Réžia:
Jane CampionScenár:
Jane CampionKamera:
Stuart DryburghHudba:
Michael NymanHrajú:
Holly Hunter, Harvey Keitel, Sam Neill, Anna Paquin, Kerry Walker, Geneviève Lemon, Ian Mune, Pete Smith, Bruce Allpress, Cliff Curtis, Hori Ahipene, Mika X. (viac)Obsahy(1)
Vášeň je síla, vůči které jsme bezmocní. Nostalgická romance o lásce, která vzplála v drsném prostředí novozélandské pustiny. Do nehostinného prostředí bělošských osadníků přijíždí z Anglie za novým mužem němá Ada s nemanželskou dcerkou Florou. Přiváží s sebou milovaný klavír, bez nějž nemůže existovat. Zvláštní, uzavřená a oduševnělá žena se s obchodnickým manželem Stewartem neshodne. Postupně však podléhá jemnému nátlaku jiného muže, který odkoupil od Stewarta její nástroj. Posedle zamilovaný Baines jí postupně piano odprodává, a ona za to platí narůstající povolností. Ta je však stále méně vynucována; později má naplněný milostný vztah za následek prudkou reakci oklamaného manžela. Příroda je vůči bílým osadníkům krajně nepřátelská: neustále prší a všude je spousta bahna. Moře je stále bouřlivé, husté stromy a křoviska jsou jen obtížně prostupná. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou nejednoznačné a jejich charaktery jsou obtížně dešifrovatelné. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (393)
Výjimečné drama, které mi trochu změnilo život. Zní to možná pateticky, ale je to pravda. Holly Hunter umí mluvit očima, Harvey bojuje marně sám se sebou, prolínání utrpení a štěstí tu je naprosto viditelné. Do toho drsná příroda Nového Zélandu a hlavně ohlušující hudba Michaela Nymana, která se stala mou nejoblíbenější a zatím ji nic nepřekonalo. Je potřeba vidět tento film, aby člověk mohl hodnotit jiné :-). ()
Otevřená sexualita, voyerismus, fetišismus. Emancipace. Nespoutaná, krutá, krásná příroda. Naturalismus. Odpoutaní, živelní Maorové konzumovaní kolonizátory. Asimilace. Nudní, bigotní, fádní přistěhovalci. Konzervatismus. Vášnivá, bouřlivá, maximálně emoční, komunikativní hudba. Komplikovaně malé, větší i velké vzdory hrdninky, hrdinů. Všespojující objekt, stojící ve středu dění, skrz nějž jsou prosévány emoce, reakce i akce. Kdykoliv Piano vidím, přemýšlím jak správně definovat, v čem je tak vynikající, tak jedinečné, pominu-li spojení obrazu, hudby a přesného herectví. Je to však nelehký úkol, protože Piano je komplikovaně zašifrované, v tolika rovinách a vrstvách, že to vydá na mnoha-stránkové studie odborníků. P.S. Mám velmi živé vzpomínky na moje první setkání s Jane Campion, někdy koncem devadesátých let proprala tento skvost do sobotního prime-timu ČT1, což byl pro mne vskutku dlouhotrvající zážitek. ()
Tak depresivní, hluboký a zároveň tak poetický film jsem dlouho neviděla. Ona ta depresivnost je vlastně jenom v pár scénách ale celkově prostupuje celým filmem. Ale v čem opravdu Piano vyniká tak v hereckých výkonech - Holly Hunter, Sam Neill, Harvey Keitel a především mladičká Anna Paquin hrají plně na sto procent. Není to film pro každého, zvlášť pro toho kdo očekává že se příjemně odreaguje. 82% ()
Velmi zvláštní, podivné romantické drama. Jeho kouzlo mu dodává především přenádherná hudba (po předchozím minimalismu pro mě byl Nymanův soundtrack k Pianu mírným šokem). Nosným dílem tohoto filmu je jistě výborná Holly Hunter, která očima dokáže vyjádřit spoustu emocí, i když občas by menší nápověda neuškodila, těžko se v její hrdince zorientovat (natož pak nějak víc pochopit). Mužští jedinci, ať už šílený žárlivec či nadrženec jsou pro mě osobně postavy spíše podřadné. Naproti tomu Anna Paquin je výrazná až dost; směle se může přihlásit do soutěže o jedno z nejprotivnějších dětí v dějinách filmu (navíc ani motivy její postavy nejsou příliš dobře zvládnuté). Příběh je jinak docela tuctový, originálnějším ho dělá spíš prostředí, ve kterém se odehrává než jeho téma. Díky Holly Hunter a Nymanově hudbě ještě dávám slabší 4*. ()
Psychologicko-romantické drama s nádhernou hudbou, skvělým hereckým obsazením, hezkou výpravou a působivým příběhem "ze života". Proč tedy hodnotím tak nízko? Romantika a erotika nejsou to, co ve filmech vyhledávám, snad proto mě "Piano" neoslovilo tolik, jak by mělo. I stopáž mi připadala nadměrná. Ovšem viděla jsem to hrozně dávno, tehdy jsem měla jiné hodnoty i měřítka, takže se na tenhle film příležitostně ráda podívám znovu a dost možná nějakou tu hvězdičku přihodím. Prozatím 65%... a 100% za nádherný soundtrack. ()
Galéria (122)
Fotka © Miramax Films
Zaujímavosti (15)
- Divadelní hra, kterou vidíme ve filmu, je adaptací francouzského lidového příběhu o Modrovousovi, který vraždil své ženy a jejich těla schovával v malé komnatě ve svém zámku poté, co neprošly jeho zkouškou a vstoupily do zakázané komnaty. Poslední Modrovousově manželce se podaří uprchnout a najít štěstí jinde. (Morien)
- Piano je poslední film, který viděl Kurt Cobain předtím, než spáchal sebevraždu. (ČSFD)
- Baines (Harvey Keitel) má při svém příchodu na divadelní představení o příběhu Modrovouse nepomalovanou tvář, ač o pár vteřin později, kdy se jde usadit na židli, ji má již pomalovanou domorodými malbami. (Lynette)
Reklama