Réžia:
Vladimír ČechScenár:
Ivan GarišKamera:
Josef PávekHudba:
Štěpán LuckýHrajú:
Radovan Lukavský, Ida Rapaičová, Wilhelm Koch-Hooge, Martin Růžek, Minerva Daly, Josef Langmiler, Eduard Cupák, Oto Ševčík, Gustav Heverle, Oldřich Velen (viac)Obsahy(1)
Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... ()
Nejsmutnější na tom je, že se člověk dívá na špionážní drama a nejlepší na celém filmu je hudební doprovod…To je k zamyšlení! Než se člověk probere všema těmi špióny – kdo je kdo, kdo s kým peče a proti komu, je víc jak polovina filmu v prdeli a vy už stejně nevíte, jak to bylo na začátku. Sem tam se uskuteční nějaká ta „kruto přísná naháněčka, nebo sledování“ u které málem usnete, abyste se dočkali „nervy drásajícího finále v letištní hale“ – no ty vole, to si dělali snad prdel. Neskutečné množství dialogů, téměř nulová akce, velké množství známých tváří a hlavně NUDA… ()
Svět špiónů v reálně-socialistickém podání. 1) Tak to zase jednou dali českoslovenští rozvědčíci svým americkým a západoněmeckým protivníkům pěkně na frak. To víte..._____ 2) Důvěrně známá miniaturní hala pražského ruzyňského letiště za socialismu si bez uzardění zahrála svou kolegyni v Istanbulu, honičky (lépe řečeno jízdy autem) se konaly v Rostocku a jinde v NDR, no a do Západního Berlína tehdy pustili jenom kameramana na několik hodin na pár ilustračních záběrů (ty istanbulské vypadají spíše jako převzaté z cestopisného dokumentu). Ušetřilo se a minimalizoval počet možných emigrantů z řad filmového štábu._____ 3) Vskutku hodnotný film. Dá se na něj dívat i dnes. ()
To jsem takhle jednou musel večer umývat nádobí a pustil jsem si k tomu televizi, abych si tuto nikterak zábavnou činnost nějak zpestřil. Jaká byla moje radost, když jsem zjistil, že dávají „Akci v Istanbulu“, která podle svého názvu slibovala dramatickou podívanou pro tvrdé chlapy, tedy přesně to, co potřebovala má duše pošramocená vykonáváním oné podřadné práce vhodné leda tak pro ženy. V duchu jsem se smířil s tím, že budu od nádobí často odskakovat, abych shlédl ty časté akční scény. No jo, ale uplynulo deset minut, uplynulo čtvrt hodiny, pak půl, a já jsem nemusel odběhnout ani jednou. Vlastně jednou jo, páč jsem se chtěl přesvědčit, zda mám skutečně puštěnou televizi, neb ten nepřetržitý proud poklidných mono- a dialogů spíše připomínal rozhlasovou hru. No zkrátka jsem poslouchal ty zajímavé debaty a najednou mi přišlo to umývání nádobí jako činnost strašně vzrušující a nedoceněná. Ono se to nezdá, ale je to velice tvůrčí práce – člověk vytvoří ze špinavého čisté, může na odkapávači vytvořit z talířů a příborů všelijaké složité sestavy, stavby, kam se hrabe lego. Když tak člověk loví rukou v zakalené vodě ve dřezu, může si představovat, že je slavný archeolog a se vzrušením čekat, jaký poklad vytáhne… No zkrátka ani nevím, jak ten film nakonec dopadl. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (2)
- Film se sice má odehrávat v tehdejší NSR (nebo Spolkové republice Německo), ale podstatná část se točila samozřejmě v prostředí jeho vzniku, tedy v ČSSR. Firma Tanass sídlila v bývalé budově PZO Chemapol, pro barový vstup bylo použito průčelí kubistického domu nedaleko dnešního hotelu Intercontinental, letiště bylo opět pražské, dálniční scény vznikly na D1 v úseku mezi odbočkami na Říčany a Průhonice, a "turecké" exteriéry se připravovaly v NDR (Rostock). Natáčelo se též v Berlíně. (Robbi)
- Velké množství záběrů, zejména na začátku filmu, zachycuje Památný kostel císaře Viléma v Berlíně. Ten byl vážně poškozen při spojeneckém náletu 23. 11. 1943. Po válce se diskutovalo, zda trosky věže ponechat. V roce 1956 bylo rozhodnuto o nové přístavbě a zbytky kostela se měly srovnat se zemí, ale proti tomu se postavila veřejnost. (Robbi)
