Réžia:
Barry ShearScenár:
Luther DavisKamera:
Jack PriestleyHudba:
J.J. JohnsonHrajú:
Anthony Quinn, Yaphet Kotto, Anthony Franciosa, Burt Young, George DiCenzo, Gloria Hendry, Antonio Fargas, Frank Adu, Paul Benjamin, Ken Lynch, Robert Sacchi (viac)Obsahy(2)
Když okradete mafiány, není to loupež – ale sebevražda... Měla to být obyčejná loupež. Banda zlodějíčků se ale dostane do vražedné hry na kočku a myš. V New Yorku se jim totiž podaří okrást italské gangstery, kteří mají naneštěstí pro ně pod palcem celý Harlem. A právě několik členů mafie je během loupeže neplánovaně zamordováno. Zlodějíčci přitom budou mít v patách nejen zuřící gangstery, ale také neúprosné bělošské policisty, jelikož i jejich příslušníci byli během krádeže zastřeleni. Boj o přežití a odplatu může začít... Výtečný a v našich poměrech nepříliš známý thriller s akčními prvky vyniká působivou atmosférou, na hony vzdálenou od stylizované studiové produkce. Režisér Barry Shear si prosadil, aby se kriminální námět natáčel v hodnověrných lokacích na Manhattanu. A stejně bezprostředním způsobem přistoupil k látce také kameraman Jack Priestley, který použil navzdory zvyklostem lehké kamery Arriflex. Pohyblivé vybavení spolu s reálnými lokacemi a nekašírovaným herectvím (uvidíme mj. rázovitého Anthony Quinna) dodaly filmu nezaměnitelný punc syrovosti. Poetiku každodennosti ještě umocňuje téma rasismu, vetknuté už do samotného názvu snímku. 110. ulice tvořila v New Yorku 70. let pomyslnou hranici mezi smetánkou a chudinou, mezi „bílým“ byznysem a zanedbanými černošskými ghetty. Toto třídní napětí se podařilo přinést i do dramatického oblouku filmového vyprávění, jehož svébytnost podtrhuje soulová a funková hudba, v čele se stejnojmennou titulní písní Bobbyho Womacka, která byla ještě nesčetněkrát filmaři využita (Jackie Brownová, Americký gangster). Nemenší měrou je snímek zajímavý svým atypickým žánrovým půdorysem, jenž na jednu stranu vychází z „westernově“ uzpůsobených kriminálek typu Drsného Harryho, na stranu druhou ale nezapře etnické prvky tzv. blaxploitation filmů, a v neposlední řadě v něm najdeme znaky potemnělých „noirových“ detektivek. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (47)
Dnes uz to nema grady. Spinave krimi z New Yorkskych ulic, kde sa okrem zlocinu, nasilia a chudoby riesi aj vtedy este stale aktualny vypukly rasizmus (i v policajnych radach). Prvy film natoceny toho casu novucickou kamerou Arriflex 35 BL. Okrem toho je film zaujimavy narazkou nan v Die Hard 3 a tym, ze Tarantino pouzil jeho znelku v Jackie Brown. Inak priemer, prislo mi to ako dlhsia uvodna cast nejakeho krimi serialu - prekvapivo nevyrazne a nevyuzite dve hlavne postavy, ktore hrali vyborny Yapher Kotto a "iba" slusny Anthony Quinn. 6/10 ()
Přes 110. ulici je zajímavá kriminálka, v níž se nedočkáme jasně stanovených klaďasů a záporáků jako v mnoha jiných filmech. Děj snímku prožíváme s lidmi, jejichž cíle a způsoby lze morálně napadnout, a proto jde o zcela uvěřitelné postavy, které nepodléhají černobílosti vyprávění. Příběh je tím daleko víc osvěžující a lépe kriticky poukazuje na sociální prostředí, které z poctivých lidí dělá křiváky a z chudáků zabijáky. ()
Asi máme všetci zafixovaný New York ako jedno z filmovo najfotogenickejších filmových miest na svete, popri Paríži a Londýne je to asi jediné miesto, kde sa cítime ako diváci doma. Lenže potom sú tu aj štvrte, kde sa ako doma nikdy cítiť nebudeme a kde nám bude nepríjemne aj ako divákovi, nielen ako návštevníkovi. Takou je aj Harlem so svojim neopakovateľným geniom loci dokonale prevedeným režisérom Shearom na filmový pás. Z každej zobrazenej tváre tu cítiť bezmocnosť, nulovú perspektívu a závislosť. Prítomnosť príšerná, predstava budúcnosti ešte horšia. Byť v takomto prostredí policajtom znamená s takýmto prostredím splynúť, aby ste sa aspoň mohli pokúsiť ho zmeniť. Praskať nervy vám však budú každý deň niekoľkokrát. Neprávom zabudnutý nekompromisný film, akási nepríjemná opica z amerického snu. Také však boli celé 70. roky v Hollywoode a buďme radi, že si ich môžeme pripomínať aspoň v televízii . ()
Drsná kriminálka o ukradení mafiánských prachů a následném honu na lupiče. V tom hraje prim mafie. Ústřední policejní duo působí hodně unaveně, vyřeší vlastně vcelku hovno a mafie je všude dříve. Celé se to odehrává v nejhnusnějších koutech Harlemu plném pasáků a dealerů, takže žádný sluníčkový film. Nejsympatičtější postava byl asi velitel lupičů. ()
Jednoduchý dej plný násilia a nenásilne včlenených scén, v ktorých aktéri deja svojimi činmi a slovami výrazne sociálne komentujú pomery vo veľkomeste a jeho černošskej štvrti. Pomery ovláda mafia. Platí si skúsených detektívov aj menšie obslužné šarže polície. Tie obstarávajú nadprácu pre organizovaný zločin tak efektívne, že často vie informácie prv zločinecký boss než vyšetrovatelia konkrétnej kauzy. Lúpež peňazí predstavuje pre troch drobných zlodejov zhmotnený sen o konci nedôstojného žitia. Konkurovať mafii poprepletanej s políciou ale vôbec nie je ľahké. New York, po nahliadnutí do jeho útrob, plného kriminality, odpudzujúcich nočných barov a skorumpovanej i násilníckej polície, mlátiacej zadržaných černochov, nevyzerá ako lákavé miesto na život. Poznámka: Problémy sužujúce americký megapolis sú rovnako uplatniteľné na väčšinu dnešných stredoeurópskych štátov. Polícia robí len ochrannú a vyšetrovaciu službu pre ekonomických špekulantov (= finančné skupiny a investori), ktorí riadia štát cez nastrčených politikov. Konanie polície je voči Cigánom často násilnícke, na čo upozornila aj ombudsmanka v prípade násilníckeho zásahu kukláčov v cigánskej osade na východe Slovenska. ()
Galéria (79)
Zaujímavosti (5)
- Titulní píseň "Across 110th Street" od Bobbyho Womacka se objevila také ve filmech Jackie Brown (1997) a Americký gangster (2007). (GigaPudding)
- Prvý film natočený kamerou Arriflex 35 BL. (beso74)
- V scéne odohrávajúcej sa v kancelárii u Doc Johnsona (Richard Ward), keď s ním rozprávajú detektívi Matelli a Pope (Yaphet Kotto), beží televízia. Práve v nej dávajú western Súboj v El Diablo (1966) o rasovom konflikte medzi belochmi a Indiánmi. (beso74)
Reklama