Tlmočníčka

„Pomsta je pohodlná forma zármutku.“ Okrem inteligentného, neuponáhľaného scenára, si ma TLMOČNÍČKA získala jedna radosť plynúcim dialógom. Pritom len v hŕstke scén sa zvýši hlas. Ďalej rozvážnou réžiou skúseného Sydneyho Pollacka, pútavou kamerou nenahraditeľného Dariusza Khondjiho a dobrým hereckým obsadením titulných (životom ubolených a unavených) postáv. Nicole Kidman mi po dlhom čase znova pripadala dobrá a zraniteľná a rezervovaný Penn ma zaujal kamennou tvárou a nečitateľným hlasovým prejavom. Takže si síce nie ste istí, čo si myslí, ste si ale istí tým, že mu to myslí. Spolu tvoria zaujímavý, originálny pár. Režisér mi po slabom NÁHODNOM STRETNUTÍ sprostredkoval niekoľko príjemných pocitov z pozerania svojho najnovšieho filmu (vtedy som nevedel, že posledného). Ale možno i kvôli prehnanej dĺžke (kvôli čomu postupne príde rad aj na veci, ktoré pokojne mohli byť vystrihnuté) som váhal v hodnotení. Volím prísnejšie 3*napriek tomu, že snímka strhne, dojme, ponapína diváka ako posteľnú plachtu, donúti ho zamyslieť sa a ukáže, kam až môže viesť sklamanie nad človekom, ktorému ste verili. Predčasným vrcholom je adrenalínom naprataná scéna v autobuse, ktorá ale zároveň paradoxne vôbec nepasuje do „pokojnej“ hitchcockovskej atmosféry filmu. (10.11.2005)

Upřímně, čekal jsem víc, mnohem víc. Pollacka mám rád (např. film Tootsie můžu kdykoliv) ale tohle byla nuda. Začátek vypadá slibně, pak se film hodinu prakticky "nehýbe" a já se nudil, pak je asi 10 minut akčnější sekvence (jízda autobusem) a pak… zase nuda. Konec byl lepší, ale ani ten nedokáže mé hodnocení dostat na víc než 60 %. Což u filmu, kde hraje Sean Penn, má hodně oblíbená herečka Nicole Kidman a který režíruje právě Sydney, je zatraceně málo. Opravdu jsem čekal mnohem víc. (13.11.2011)

Scénář: Charles Randolph, Scott Frank, Steven Zaillian .. Nudný thriller. Promarněný námět, prázdný scénář, průměrná režie nebo-li, kde nic tu nic. Obsazení, ať už to herecké nebo režijní nezní vůbec špatně, ale pro výsledek filmu to vůbec nic neznamená. (13.03.2006)

V současné ultrapřetechnizované době, kdy je každý druhý film přecpán počítačovými triky, působí Pollackova Tlumočnice příjemně staromódně. Aby se film líbil, je asi dost důležité pochopit Sydneyho Pollacka. Respektive přijít na chuť jeho stylu režie. Tempo je tak akorát, žádný hektický střih, žádné zběsilé kamerové orgie. Jednoduše řečeno: "stará škola". (05.06.2005)

Tak zaprvé.. Obdivuju herectví Seana Penna a Catherine Keener (ta bohužel nedostává tolik prostoru jako ústřední duo), a taky retrostyl vyprávění režisérské legendy Sydneyho Pollacka, který po nedávných nezdarech (Náhodné setkání) chytá další dech. Slovo thriller bere podstatně neuspěchaněji a realističtěji než v podání depresivní a masivní akce Michaela Baye či mladšího z bratrů Scottů. Pollack svým hrdinům dává prostor, nechává je jednat logicky (i když to scenáristům občas SILNĚ škobrtne) i spontánně. Tlumočnice ve službách OSN vyslechne šeptem vedený rozhovor, rozproudí tak obavy z možného atentátu. A i agent, který je na ní nasazen, jí nakonec uvěří, zároveň ale vidí možné vedlejší úmysly. Filmařům bylo zároveň i umožněno natáčet přímo v sídle OSN, což pomáhá realističnosti, zrovna jako bravurně zvládnutá scéna z druhé poloviny snímku v autobuse, kdy se spojí shodou okolností několik dějových linií. Omlouvám se za menší „úvahu“ a nevím, proč právě v tomto případě se mi to dostávalo do hlavy, ale při sledování uvěřitelných dialogů mezi Kidmanovou a Pennem, při práci s psychologií postav, se scénářem, s režií, střihem, kamerovými a zvukovými možnostmi, hudebními motivy atd. atd., uvědomil jsem si (POCHOPITELNĚ s přihlédnutím nejen na finanční možnosti) v jak propastné krizi je tuzemská kinematografie! Tady jsou to sice slabé 4hvězdičky, ale za tu "staromódnost" stále 4.. (07.02.2006)