Tak nějak jsem si myslel, že z nomalizačních filmů filmů týkajících se politiky případně špionáže jsem už skoro viděl vše. Tyhle filmy mne baví, jdu po nich jak jezevčík po lišce... stejně jako jiné normalizační kousky řešící nešvary své doby a nebo naopak v rámci normalizace neřešící vůbec nic. Tenhle film mi unikl snad proto, že žánrově je skryt pod ,,krimi''. Je to však pecka a člověk se u toho dobře pobaví. Nevím jak k němu dnes přistupují herci v něm hrající (ti co ještě žijí) tehdy je ale asi natáčení muselo bavit, protože se většina filmu odehrává v západním Berlíně, tehdy v NSR a tedy pro nás na nedostižném západě. V rozděleném městě se to pochopitelně hemžií agenty. Češi tam mají dva. Krásnou a sakra mazanou děvu (Rapaičová) a filozofujícího agenta ,,Mirka Dušína'' Lukavského. Ten je infiltrován do CIA o čemž zcela blbá CIA samozřejmě nemá tušení. Ta jej má za spolehlivého agenta a klapne - li další důležitá mise, čeká jej americký pas, povýšení a cesta do Států. To mu osobně slibuje plukovník CIA, který má na starosti tuto část Evropy a který přilétá linkou PANAM do Berlína osobně koordinovat únos českého občana. Je to vědec, který má letět na konferenci do Istambulu. Únos je pečlivě naplánován, ovšem pochopitelně díky agentu STB Lukavském se věci pro CIA nemile zvrtnou. Myslím, že si zde mohu dovolit SPOILER! Lukavský nejen zabrání únosu agenta, ale odveze ho do Prahy. To ale není vše. Zařídí, aby celá únosová skupina CIA byla zatčena a zpráskaný plukovník se vrací do USA s ostudou a hrůzou co na tuhle akci řekne velení v Langley. Nakonec se stihne oženit s krásnou českou agentkou...Je škoda, že během filmu ještě nepřevedl přes přechod nevidomého a ze Sprévy nevytáhl topící se štěňátko... Pak by to bylo komplet! Film nenabízí jen akční zápletky, honičky, předávání informací mezi jednotlivými zpravodajskými službami USA a NSR, případně přeprodej informací od bývalého britského agenta Cupáka atd... nabízí i pohled do čisté duše českého agenta, který je unaven neustálou přetvářkou, že je někdo jiný, životem v cizí hnusné západní zemi a snad i strachem, že jednoho dne bude lapen...Jak jen by rád žil normální život, život každého z nás.. On však musí plnit úkoly a střežit klid naší země z nepřátelského území hnusných kapitalistů. S tím vším se nám Lukavský svěří a diváku jej je v té chvíli líto a musí uznat, že služba agenta STB v řadách CIA ve West Germany nebyla jednoduchá! Chudák agent kapitán rozvědčík Minařík! Jestlipak se mu také stýskalo po Praze když připravoval bombu ve Svobodné Evropě? Aby český divák viděl, že západ je opravdu zhýralý a dekadentní při jednom rozhovoru v baru uvidí dokonce striptýz, což v naší upjaté socialistické a zaprděné republice muselo zvednout ze židle nejednoho soudruha. (myslím z hlediska necudnosti snímku :-) ! Vždyť jen jaké bylo haló když v Ženě za pultem soudružka Śvorcová po milostné scéně se soudruhem Haničincem (kterou bohudík neukazovali) ukázala odhalené ramínko (bohudík jen to). Těch dopisů a korespondečních lístků soudružek o necudnosti snímku co tehdy obdržela ČST.. ! Proti tomuto je tento snímek porno. Naštěstí celkové sdělení filmu je takové, že tohle by si asi nikdo netroufl zakázat! Občan díky tomu věděl, že se nad jeho bezpečností bdí nejen na hranicích, ale i za nimi... A že jej případně v Istambulu, nebo někde jinde nikdo neunese. jednak proto, že CIA jsou amatérští dementi a jednak proto, že snad všude někde tam bdí nějaký Lukavský nad řádem a klidem socialistického světa. --- Toliko k zápletce. Film sám není vůbec akční ani napínavý a tak nějak nudně plyne podobně jako díl White Links coby jeden z dílů Honzíka Zemanů... Každopádně pro fajnšmekry nutnost vidět! Dvě ampule drogy! * * () (menej) (viac)