Tri zlaté dukáty

Pro mě výborný námět, který ovšem zůstal dosti nedotažený a slibný potenciál celého příběhu, napříč staletími, zmizel kdesi za horami...každopádně krásnými horami a vůbec celou přírodou, vše s nádechem slovenského folklóru. Proto je, myslím si, lépe pohádku sledovat v jazyce slovenském, atmosféře to dosti pomáhá a vše působí daleko přirozeněji, hlavně celkový projev, skutečně nádherné a velmi dobře hrající, princezny Julie. (Katarínu Krajčovičovou budu dál rád sledovat:) (26.12.2023)

Pohádka odvysílaná v ČT na Boží hod vánoční 25. 12. 2023.  Už si pomalu zvykáme, že na První nebo Druhý svátek vánoční vídáme na naší televizi slovenskou pohádku s pár i českými herci. Taky je nutno si zvyknout, že Slováci jsou nadabovaní a že i proto je to prostě divné. Dále Slováci mají zcela jiný styl vyprávění pohádky, jinou kameru či střih než české pohádky. Nebo mi to aspoň osobně tak přijde. Tento pohádkový příběh sám o sobě není vůbec špatný, scénář dal namyšlené zámecké paní Julii možnost se v roce 1900 změnit z rozmazlené fifleny na pohodovou venkovskou holku. K tomu přidal nabouchaného Juru, který sice pase ovce, ale zároveň je z něj slovenský vynálezce a snílek, který chce odjet do Ameriky. Že mu to nakonec nevyjde a láska zvítězí, to je každému jasné. Bohužel pohádka je příliš krátká, střihy jsou občas zbytečně rychlé a děj je sem tam nedovyprávěn. A naopak sem tam jsou některé scény (záběry na slovenskou přírodu jako zkopírované ze šumavské Modravy) zbytečně natahované a nic neříkající.  Ve výsledku jistě nejde o špatnou pohádku, je však určena spíše dospívajícím a dospělým, malé dítko se buď bude bát nebo se v obsahu ztratí. Průměr, který měl nádhernou kameru. (26.12.2023)

Chceš fakty alebo rozprávku? –––– Ja som chcel rozprávku, a aj som ju dostal. V rozprávke ide logika bokom a tak sa môže namiešať a aj skonzumovať guláš z tristoročnej grófky, slovenského baču, čo experimentuje s elektrinou a parným strojom a svieti si na ohradu s ovcami LED žiarovkami. Horšie je, keď išla logika bokom aj v scenári a veci sa pravidelne dejú tak, ako je to takmer nemožné. Chýba napätie, spád a tajomstvo, našťastie chýba aj komediálne pitvorenie postáv a divák je odmenený aspoň neopozeranými tvárami, sympatickou mladou grófkou a švárnym mladým bačom so svalmi z fitka, do ktorého sme sa ale počas trvania filmu nedostali. Keď som niečo dokázal prepáčiť, tak sa mi film páčil, dokonca o niečo viac ako tohtoročná česká rozprávková konkurenciu Kľúč svätého Petra, ale stále to nie je na štyri hviezdy. –––– Naši dedovia tak žili, aj otec aj mať. Aj my tak budeme... –––– V Amerike nemajú žiadneho kráľa. Aj sem to príde, len to bude dlhšie trvať. (26.12.2023)

