Réžia:
Vladimír ČechKamera:
Václav HuňkaHudba:
Štěpán LuckýHrajú:
František Vicena, Wilhelm Koch-Hooge, Zdeněk Kampf, Vlasta Vlasáková, Eva Jiroušková, Oldřich Velen, Jürgen Frohriep, Miloslav Holub, Jindřich Narenta (viac)Obsahy(1)
Heydrichiáda, temné období českých dějin. Krátce po atentátu na říšského pretektora Heydricha byly okupované Čechy vystaveny brutálnímu teroru. Během jednoho zátahu gestapo zajme těžce raněného muže, který je vedoucím činitelem českého odboje. Jediná věc, kterou se gestapákům u něj podaří nalézt je pouhý klíč. Klíč, který jak šéf gestapa tuší může být klíčem k rozbití odboje. Klíč, ke kterému je nutné najít pasující zámek. Klíč, jehož tajemství se gestapáci ze zraněného muže pokouší dostat všemi prostředky... Film byl natočen k 50. výročí založení Komunistické strany Československa. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (37)
Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie Heydricha...do Prahy přijíždí tedy komisař Fridrich který na odbojáře začne organizovat veliké zátahy...při jednom takovém chytí i jistého Jana Ziku který nemohl vzít do zaječích kvůli přeražené páteři.Fridrich se z něho pokouší vypáčit odkud je klíč který u něj našli.On na ně však úplně prdí a nic neřiká.A sledovat gestapáky jak si nechávají namnožit klíče a poté běhají po Praze s tím že je zkusí do všech dveří a jedny to budou ..to je...... zkrátka něco takovýho nemá obdoby.A ty dveře samosebou nenajdou.Jsou blbý. ()
Ten "Klíč" (1971) je fakt otřesná sračka. Londýnem projektovaný atentát je akce několika západnických floutků, jediný uznaný odboj vede ilegální KSČ a Františku Vicenovi není rozumět ani slovo, jak drmolí. Skvělý dárek k 50. výročí založení Strany.. ()
Dost utahaná podívaná, kdy se vidina lepších zítřků (no vlastně formou flashbacků) střídá s pohledem na dodělávajícího Vicenu jak koulí očima. Jediný trochu slušný herecký výkon podal Wilhelm Koch-Hooge. A pobaví na vteřinu se mihnuvší Vítězslav Jandák jako jeden z dvojice Gabčík/Kubiš. ()
Komunisté, kteří dle tohoto filmu tvořili jediný funkční odboj, neustálá přítomnost velikánů revoluce a velkolepá soudržnost všech soudruhů. Kdyby tam toho nebylo tolik a ta velká nechuť spolupráce se Západem, tak se na to dá koukat, ale je tam toho hodně. Jediná pozitivní část jsou záběry z Prahy a stísněná atmosféra podobně jako v Atentátu a podobně. Zapomenutý film k 50. výročí založení KSČ nabídne svá pozitiva jen malému kruhu lidí. Nicméně ztráta času to není. ()
Film je o antifašistickém odbojáři Zikovi, o kterém i prof. Václav Černý psal ve svých pamětech jako o významném členu komunistického odboje. Film je ovšem dosti tendenční, jako ostatně v počátku normalizace téměř vše, co se natočilo... ()
Film jsem viděl podruhé a spíše z povinnosti než ze zájmu. Z předešlého sledování jsem si zapamatoval jen to, jak té manželce hlavního hrdiny (snad Jana Zýky) uletěla hlava, jinak jsem si pamatoval jen to, že film pojednává o okupaci... Vznikl vlastně v době počínající tuhé normalizace, kdy namísto demokratického socialismu jsme se ocitli zase o hodně roku zpátky, kdy získávala opět navrch ideologická práce a snaha o zpracování lidského myšlení tím správným směrem. Jenže se to dělo právě takovýmito výdobytky, jaké předvedl i tento podprůměrný film. Ta ideologie stojí skutečně nad dějem. Samozřejmě, že si všichni poctiví lidé vážíme odboje za 2. světové války a roli komunistů v něm. Byla skutečně nemalá, ale tento film se snaží divákovi navodit i to, že nekomunistický odboj řízený z Londýna byl protilidový a od počátku odsouzeníhodný, což je evidentní lež... František Vicena se ovšem k roli Jana Zýky dobře hodil, souzněla s jeho přesvědčením. Zajímavé zde jsou postavy českých herců, kteří hrají gestapáky (Ševčík, Kryzánek, Maurer), v malé roli jsme si povšimli i tehdy neznámé Vlastimily Vlkové. ()
