlepší kamarád (disciplinovaný malý Christian Bale) je i zde jeho pobočníkem a otec, dobrácký král s účesem Stanislava Hložka, mu dodává pocit rodinného zázemí, které mu v realitě chybí a zde mu umožní jednat odvážněji. V knize je pravděpodobně takových spojnic víc a scény, které zde probíhají podivně hladce nebo se zdají být přímo banální, mají v předloze zřejmě hlubší smysl. Aspoň doufám. 60% (26.08.2010)

Létání galaxií na vousech, zouvání bot na novinách a geografické názvy nejčastěji obsahující přídavná jména jako "Temný" či "Mrtvý" - to mně utkvělo v paměti z této koprodukční fantasy od slavné spisovatelky Astrid Lindgrenové. Film jako takový však moc dobře nefunguje, ale Christopher Lee jako zlý Kato aspoň trochu film zachraňuje. (29.12.2010)

║Rozpočet SEK 55miliónov (približne $5miliónov)║Tržby Celosvetovo $3,000,000║ Filmu vládne skvelá podmanivá hudba a rovnako tak aj triková stránka je nadmieru vydarená, príbeh je poňatí trošku komornejšie nemá to moc veľký rozmach, stavané to je koncepčne na jednoduchosti vyprávania príbehu ale aj tak potešilo a pripomenulo to Európsku tvorbu 80.rokov, ktorá sa dá porovnať aj z výzorom našich v tej dobe produkovaných hraných rozprávok. A poteší vidieť ako si počínal začínajúci Christian Bale. /70%/ (09.08.2009)