Love Story

Veľa som od filmu nečakal, ale rozložil ma. V mnohom pripomenie rovnako kvalitnú kórejskú love story , kde nájdete veľmi mnoho spoločného. Starší rok výroby asi mnohých odradí, ale ja osobne mám pre film iba samú chválu. Od sympatických hercov, cez krásny hudobný motív, až po výborne prepracované postavy, napätý vzťah otca so synom a celkovo nádherný príbeh s výbornými a hlavne uveriteľnými dialógmi. Doják rovnako silný a účinný ako ten kórejský. ibaže tento vznikol o 33 rokov skôr a to si cením. Jeden z najlepších a najsilnejších príbehov o láske aké som videl. A to som toho už videl dosť...100%. (04.04.2013)

Jak účinně zkazit požitek z filmu? Prozradit jeho zakončení už na začátku. Ne, já tyhle „klasiky“ prostě nechápu. Úhlavní dvojice mi byla značně nesympatická už od začátku. Jejich vztah založený na vzájemném skoro až urážení se mi rozhodně nesedl a nedokázal jsem si k nim tedy udělat silnější vztah. Do poloviny jsem se nudil a skoro ani nevnímal - v podstatě jsem nemusel, dějový posun byl na hranici minimalističnosti. Druhou polovina, kde už „šlo o život“, jsem si už užíval trochu víc, ale ta přímočarost, s jakou film přišel a že v podstatě svůj úvod nijak víc nerozšířil, mi přišla až směšná. Asi jsem zhýčkaný filmy, které mají nějaké skutečné poslání, charismatické hrdiny a hlavně děj, do nějž se dá vžít. Jelikož tohle Love Story dle mého názoru rozhodně nemá. /// Viděno na Prima MAX. (06.07.2022)

Od prvního záběru a od první věty je jasné, oč v tomto filmu (a tomuto filmu) půjde - a je to trochu k jeho škodě, protože když pak sledujete tak sympatický uvěřitelný pár, jakým Ali MacGraw a Ryan O'Neal rozhodně jsou, pořádně si to neužijete. Neustále - třebaže podvědomě - čekáte, kdy, co a jak přijde. A když to přijde... No, je to působivé, ale není to ten šok, který bych potřeboval, aby na mě Love Story zapůsobilo ještě víc. (24.02.2019)

Civilní, jednoduché, smutné, krásné, příjemné a romantické. Někdo bude nadávat na kýčovost a snahu o dojemnost, ale Love story přináší nejcivilnější romantiku, co jsem zatím viděl a nevydírá ani jinak nenutí diváka k ničemu. Vše je na něm a ten, kdo se nezamiluje do Ali MacGraw a jejich kouzelných hlášek, nemá city. Po dlouhé době jsem si zase jednou příjemně zabrečel... a ten nezapomenutelný hudební motiv ve mě bude vyvolávat pocity ještě pěkných pár let. Francis Lai a jeho zasloužený Oscar. (18.07.2009)

Film, který formoval žánrová pravidla tak, jak je známe. Love Story svým fenomenálním úspěchem protrhla přehradu romantických slzopudných dramat. A v té tsunami plagiátů se v průběhu let objevily i snímky, které nabídly to samé lépe zabalené. Přitom jde o film citlivě natočený, velmi dobře zahraný a nevydírající. Problémy, které z něj dělají tuctovou záležitost, jsou tři. Absence zapamatování hodných momentů, celý děj shrnutý v prvních pěti větách filmu a chybějící chemie mezi ústřední dvojicí. Zpočátku tam sice je, ale po skvělém úvodu se rychle vytrácí. A již se nevrátí. Paradoxně tak spíše zaujme tuctová vedlejší linka o vyhroceném vztahu otce a syna. Přesto se na Love Story nedá zapomenout. Proč? Kvůli hudbě Francise Laie. Ne. To není tak docela přesné. Hudba sama o sobě je celkem průměrná. To co je na ní geniální, je jeden z vůbec nejlepších filmových hlavních motivů. Když se totiž konečně přejde z teskných tónů melancholického klavíru a naplno se rozezní orchestr, tak mrazí až do morku kostí. A je zcela jedno co se zrovna na plátně zrovna (ne)děje. (06.03.2008)