Dôkaz

Je to tak trochu zenska verzia Dobreho Willa Huntinga. Akurat ovela komornejsia. Gwyneth Paltrow sa snazi, ale prilis som jej neveril 27 rocnu zenu (v castych flashbackoch len 24 rocnu). Podla mna sa do tej ulohy nehodila. Pomalsie tempo mi tentoraz nevadilo. Vadilo mi, to ako bol ten film poskladany. Hlavne flashbacky ma otravovali. Mna ovela viac zaujimal vyvoj vztahu Gwyneth s Jakeom a s jej sestrou. Linia s jej otcom film zpomalovala. Mozno keby bol film natoceny chronologicky, tak by fungoval lepsie. 6/10. (24.10.2014)

Génius je můj oblíbený filmový hrdina. Léčím si na něm své mindráky a procvičuji závist. Nejraději mám Amadea, neboť má po svém boku Salieriho a s ním i truchlý svět těch, kdo jsou jen "velmi nadaní" a chtějí víc. Na druhém místě je sympaťák Will Hunting. Trojka je Catherine z Důkazu - patřičně složitá, patřičně excentrická, balancující na hranici vyšinutosti a rozhodně ne prvoplánově sympatická. Hollywoodsky nakýčlou Čistou duši nechává s bramborovou medailí za sebou. (06.07.2006)

Další z "povinných" filmů o schizofrenii. Svět matematiky je mi však naprosto vzdálen, takže hlavní jádro filmu, o co šlo, mi bylo lhostejné. Jde poznat, že jde o adaptaci divadelni hry, neboť je film postaven především na dialozích, které jsou mistrné. Gwyneth Paltrow i Anthony Hopkins si střihli pozoruhodné role, ve kterých oba zazářili. Látka je to inspirující, bohužel co se týká matic, důkazů a derivací, se nachází mimo moje schopnosti chápání a vnímání. (20.09.2009)

Příjemné překvapení v podobě Gwyneth Paltrow, kterou jsem nikdy nepovažovala za kdovíjakou herečku, ale tady byla vážně skvělá (neumím si momentálně představit někoho jiného, kdy by její postavu tak přesvědčivě zahrál). Navíc získávám stále větší dojem, že z Jakea Gyllenhaala se rodí nová áčková hvězda, líbil se mi již v "Půlnoční míli" či v "Donnie Darko", na "Mariňáka" (rež.: S. Mendes) se také těším. Film má výborný scénář, protože až postupně odhaluje všechny vazby otce a dcery, režisér ví, kdy co říct a jak to říct, každá postava má svoje místo (dokonce i nesnesitelná sestra). No prostě film, který ve vás po odchodu zanechá ještě dlouho dobrý pocit, takové to nepopsatelné cinéphilské potěšení. Přesně ten typ filmu, které můžu po kilech. (27.01.2006)

I když člověk ví z matematiky akorát to, že 1+1=2 a že přímka je rovná (přitom ani jedno z toho nemusí vždycky platit ;-)), nemá v případě sledování "Důkazu" skoro žádný handicap. Příběh o genialitě, o boji dcery předního matematika se sebou, s otcovou nemocí, se svým okolím a s rozhodováním, co je v životě správné. Příběh, ve kterém díky skvělé Gwyneth Paltrow nebudete téměř do konce vědět, jestli to byla ona, kdo vymyslel převratný důkaz o prvočíslech (jestli se nepletu, tak jde o Riemannovu hypotézu), nebo jestli to udělal její otec než zemřel a ona si jeho zásluhy buď kvůli schizofrenii "namluvila" nebo úmyslně přivlastnila. Příběh, který je hlavně komorním dramatem a matematiku využívá pouze jako hřiště - až na pár narážek a větiček opravdu nemá "normální" divák žádnou nevýhodu a může hodnotit jen a pouze filmařinu. A ta je, od scénáře přes hudbu po herecké výkony povedená, jedinou slabost vidím v jisté statičnosti, která je zřejmě způsobena tím, že předlohou filmu je divadelní hra, jejíž schéma a vyprávění režisér zřejmě moc nezměnil ani neoživil. (21.09.2007)