propagandisticky tragický shit ()
Do prdele, odkud je ten zatracenej klic? Velky problem nastal v Prahe, kde nacisticki pohlavari chceli za kazdu cenu zistit odkial je ten kluc a do ktorych dveri pasuje. Cely dej sa zaoberal o jednom clovekovi, ktoreho gestapo prichytilo na zemi lezat, ked sa pokusal utiect cex okno pomocou extremne tenkeho povrazu, ktory ten tazky napor vahy cloveka neuniesol a po case sa aj pretrhlo a chudak nepriatel nemeckeho rezimu sa ocitol v ich rukach. Nic moc pribeh, kde som dokopy nic nepostrehol, co by ma extremne uputalo ohladom tohoto filmu. Do zaberu sa aj dostavila nejaka gilotina, ktora usekavala hlavy nepohodlnym ludom, ktory lezali Nacistom hlboko v zaludku. Raz dokonca aj ukazali odseknutu hlavu, to som fakt necakal. Ale ziadna krv z nej nevysla, co je skoda:) Najviac ma pobavilo, ked si jeden typek pred popravou zanotil znamy slager z komunistickej doby Internacionala:) Jasne, bez komunistickej propagandy by to asi neslo a tak to natrepali do tohoto neatraktivneho filmu. Videl som aj lepsie filmy na takyto sposob obsahu filmu, ale tento film medzi nich urcite nepatri, aj ked to nebolo najhorsie. ()
Škoda, mohli jsme vidět opravdu skvělý film, kdyby ho ty bolševický svině zcela neznehodnotili komunistickou masírkou.Ty žvásty o masovém vrahovi Leninovi mi vzaly veškerou chuť v dalším sledování.I když mě varovalo obsazení komouše Viceny a nápis v titulcích, že film byl natočen k výročí založení teroristické organizace KSČ, nečekal jsem že to bude až takový humus.Tohle vůbec nepatří do TV, tohle mělo skončit v pekelných plamenech.Hvězdičku dávám za barvité ztvárnění poprav komoušských zločinců. ()
Na tenhle film jsem si matně pamatoval z dětství a teď sem jej znovu viděl a musím říct, že takovou řež sem fakt nečekal. Pomalu to vypadalo, že Gestapo nechalo popravit skoro celou Prahu, jak se tam vršili mrtví! Pobavila mě postava Jindřicha Narenty brousícího gilotinu a přitom nadávajícího, že to nic nevydrží. Pak si tam sedne, o sekeru si odřízne doutník a bafá, jakoby se nechumelilo! Jenže gilotina v té době v Praze skutečně nebyla, v tom se autoři sekli, ale na druhou stranu, bez ní by ten film byl poloviční!!!! ()
Jen průměrný film. Nevím proč do toho ta opera a scény s klavírem. Mi akorát lezly na nervy. Dějově to ušlo, jen ke konci už trošku nuda. 170920118501/8505 ()
Nyní vážení diváci uslyšíte Beethovenovu sonátu v podání šéfa pražského Gestapa a válečného zločince Oskara Fleischera(?) Krvává scéna s internacionálou byl dobrý nápad, ještě teď mi hraje v uších. Odkaz mrtvých na konci filmu dodalo filmu určitou velikost a přesah. "Běžte na východní frontu herr standartenführer, tam se vám bude líbit" Spíš to beru jako takový větší videoklip či plakát, kde jsou ve zkratkách určité odkazy a symboly ()
Sice normalizační film , ale nějak mi dost utkvěl v paměti a byl vcelku pravdivý!! ()
V pražských kinech se promítal od 13.5.1971 (Blaník) ()
Klíčová role komunistického odboje obhájena ! Bravo, soudruzi ! ()
Další angažovaný kousek, na který naši třídu kdysi nahnali do kina na školní představení. Jedna rudá hvězda za zástupce firmy Katoda Olomóc, jdoucího pod gilotinu za zpěvu Internacionály. ()
To jako mysleli vážně, že by někdo s klíčem obíhal Prahu a zkoušel, jestli mu půjdou otevřít dveře? Pochopil bych tuhle zápletku někde na vesnici, ale implantovat tuhle geniální patrací metodu na Prahu? Plus oslava Lenina a nezbytný pošpinění atentátu, 30% za přesvědčivý nácky, jinak rudý špatný ()