Tajomná pokožka

Čistý film o špinavých věcech. (SPOILER WARNING) Při sledování výtečné adaptace prvotiny kansaského spisovatele Scotta Heima (*1966) člověka až mrazí, když si uvědomí, s jakou chladnou obyčejností vypráví o zneužívání dětí (viz obsah). Vytvořením dojmu všednosti, až každodennosti, se zkušenému nezávislákovi Greggu Arakimu (*1959) podařilo jednak se vyhnout nabízejícímu se patosu, a jednak skvěle předestřít pocity dětí, jež se se sváděním ze strany dospělých setkají (bezelstně dospělým věří, že je to normální). Podobně jako Viscontiho Smrt v Benátkách (1971) tak působí i Mysterious Skin velmi čistě, nekonfliktně: není tu nikdo, kdo by moralizoval (jako v rozporně přijatém Notes on a Scandal /2006/), nejde o zákeřné rodinné spiknutí (veleúspěšná dánská Rodinná oslava /1998/), chybí tu juxtapozice náboženství a pedofilie (na níž stojí Almodovarova Špatná výchova /2004/) či konflikt v rodině (My Own Private Idaho /1991/). Idyla je téměř dokonalá: pro teenagera amerického maloměsta jakoby nebylo nic normálnějšího, než na hřišti sbalit dalšího kunšafta (postava Erica, kterého jedinečně ztvárnil Joseph Gordon-Levitt), popřípadě si výpadky paměti (jež vytěsnila trenérovo svádění) vyplnit sny o únosu mimozemšťany (postava Briana). Odtržení lásky a sexu nemůže být důslednější. O to zrádnější a bolestnější je pro oba hrdiny konečné uvědomění si své minulosti. Film lze vykládat různě, já bych se spíše než k "odpudivému melodramatu" (BBC) přiklonil k "nejdojemnějšímu filmu o zneužívání dětí, který jsem viděl" (Roger Ebert). Jisté je, že Gregg Araki (jinak vystudovaný filmař a producent) tímto dílem potvrdil své místo v novodobém proudu filmů zvaném New Queer Cinema, do něhož jsou řazeni ještě například Gus Van Sant (zmiňované My Own Private Idaho) či John Cameron Mitchell (naposledy Shortbus /2006/). I když už Mysterious Skin neoplývá tak otevřenou snahou šokovat, kterou se vyznačovaly Arakiho předchozí filmy (Zkurvená generace /1995/), svou "normálností" je o to působivější. Koneckonců do svého programu si ho zařadily věhlasné festivaly jako Sundance či Benátky. (02.01.2008)

Nikdo by si nikdy nechtěl projít tím, čím si prochází hlavní hrdinové v tomto filmu. Strnule jsem seděla na gauči a sledovala dění ve filmu. Když se člověk zamyslí a uvědomí si, že tohle se děje i ve skutečnosti, přepadne ho jakási "hrůza" z toho, co se děje, co naše oči ještě nikdy nespatřili či nespatříme, ale přitom je to všude kolem nás. Po světě se pohybuje spoustu dětí a dospělých lidí, co již od raného dětství na srdci nosí obrovské břímě a snaží se zatlačit vzpomínky co nejhlouběji do sebe, až jednoho dne se vše vyvalí na povrch a nikdy byste nevěřili jak zdrcující minulostí si museli projít. (30.09.2011)

Keď sa Donnie Darko stretne s Al Pacinom v Cruising, keď Heath Ledger a Tomáš Rosický hľadajú alter ego a dajú mu spoločné meno Joseph Gordon-Levitt, keď po 99minútach film (s)končí a Vy za tónov Samskeyti od Sigur Rós hľadáte slová a trocha vzduchu na poriadny nádych, keď všetko okolo, akokoľvek doposiaľ relatívne, zdá sa zrazu krásne -------------------------- * * * * * And as we sat there listening to the carolers, I wanted to tell Brian it was over now and everything would be okay. But that was a lie, plus, I couldn't speak anyway. I wish there was some way for us to go back and undo the past. But there wasn't. There was nothing we could do. So I just stayed silent and tried to telepathically communicate how sorry I was about what had happened. And I thought of all the grief and sadness and fucked up suffering in the world, and it made me want to escape. I wished with all my heart that we could just leave this world behind. Rise like two angels in the night and magically... DISAPPEAR * * * * * ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- (10.11.2009)

Silné téma a silné zpracování. Filmů o zneužívaných dětech už bylo natočeno relativně dost, ale nevybavuju si, že bych někdy narazila na takhle přímé a osobní pojetí. Přitom se mi líbí, že se tvůrci nepokoušejí zneužívání nějak paušalizovat, leda snad kromě nevyhnutelného závěru, že je to pěkný svinstvo. Ze dvou hlavních postav se s tímhle bezva zážitkem z dětství každá vypořádává po svém: z jednoho se stal "skaut v civilu", co si radši namlouvá, že ho uneslo UFO, druhý si přivydělává obzvlášť pro maloměsto velmi svérázným způsobem a sere na všechno a na všechny. Na první pohled tihle dva nemají naprosto nic společného, a přitom se nakonec dostanou z bryndy, až když najdou jeden druhého. Na toho Gordon-Levitta si teda budu muset dávat bacha... (02.08.2010)

Všiml si někdo z Vás, jak měli na tom zelenomodrým bouráku logo St. Anger od Metallicy (z roku 2004) a přitom ta scéna měla být situována do roku 1991? Jinak stokrát propírané téma opět podané naturálnějším způsobem s cílem ranit křehká srdce diváků na mě tak moc neplatí.. Už jsem zdegenerovanej takovýma filmama, že tyhle scény na mě nic extra nebyly a po výpovědní stránce se nic novýho taky nedovíme. (07.04.2009)