Vlastně mě to hodnocení mrzí, je vidět, že s filmem byla spousta práce. Ale víc to opravdu nejde. Je to první skutečná pohádka „O hloupém Honzovi“. Hloupém, nafoukaném a pořádně nepříjemném. Nepříjemné jsou i další postavy. A to přesto, že neokoukané tváře herců v rolích vesničanů jsou sympatické a někteří herci budou určitě i velmi schopní. Komicky působí skrumáž historických kulis nakupených napříč všemi posledními deseti staletími bez ladu a skladu. Zasmějeme se vícekrát. Při naivní představě prosťáčka o „pokroku“. Bača s roztrhanou košilí disponuje finančními zdroji většími než celá měšťanská Praha dohromady, ale stěžuje si na zlého pána, kvůli kterému trpí nouzí. Za hlavu se chytáme i při kýčovitě vyostřených „třídních“ sporech, které autorky svědomitě opsali z pamfletů zakladatelů komunistické strany. Zasmějeme se vsi-nevsi, která má skicy spišských pahorků, realitu naaranžovaných skanzenů a fluidum brněnského předměstí. Jejím ústředním bodem s nejlepším vybavením je salaš ;) Zasmějeme se i dějové lince krásných a bohatých dívek, které se mohou zbláznit z arogantního bači, který jinak ničím nevyniká. Sáze o negramotných poddaných, která jako by vypadla z Jiráska (nikoliv kvalitou). Při duchařině tak bídné, že pobaví asi i děti školou povinné. Celkově jde o nevýraznou spatlaninu, která je po většinu času banálně nudná, místy směšná a líně se vleče od klasické kletby až po její moderní rozuzlení. Nebýt tu fantastická příroda, ovečky a krásná a šikovná border kolie, nebylo by tu vlastně na co koukat. Píseň Húsky a její úprava se moc nepovedla, i když bohaství lidové slovenské hudební pokladnice, z níž vychází, je štědré a okouzlující. Kameru a postprodukci ovšem velmi chválím, kromě nich pak obzvláště maskéřinu, ta tady byla velice přirozená, uvěřitelná, z toho by si mohli vzít příklad i ostatní v jiných pohádkách a historických filmech. (27.12.2023)

Neb podle hodnocení měla letošní slovenská pohádka být výrazně lepší, než ta naše, plna entusiasmu jsem si ji pustila s denním zpožděním k žehlení. Říkala jsem si - slovenské hory, hora prádla, taková harmonická dvojka. K pozitivům, příroda je krásná. Technický pokrok přicházející do oblastí, kam tedy dodnes plně nedorazil, mě nerušilo. Hlavní hrdinka je také krásná, sice na začátku trochu slaboduchá, ale zato, jak aspoň sama tvrdí, skvěle vyšívá zlatem i hedvábím, to jí je v místě mezi bytím a nebytím jistě hodně platné, by se nudou nekousala do pat. Hlavní hrdina je urostlý junák, na němž je údajně milo zrakem spočinout. Nic proti šimpanzům, leč tvář lidoopa přísluší pouze lidoopovi, mě ten opí nádech ve tváři hrdiny rozhodně nadšením nenaplnil. Dav obdivovatelek tedy nerozšířím, ač souhlasím s tím, že figurálně je vydařený. Jen tedy pro okouzlení hrdinou potřebuju víc, než aby nebyl krpatý chcípák. Kletba byla krutá, protože urozená panna Julie musela dukát nabídnout prvnímu, kdo byl ve stoleté výročí na ráně. Už v době vyslovení kletby bylo to místo trochu odlehlé a opuštěné, hrad vybydlený a napůl spadlý. Kdo by tam tak šel? Děti, bába kořenářka, hledač pokladů, místní antoušek, nebo taky vůbec nikdo, s čímž ovšem kletba nepočítala. Jak zmiňují jiní, ta kletba nedávala smysl ani stran onoho užití mince. Dotyčný ho nemá utratit ani schovat, ale do úplňku vrátit. Proč by to kdo dělal? I kdyby ho dostal nejušlechtilejší filantrop na světě ... vlastně ne, ten by to okamžitě vrhl do nějaké nadace na vzdělání osiřelých panen či tak, i kdyby ho dostal nejbohatší člověk na světě ... ale ten by to vrhl k ostatním svým pokladům a ani by po minci nevzdychl, i kdyby to dostal někdo .... kdo by to vlastně měl dostat, aby sám o své vůli zlatou minci buď nezaložil na horší časy, nebo neutratil, ať už na vlastní či cizí naléhavé potřeby, ale do časového limitu, o němž neví, vrátil? První dva pokusy vypadají, že lidstvo je ztraceno, ale jak ona mladá dvojice, co si za to nakoupila věci pro potěšení, tak ony malé holčičky, co si také koupily věci pro potěšení, ač ty panenky působí nevinněji než luxusní oblečení, se zachovaly jenom hluboce lidsky, nikoli však sobecky, bezcharakterně či krutě. Do toho se motá šimpanz, co jezdí na kole a lakomý správce panství, který lidi ve vsi prachsprostě vydírá. A když pan učitel zalarmuje vrchnost, zatroubí klakson a pohádky je konec. Tak zase za rok. (27.12.2023)