Divá Bára

Neuvěřitelné, že tento komunistický režisér ultraškváru na začátku své kariéry natočil tak příjemný film ("Nezlobte se na mě, neumím tancovat") , kde změna režimu je reprezentována pouze Bářiným protestem "Vždyť vám dřu za dva a zadarmo". Vlasta Fialová tu hraje očima a pusou, nemusí ani mluvit, pokud ale má repliku, má hlavu a patu a snadno si představíte vyvrženou chudou holku mezi burany a její utrpení. Když jsem jezdíval jako student s paní Fialovou vlakem, nebyla to pro mě jen hovorná stará dáma se směšným psíkem ale ta úžasná kočka, co se koupe u Tří křížů nahá a tam se přece všichni vidláci bojí... Bylo příjemné poslouchat její hlas v poloprázdném kupé. (08.04.2010)

Bára je krásne dievča, no nielen zovňajškom, ale aj svojimi vlastnosťami - úprimnosť, odvaha, nefalšovaná láska. V dedine, v ktorej žije, však "rozkvitá" poverčivosť a závisť. Mnohí ju tak považujú za akúsi čarodejníčku. Sú však aj takí, ktorí sú jej oporou. FILM SA KRÁSNE VYSMIEVA Z POVERČIVOSTI, Z KTOROU MAJÚ, PARADOXNE, PROBLÉM EŠTE AJ MNOHÍ ĽUDIA 21. STOROČIA, NAPRIEK VŠETKÉMU VEDECKO-TECHNICKÉMU POKROKU. KTO JE ÚPRIMNE ODDANÝ BOHU (DOBRU), NEMUSÍ SA NIČOHO BÁŤ, ANI DIABLA, HOCI EXISTUJE. Žiaľ, v úvode je prinajlepšom diskutabilné zobrazenie divokého - rozpustilého správania hlavnej hrdinky. (01.07.2007)

Vždycky si první přečtu zajímavosti a pak se vrhnu na hodnocení. A tentokrát právě tím musím začít. V hodnocení se píše, že v Japonsku po shlédnutí filmu hlavní představitelku vyhlásili za nejkrásnější herečku světa, v latinských zemích ji uctívali a obdivovali. A jeden z dojmů, který jsem z tohoto filmu měl je právě ten, že V. Fialová na mě právě nepůsobila jako křehká prvorepubliková kráska - i když samozřejmě vidím, že film nebyl natočen zrovna v době první republiky. Měla v sobě nějaké drsné rysy a trochu až nepřirozené mužnosti...nemůžu si pomoct, měli jsme krásnější dívky v té době, ale možná právě výše uvedenými rysy se na hlavní roli perfektně hodila. Film byl uveden na ČT jako Pro pamětníky a i když se na staré filmy, tím spíše na ty, které jsem ještě neviděl, dívám rád, Divá Bára mezi mé oblíbené patřit nebude. Nejspíš už opravdu patří do kategorie pouze pro ty pamětníky, přestože historickou a uměleckou hodnotu tento film bezpochyby má. Už jen proto, že byl natočen dle naší nejslavnější spisovatelky. (27.01.2020)

Tvorcovia si mierne upravili knižnú predlohu, tentoraz im to však nebudem priveľmi vyčítať, lebo film tak získal vzácnu atmosféru a istú dávku pridaného napätia. V podstate jednoduché, no zároveň aj zaujímavé dielko pôsobí veľmi čerstvo a aktuálne aj napriek svojmu úctyhodnému veku. Trošku romatiky, trošku bu-bu-bu, trošku búrok, trošku viac povier, ešte viac predsudkov a nevedomosti: no a máme tu solídnu výpoveď o tom, ako to majú tí "iní" ťažké - v onej dobe zvlášť. Nebyť záverečného - priveľmi moralizujúceho - Bárinho monológu na margo tuposti jej spoluobčanov (hoci si tie slová bezpochyby zaslúžili) som ešte spokojnejšia: ale spokojná som aj tak. Dokonca veľmi. Snáď sa moje dojmy nepozmenia ďalšími pozretiami... (11.06.2013)

Povídka Boženy Němcové byla zfilmována způsobem, který zcela neodpovídá své literární předloze. Za prvé děj povídky je poněkud jiný - zejména závěr, za druhé je trochu zemitější a ne tak lyrický jako zde a za třetí se odehrává v jiném prostředí. Vidět Báru, jak oděná pouze do tělesného ochlupení v rozkroku i podpaží leze do chladného jezera Mlaka na Šumavě namísto někde do Labe poblíž Vestce (rozdíl cca 900 metrů nadmořské výšky) přece jen působí poněkud nepatřičně. Na druhou stranu z nudné, jednotvárné a placaté polabské nížiny nelze dostat lyričnost a romantickou černobílou bigotnost vesnice tak dobře jako použitím vertikálně diferencovanějších exteriérů... Samozřejmě, že melodramatickému vyznění filmu významně pomáhá hudba a kamera pomáhající spolu se střihem zachytit žádoucí emoce - a jde to i bez replik herců. Panský myslivec Robert Vrchota je skutečně švihák. Nakonec je z toho vlastně čistá romantika; ale co, to je originální povídka v podstatě taky. (02.09.2012)