Tlmočníčka

V budově OSN zůstane přes čas jedna překladatelka (Kidmanová), a zaslechne co nemá. Někdo plánuje atentát na diktátora odněkud z Afriky. Druhý den to nahlásí. Vyšetřujícímu agentovi (Penn) před pár dny zemřela manželka (to je náhoda!). Díky svému traumatu se s překladatelkou sblíží. Ovšem situaci zkomplikuje její revoluční minulostJe snad do atentátu nějak zapletená? Má ji věřit? Dojde k atentátu? Založí rodinu? Chvíli se to zdálo jako skvělý staromódní thriller, jenže potom se začnou příliš řešit citové problémy ústředních postav a celá poctivě budovaná gradace je ta tam. Naprosto nudné rýpání se v bolavé minulosti ubíjí pátrání. Člověka často napadne, kde je ten časový tlak, který vyšetřovatele tak tíží? Mají 3 dny na odhalení teroristů, a zatím se buď někde brečí, nebo randí Penn i Kidmanová jsou skvělí, ale na záchranu zpackaného scénáře to nestačí. A to platí i o Sydney Pollackovi. (23.01.2006)

Celkom vydarený politický thriller s dobrými hereckými výkonmi aj dobrou zápletkou,ale na to aby bol vynikajúci by museli posledných 10min úplne zmeniť.N.Kidman s búchačkou v ruke v dvojminútovej scéne,v ktorej váha vystreliť a pritom je jasné už po piatich sekundách,že to neurobí.Bolo to natiahnuté na hranicu trápnosti a solídne rozbehnutý thriller sa zmenil na totálne,prevarené béčko.Keby bol film ukončený ozajstným atentátom,bolo by to za 5 diskov,takto len taký lepší priemer.60%. (11.02.2009)

Filmařským řemeslem jistě kvalitní >pollackovsky rutinní politický< thriller, scénáristicky však značně přitažený za vlasy a celým svým příběhem falešný tak, jako ten atentát, který se (ne)měl stát... Vylhané, americky pokrytecké, přesycené tisíckrát snad obehranými klišé, kdy ke konci už člověk nevěřícně kroutí hlavou - a statečná tlumočnička pláče a tvrdý agent pláče a krutý diktátor pláče - a soudný divák se špetkou zdravého rozumu pláče nad tím, kam až jsou schopni zajít tihle hollywooodští >filmachři< ve své snaze o >masovou zábavu s poselstvím< co vydělá zase nějaký ty těžký prachy... Vlastně jako celek je tahle podívaná ve své podstatě tak zoufale průměrný film, že tři vězdičky mu zachraňují snad jen ty brilantně snímané NewYorkské reálie s pohledem do sídla OSN... - - - P.S. Kolik tisíců lidí v celé Africe denně umírá doopravdy a za jakých okolností, nechť si laskavý inteligentní divák raději aktuálně zjistí sám... P.P.S. Podtitul filmu "Pravda nepotřebuje překlad" nepotřebuje komentáře. Pravdou je, že Universal odešel i s těmito svými spektákly z česka kamsi do universa... ;-) Škoda, že na to doplatí fanoušci těch jiných a výborných filmů... (03.05.2006)

Vychytralost Pollackova snímku tkví však v tom, že dost dlouhou dobu neprozrazuje, co vlastně mladá tlumočnice v budově OSN slyšela, protože ze zdánlivě nevinné vzdělané dívky se v průběhu filmu klube mnohem složitější a nevyzpytatelnější osobnost. Mnohem snazší diváckou identifikaci nám nabízí postava osudem stíhaného policisty, jenž stejně jako my nikdy pořádně neví, nakolik může ohrožené ženě důvěřovat, ale budí v něm natolik silné emoce, že ji nedokáže jednoduše zavrhnout jako svědkyni, která sama vzbuzuje podezření. Právě na střetu a odkrývání minulosti obou hrdinů Pollack staví celý příběh, který obsahuje minimum akce a značnou část napětí ukrývá v dlouhých rozhovorech postav (což mu vychází především díky Nicole Kidmanové a Seanu Pennovi v hlavních rolích). Zápletka Tlumočnice se sice točí kolem politiky, ve skutečnosti je ale de facto apolitická a nezaujímá žádné konkrétní stanovisko (i v průběhu filmu tolik probíraná země je jen fiktivní, stejně jako její jazyk). Snad proto, že politika se stále mění a Sydney Pollack chtěl natočit především napínavý příběh s výraznými postavami, který bude stejně působivý i za dvacet let. Ctí přitom žánrová pravidla, umí jich brilantně využívat a celý film je do posledního pohybu kamery, střihu a použití hudby okouzlujícím způsobem staromódně elegantní. Ačkoliv Tlumočnice v posledních deseti minutách zaskřípe a celkové vyústění je vůči předcházejícímu ději poněkud degradující, pořád v éře přetechnizovaných a epilepticky stříhaných thrillerů působí jako balzám na duši každého, kdo si občas zoufá nad tím, proč už se dnes netočí filmy jako před několika desítkami let. (30.06.2010)

Velmi dobré výkony Nicole Kidman a Seana Penna filmu velice pomáhají. V tomto politickém thrilleru je několik různých linií, vše je vyprávěno v celkem poklidném tempu - tak nějak příjemně po staru (Pollack si nejspíš vzpomněl na své Tři dny Kondora z roku 1975). Příjemná je i hudba Jamese Newtona Howarda, samozřejmě se v ní objevují africké motivy, nejvíce se mi hudba ve spojení s obrazem líbila při příjezdu Zuwanieho do New Yorku. Hlavní problém je, že vrchol filmu je asi v polovině (ano ta výborná scéna v autobuse), naproti tomu závěr, kdyby vše mělo gradovat, je poněkud natahovaný a tak nějak "do ztracena". (06.07.2005)