Bent

,,Lidé si působí bolest a říkají tomu láska." Prostřednictvím výtvarné kamery, která nejprve snímá římské dekadentní orgie (vizuálně připomene Felliniho, Brasse či Viscontiho), později pak minimalistické scény v kamenolomu, jsme svědky tragického příběhu Maxe. První silnou scénou je vlaková brutalita - dej sadistickému praseti moc a nebudeš se stačit divit. Ostatně nejbrutálnější agresoři bývají zakomplexovaní slaboši, kteří si potřebují stále dokazovat, že na to mají, i když nemají. Silné psychologické drama o přátelství, zapovězené lásce, síle, touze a nenávisti. ,,Miluji tě, co je na tom špatného?" Uhrančivá hudba P.Glasse jen podtrhuje zvláštní magičnost mimořádného snímku. (23.02.2013)

Homosexuálna láska v koncentráku. Titanské výkony hlavných predsatviteľov- C. Owen a L. Bluteau. Owen sa odhaľuje až na dreň (a to takmer doslova, dámy!), nazvať toto nejakým "hraním" je neprípustné, on nehrá, že by hral, tomu ani sami neuveríte. Uvažujem, kedy mi už príde trápne, ako tu Owena regulérne velebím... Odpoveď: Nikdy! Jednak to vážne nejde ani štipku dokopy, no a jednak sa od istého času usilujem vo veci ako trápnosť neveriť :).......... Napriek tomu, že tu zavadíte o toľko špiny, márnosti i depresie, vo vyznení celkovom ide o komorný víťazný manifest, kde navzdory všetkému víťazí teplo humánnosti, ľudská hrdosť, duchovná neporaziteľnosť človeka a slobodná vôľa. A to je veľmi veľa... Netreba byť ani Huntingom v matike, aby vám promptne nedošlo, že príbeh Maxa a Horsta do ružového života nevyústi, vaše emócie však zalapajú po dychu, akoby ste to ani nečakali. Nie je to celkom predvídateľné, i preto je tomu tak. Expresívny záver mixuje krutosť a senzitívnosť v tom najsvedčivejšom pomere. Áno, na pár sekúnd mnou trýznivý smútok zalomcoval, ale hneď nato ho odplavil a suploval nesmierne pozitívny prúd. Tak si vravím: "Bravó!!" (28.11.2008)

Válečné drama využívající postapokalyptických exteriérů uzavřené industriální zóny, u které nevadí, že se ani nesnaží tvářit jako nacistický internační tábor, vyjadřuje marnost, ba co víc zbytečnost. Film je pro mě v prvé řadě manifestem zbytečnosti, se kterou se pokouší osudem zmítaný člověk vyrovnat, bohužel se zbytečností se bojovat nedá. Vše ostatní by bylo klišé, proto doporučuji každému, ať se na film podívá a pak přehodnotí svoje starosti. P.S. pro všechny fanoušky kapely Rolling stones milý bonus :-) (28.02.2012)

Glass je minimalista/, 2/3 tohoto filmu je takových. Tak dokud vás nezavřou, protože máte jiné oči nebo divné nehty, koktáte, posloucháte jazz, čtete závadnou literaturu nebo se nechcete nechat znásilnit --spíš v hlavě, něž jinde/ někdy myslím, že to tak dlouho trvat nebude/ posilujte... kamenů dost, nejen těch uchopitelných,// navrhoval bych " kolonku" filmy k zamyšlení..., díky za něj (01.11.2011)

Scénář: Martin Sherman .. Clive Owen ve své nejodvážnější roli. Velice přesvědčivý v roli, která jej určitě katapultovala herecky hodně dopředu. Úvodní kabaretní sekvence je úchvatně zahraná a především opojně natočená! Být žid a ještě k tomu homosexuál se však v 30tých letech zrovna nenosilo. Rostoucí nacistický tlak na dekadentní skupiny byl drtivý a snažil se její jedince fyzicky nebo psychicky deptat. Maxovo proplouvání stereotypem koncentračního tábora je až mrazivě působivé, verbální sex v pozoru bere dech ale závěr je až příliš přímočarý. To je jen drobná výtka - síla ducha, přesvědčení, v sebe sama je totiž neohebná. Zvláště když máš někoho rád… Výpravou umírněné, podáním působivé, k čemuž přispívá hudebník Philip Glass, který snímek doplnil úžasným podkladem - výtečné jsou jak teskné smyčce tak i uklidňující klavír. (22.11.2007)