Partička B. D.

I’m Not There se snaží upozornit právě na skutečnost, že každý mediální obraz je vlastně lživý a že obraz hvězdy se může neustále proměňovat a přepisovat. Nesnaží se o odhalení pravdy, ale spíše ukazuje, co Bob Dylan pro lidi reprezentoval. Respektive šest „možných Dylanů“, z nichž každý zastupuje jiné období jeho života a tvorby, jiný pohled na to, kdo vlastně byl. Nebo vlastně nebyl? Je těžké se nechat příběhem pohltit, protože stále dochází k narušování kontinuity. S divákem je přímo manipulováno – sotva navykne na tempo a vyprávění jedné části, je nucen přesměrovat svou pozornost jinam. Je to stejné jako s konstruováním obrazu hvězdy – stále se objevují nové věci, které obraz naruší či převrátí jeho význam. Stále a znovu se objevují prvky, které si přímo odporují. Ve filmu je to stejné i s využitím Dylanových písní. Postavy prohodí určité slovo, a to se vzápětí objeví v textu písně. Někdy je naopak řečený přímo název známé skladby (např. Just Like a Woman), ale zcela proti diváckému očekávání začne hrát píseň úplně jiná. Divák se nesmí spoléhat na to co vidí a co si vytváří ve své hlavě. (08.09.2010)

Tenhle film uviz na puli cesty. Na jednu stranu ma fakt paradni vizualni stranku, spoustu super napadu a uspesne se vyhyba tradicni strukture zivotopisnejch filmu - cesta na vrchol, drogy, navrat. Problem je, ze jak je originalne natocenej, tak je nesrozumitelnej. Mozna velkejm fanouskum Boba Dylana budou ty sceny, ktery asi meli bejt z jeho zivota, davat smysl, ale ja se ve filmu dost casto ztracel a kdyz uz jsme se zacal orientovat, tak strih na jinou postavu. Navic ty nejlepsi postavy ani nejsou poradne vyuzity. Mluvim hlavne o Baleovi a Gereovi. Jinak Whishaw tu je naprosto zbytecnej, Blanchet je zajimava a Ledger jakozto takovej pohodar je fajn. Ale krome dobrejch hercu a slusnejch pisnicek jsem se fakt moc nechytal, bylo to zbytecne dlouhy a casto nudny. (21.03.2008)

Veľmi originálne a svojsky natočený biografický snímok o jednom z najväčších hudobníkov minulého storočia, ktorého jedinečnosť v tom dobrom slova-zmysle však ocení len veľmi úzka škála diváckeho osadenstva. Ťažko sa mi vyjadruje k niečomu, čo je pomerne dosť vzdialené môjmu vkusu, ani nie tak po hudobnej stránke, ktorú Bob Dylan počas svojho života doplnil o pár excelentných skladieb, ale hlavne po tej filmovej. Toto experimentálne dielko asi ostane jedinečným kúskom a asi nebude vzorom pre iných biografických pokračovateľov. Po hereckej stránke však veľmi neobvyklé predstavenia jednotlivých hercov, so svojou postavou sa najviac pohrala Cate Blanchett, no i Richard Gere a Christian Bale boli vskutku neodolateľní. Skvelý výber piesní a ich zmiešanie s dejom. Čo ma počas filmu najviac rozhadzovalo bolo, že som pomerne často strácal niť jednotlivých príbehov a ich odkazov. Ale pre fajnšmekrov to musel byť skutočne zážitok. 60%. (26.10.2009)

Muzikál môže mať veľmi pútavý dej, ale musí byť sakramentsky dobrý, aby ma zaujal aj po hudobnej stránke (naposledy Burtonov holič skončil niekde na polceste). Pri hudobnom (a hlavne životopisne ladenom) filme sa naopak zvyknem baviť výborne. To by však nesmel byť za kamerou Todd Haynes. Kvitujem mu snahu o experiment a netradičné pojatie života legendy, no výsledná forma jeho nesúrodej "grcanice" nestojí ani za prd. Príbehová skladačka do seba veľmi nezapadá, striedanie období sa mení ako na bežiacom páse a v žiadnej z rovín neprichádza k niečomu, čo by stálo za pozornosť. Jedna hviezda je za skvelé Dylanove songy, vďaka ním sa dá totiž tých predlhých 135 minút ako tak ustáť. Druhá je za Cate Blanchett, ktorá sa v pohode pretvorila do mužskej postavy, a ako jediná prakticky dokázala svojím šarmom ako tak zaujať. Všetko ostatné nestojí za reč. Snáď ešte párminútová rola Heatha Ledgera, ktorému akoby scenár napísal posledné dni jeho skutočného života. R.I.P. tak Ledgerovi, ako aj celému filmu. (02.02.2008)

Experimentální dlouhometrážní alegorický životopis Boba Dylana. Jak si to užijete, záleží právě na vašem vztahu k tomuto podivuhodnému pánovi. Pokud ho podobně jako já skoro vůbec neznáte a je vám tak nějak volný, můžete tak leda obdivovat herecké výkony, z nichž nejvýš hodnotím Cate Blanchett. Ta ženská prostě zahraje kohokoliv - a po tomhle víme, že je jí jedno, jestli to je ženská nebo chlap. Neskutečné. Ale abych si mohl film užít, potřeboval bych ještě něco víc, a pro to nenastala vhodná konstelace. Právě díky tomu prolínání příběhů jednotlivých Bobů Dylanů, o nichž jsem nic nevěděl, se s blížícím se koncem filmu stupňovalo moje divácké nepohodlí, 135 minut přece jen není málo. Z respektu můžu dát 70%, ale víc opravdu ne. A dívat znova se překvapivě nebudu. (04.06.2012)