Bournov mýtus

Pokud se vám líbila jednička, dvojka se vám bude líbit stoprocentně. Průběh filmu je jiný než v předchozím díle, jádro filmu ale zůstává stejné. Osamocený tajný agent beze jména nakopává zadky záporákům. Matt Damon se nebývale hodí do role tajného agenta a roli mu uvěříte. Stejně jako v jedničce, i zde je dobře zpracovaná rvačka, jedna či dvě exploze, velká automobilová honička (tentokrát ne v Paříži, ale v Moskvě) atd. Narozdíl od některých jedinců, mě se roztřepaná kamera líbila. Film poté vypadá reálněji. Dokonce si myslím, že některé scény jsou natočeny ruční kamerou. Je to samozřejmě o vkusu. Stejně, i když film nedostal Oscara za scénář, herectví atd., tak je to soldiní zábava. Nakonec ale tu pátou hvězdičku musím dát. A za co? Za hudbu. Tak kvalitní práci, jakou odvedl John Powell jsem od dob Skály neslyšel. (30.05.2005)

Paul Greengrass zachoval strhující a intelignetí zápletku, a obohatil ji o neuvěřitelně dravou režii a novátorský, až lehce dokumentární přístup (který se mu tak osvědčil v Letu č. 93). Výsledek je doslova brilanntí. Matt Damon už zdaleka nepůsobí tak joudovitě, je cool a zároveń křehký, zranitelný a vnitřně zlomený. A Extreme Ways od Mobyho už nikdy nebudou znít tak jako dřív! (16.08.2007)

"Stojíš v hromadě sraček a nemáš k tomu dobrý boty." Jenže o boty tady nejde. Tady jde o dráždění kobry bosou nohou a to je rozhodně méně nebezpečné než naštvat agenta bez minulosti. On si toho sice zase tak moc nepamatuje, ale kdybych se stal vyvoleným, který je pověřen jeho likvidací, tak bych dělal všechno proto, abych ho na té zeměkouli nenašel. Mám se totiž docela rád a tak se vždycky radši budu bavit u obrazovky při tom, jak likviduje někoho jiného. (28.12.2016)

Zatím jsem Bournův mýtus viděl jen jednou. Přišlo mi to až příliš chladné, takže jsem se o Bourna nebál tolik jako v Agentovi bez minulosti nebo v Bournově ultimátu. Tenhle odstup Greengrasovi dokonale vyšel v polodokumentárním Letu 93, kde byl jistě na místě a filmu přidal na působivosti. Ovšem, mám-li sledovat fiktivní drama, bez odstupu se dokonale obejdu. Jinak nemám výhrady. (02.08.2008)

Jedna velká honička postavená hlavně na další fenomenální exhibici možná nejlepšího skladatele současnosti Johna Powella. Hodně zajímavé a důstojné pokračování plné napětí a tepavé atmosféry. Jeden z těch mála filmů, který se nebojí jít nevyšlapanou cestičkou, být jiný a posouvat tak kinematografii dopředu. Greengrassovi to kupodivu vyšlo, i když prakticky eliminoval akci a vsadil jen na syrové a "zevnitř" snímané (Greengrass si doslova libuje v lehce zmatených a roztřesených záběrech z davu) nahánění Bournea. Rychle třetí díl... P.S.: Napodruhé 88,4%:-) P.P.S.: A napotřetí? Naprostá divácká extáze s druhým nejlepším filmem letošního roku. Bomba, v níž má každé políčko své přesné místo a svůj jasný důvod. Prostě bez chyby a s obrovskou gratulací Damonovi, Powellovi a hlavně Greengrassovi. 100%! (07.08.2004)