Scott Pilgrim jde na věc

Jakožto velký fanoušek filmu Scott Pilgrim vs. The World jsem seriálovou adaptaci s nadšením očekával. Obsazení původních herců do dabingu a kreativní dohled Edgara Wrighta nasvědčovaly, že půjde o dobrý zážitek. Animace podobná komiksové kresbě navíc budila dojem, že může zpřístupnit humor a příběh lidem, kteří ho v live action verzi nezvládli zkousnout. A musím říct, že to tak i působí. Až na pár chvil je animace příjemná a její režie a celkové využití je hlavně v prostředních epizodách seriálu naprosto bravurní. Skvěle se pracuje i se světlem, stíny a různými filtry, které se zde hojně využívají. Zásadní problém seriálu však vidím v tom, že se vydal naprosto svou cestou. Je to špatně? Ne. Ale může to působit zvláštně. Seriál sice prohlubuje charaktery vedlejších postav, ale na druhou stranu příliš spoléhá na fakt, že hlavní postavy znáte, a tak vám téměř nepředstaví, ani je, ani vztahovou problematiku. První epizoda tak působí velice uspěchaně a zkráceně. Doporučuji tedy nejdříve vidět film, než se pustíte do seriálu. Nemám upřímně nic proti Ramoně, je to jedna z mých oblíbených postav napříč romantickými příběhy, ale první polovina by se měla spíše jmenovat „Ramona Flowers Takes Off“, jelikož přítomnost Scotta je zde… vlastně zde není ve čtyřech dílech vůbec. A ačkoliv jsem rád, že dabují původní herci, tak jsem měl občas lehký problém právě s Ramonou, hlavně v prvních pár epizodách. Důležité ale je, že je to zábavný seriál, který vychází ze zábavného filmu, na který několikrát odkazuje, drží jeho styl a atmosféru. Pokud ale čekáte animovanou adaptaci populárního snímku, počítejte s tím, že budete zklamaní. Je to prostě takový Scott Pilgrim ve velmi alternativní realitě. (19.11.2023)

Téměř sto let po Cimrmanově "Hamletovi bez Hamleta" tu máme Scotta Pigrima bez Scotta Pilgrima. Opět originální a povedené animace od nejkreativnějších animátorů v Japonsku - Science Sarú (Night is short so walk on girl, Tatami Galaxy, Devilman Crybaby) a producenta Edgara Wrighta (pardon Wronga). Autor komixu Bryan Lee O'Malley, podle toho co o původním filmu vím, se snaží svoje dílo uvést do jiného kontextu (nejde o přímou adaptaci) a docela se mu to daří. "Jiskry opravdu jsou skutečné" (23.11.2023)

Na návrat Scotta jsem se hodně těšil, obzvlášť, když jsem se dozvěděl, že se vrací prakticky všechna jména z Wrightovo zpracování. Animovaná verze se bohužel ztrácí sama v sobě a v podstatě urputně nudí. I když to není naprostá blbost, musel jsem se nutit to vůbec dokoukat, protože to nemělo vůbec co říct. Sex Bob-omb neboli Beck se předvedl pouze s jednou velice krátkou písničkou a mé přání v celé album tak asi zůstane navždy zapovězené. Velká škoda. (28.12.2023)

stylizací má tohle poloanimé ke komiksu hodně blízko a nabídne nejeden velmi dobrý nápad, nicméně se nemůžu zbavit pocitu že to mohlo být ještě lepší. Přeci jen animace nabízí prakticky neomezené možnosti a tak se mohli tvůrci v čele s autorem vyřádit ještě trochu víc. Nuda to každopádně není a animovaná forma Scottovi sluší...60% (22.11.2023)

Nebýt toho, že spousta diváků očekávala dějovou kopii filmu ve dvakrát delší verzi, do které se vejde každá maličkost z předlohy, svítilo by zde hodnocení ještě o pěkných pár procent vyšší. Seriálový Pilgrim je totiž úplně jiný, než jakého jsem čekal já, jeho fanoušci nebo i zavilí odpůrci. Je jiný snad ve všem a díky tomu jsem se k tomuhle fandomu konečně pořádně přiblížil. Nechci prozrazovat jakoukoli pointu, ale od konce první epizody sledujeme úplně jiné vyprávění, které si dělá, co chce. Baví, dojímá a občas až téměř odpočívá. Vážně, jak jinak totiž nazvat chvíle, kdy se dvě postavy jen tak procházejí po hollywoodské továrně na sny nebo si spolu zahrají písničku a scénář na ně počká, neutíká a jen baví a prohlubuje charaktery, které jsem vždycky znal jen jako (jakkoli zábavné) figurky. Dospění všech zúčastněných je navíc hrozně znát, protože i když se vypráví v podobných kulisách a o zcela stejných tématech, konečně to nejsou pózy nebo zkratky, konečně je o charakterech a jejich vztazích co říct a s nadhledem komentovat život a všechny jeho příjemně i nepříjemně nostalgické zákruty. K vlastnímu šoku bych zvažoval i nejvyšší hodnocení, vždyť meta rovina, se kterou se postupně dělají čím dál větší prostocviky, se veze na vlně Futuramy nebo Ricka a Mortyho, a přitom zůstává civilní. Jen ten Scott je pořád oním nesympatickým Michaelem Cerou a nemůžu mu přijít na chuť. Chci seriál, kde si jen Ramona bude povídat s Kim, Julie nebo Envy a konečně začnu psát Bryanu Lee O'Malleymu psát sáhodlouhé fanouškovské dopisy i já. (07.12.2023)