Koloběžka první

Kromě dojmu, že se vše odehrává v příměstském parku (jak výstižně podotýká Šandík), sráží Koloběžku zejména nutnost brát Čenského vážně (čehož se tvůrci o dva roky pozdější kultovky prozíravě vyvarovali). Body naopak přidává nevšední možnost sledovat moudrou Dádu. Královské regé to sice není, ale zásluhou šílené aristokratky Molavcové se i toto dílo stává nesmrtelným příspěvkem k dnes žel již opomíjenému žánru logopedické pohádky. Navíc lze konstatovat, že werichizovaný duch klasického motivu se zcela nevytratil, viz A_FISH. Sám to nechám na dvou, nicméně očekávám, že některá z příštích generací tento kus náležitě docení. (25.10.2014)

Jsem vášnivá.... Jsem vášnivá.... Tak to jsem ještě nežral. Jitka Molavcová je tak odpudivě kouzelná, že z toho jde hlava kolem. Přesně jak řekl král: Je jako vůz, který je naložený dřívím a chi-chi-chi, jede po mostě. Jinak celkem televizní standard, nebo spíš nadstandard. Písně dvojice Svěrák - Uhlíř, Dáša Patrasová a Jan Čenský tvoří krásný páreček. Je to milá pohádka, na níž se rád kdykoliv podívám, a nestydím se za to. :) (02.05.2009)

zaujimave. az ma to pocas pozerania prinutilo pozriet sem, kto zlozil hudbu. ano, na prvy posluch pocut v pesnickach Jardu Uhlířů.. :) texty piesni su tiez typicke Svěrakovske.... ("da si octan hlinity...") inak - milo prerobena klasicka rozpravka. nieco malo mi ale v tomto podani chybalo. skoda, ze sa rozpravka nespracovala este za zivota Majstra Wericha. privriem oci a v textoch pocujem jeho hlas. viem si predstavit ze by ju Werich svojim majstrovskym rozpravacskym talentom prerozpraval celu sam, napr. ako rozpravku pre rozhlas, alebo este radsej ak by bola spracovana ako kreslena rozpravka, s Werichovym podmazom.... (01.05.2014)

Tak trochu „retro“ pohádka, ale pořád dobrá podívaná. Patrasová byla svého času vskutku pohledná a Jan Čenský patřil mezi nejžádanější adepty na prince. Vykašlat se na koně, když máme po ruce koloběžku – inu proč ne. Jen ty kostýmy se mi moc nelíbili. Písničky zde však byly opravdu dobré a chytlavé a jde o jeden z mála filmů, kde mi absolutně nevadila Molavcová, kterou jinak zas až tak moc nemusím... (26.12.2018)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek v dětství. Nejen kvůli krásné Dádě Patrasové. Ale také písničky Uhlíře a Svěráka jen málo kdy nefungovaly. Výborná Jitka Molavcová k tomu. Obě dámy jsou prostě pohádkové typy. A ty moudra dle Jana Wericha, to už je jen třešnička na dortu. Naštěstí se navíc točí i venku mimo studia. (09.05.2020)