Don't Deliver Us from Evil
Don't Deliver Us from Evil
Obsahy(2)
Počas letných prázdnin, trávených vo vidieckom rodinnom sídle sa dve znudené žiačky katolíckej internátnej školy Anne (Jeanne Goupil) a Lore (Catherine Wagener) rozhodnú začať slúžiť Satanovi. So svojím okolím rozohrajú sériu zlomyseľných a krutých hier, ktoré napokon budú mať nedozerné následky. (Karamanlis)
Recenzie (15)
Naprostá srdcovka a jeden z mých nejoblíbenějších francouzských filmů. Výborný námět, krásné venkovské prostředí a dvě dokonalé představitelky andílků, doslova s ďáblem v těle, dělají z tohoto filmu výraznou a nezapomenutelnou klasiku. Žánrem jde spíš o sociální drama (tady výjimečně souhlasím s uživatelem darkrobyk v tom, co ještě je a co už není horor), avšak s velmi tíživou, místy až skličující atmosférou a děsivě úderným závěrem. Mučení kočky i zabíjení ptáčků je tu natočeno relativně citlivě, rejža evidentně nebyl žádný sadista a s tím co ve filmu muselo být se popasoval se ctí. Takže ani milovníci zvířátek (mezi které se řadím) nemusejí mít z filmu strach :) . Vřele doporučuji všem. ()
Spíše než o horor jde o sociální drama. Film i po letech neztrácí nic na své výpovědi, dnes by byl natočen s obtížemi. Některé scény by určitě byly napadeny ochránci zvířat anebo náboženskými fanatiky. Obě dívky vypadají velice mladě, zvláště představitelka Lore, ale film se natáčel v průběhu dvou let, a herečkám již bylo dvacet a jednadvacet let. Představitelka Anne Jeanne Goupil se vdala za režiséra tohoto filmu a vytvořila několik dalších hlavních rolí v jeho filmech. Naopak Lore - Catherine Wagener zahrála neúspěšně několik úloh v erotických filmech a zemřela v zapomnění a chudobě v padesáti osmi letech. I při svém uvedení byl film ve Francii částečně zakázán, i když nahota ve filmu není vůbec okázalá, ale decentní, ale celkové vyznění chování mladistvých dívek bylo pro tehdejší společnost nepřijatelné. ()
Mais ne nous délivrez pas du mal/Don't Deliver Us From Evil je film, ktorý v období svojho vzniku pôsobil oveľa viac šokujúco ako dnes. Režisér a autor scenára Joël Séria sa inšpiroval novozélandským prípadom, keď dve mladé dievčatá zavraždili matku jednej z nich a ktorý neskôr sfilmoval Peter Jackson; ten sa však v Heavenly Creatures viac sústredil na vzájomný vzťah dievčat. Séria do svojej snímky vložil skôr spoločenskú kritiku, zameral sa na katolícku cirkev, sociálne nerovnosti, odcudzenie a úpadok tradičných hodnôt. Postavy Anne a Lore a ich kamarátstvo sú poňaté pomerne povrchne, pozornosť je venovaná ich činnostiam, ktoré vyplývajú z nudy a pocitu nadradenosti bohatých detí. Snaha šokovať je zjavná už z obsadenia mladučko pôsobiacich herečiek (Jeanne Goupil a Catherine Wagener), ktoré sa vo svojich úlohách neštítia ničoho – zvádzania mužov, trápenia a zabíjania zvierat a nakoniec ani vraždy, hrali však tak dobre, že mi boli skutočne nesympatické, hlavne postava Anne. Zaujímavý je však fakt, že aj táto snaha o kontroverznosť má svoje hranice: Séria pokojne zobrazuje naturalistické scény takmer znásilnenia, ale homosexuálna tématika je pre neho tabu a odkazuje na ňu len slovne. Vo filme po celý čas znie jeden hudobný, takmer náboženský motív, ktorý zvýrazňuje skazenosť dievčat oproti ich mladému veku. Konečný pocit vo mne ešte musí dozrieť, ale toto odvážne dielo rozhodne má svoje kvality. ()
Na můj vkus až příliš rozvláčné, s místy zmateným střihem, nicméně příběh o dvou náctiletých kamarádkách, které chodí do katolické školy a letní prázdniny tráví na rodinném sídle na venkově jedné z nich, má své opodstatnění a hlavně neskutečně silnou pointu. Ta zamrazí v zádech! Děj se odehrává během oněch prázdnin, kdy se Anne (dominantnější povahy) a Lore (andělská tvářička) zřeknou Boha a svoje duše zasvětí Satanovi. Začnou dělat věci, které se neslučují s křesťanskou vírou, jako třeba zabíjet ptáčky, pálit stohy, dráždit a provokovat mužský, přičemž nejednou dojde až k znásilnění. Nakonec se stane to nejhorší, kdy zlo nabírá na síle a v té chvíli film začíná gradovat a znepokojeně pulzovat. Co bych určitě vypíchl, jsou hlavní představitelky Anne a Lore, které se nebojí odhalit a některé scény jsou nejen na svou dobu velmi odvážné. Další silná stránka je hudba, která působí jemným barokním dojmem, v kontrastu s rouháním, mučením a znásilňováním. Rozhodně hodně zajímavý počin, který bych nenazval hororem, ale spíš psychologickým dramatem. ()
Atraktivita tohto nenápadného snímku síce rokmi trochu vyprchala, v danej dobe bol určite šokujúci a odvážne kritický. Dotýka sa mnohých tém, či už naplno alebo okrajovo ( cirkev, sociálne nerovnosti, sexualita, násilie ) a všetko je to o to desivejšie, že spúšťačom sú dve nerozlučné kamarátky, ktoré sa rozhodli robiť zlo ( absencia ich motívu považujem za slabinu filmu ). Konanie dievčat je v rozpore s nežnou až romantickou hudbou, ale funguje to dokonale. Výhrady mám voči strihu, ktorý bol akosi odfláknutý. ()
Reklama