Znovuzrození

Presne, ako som sa intenzívne nechával unášať na atmosfére The Manchurian Candidate z roku 1962, práve od Johna Frankenheimera, kde bol dôraz kladený na maximálny účinok desu, tak to isté platí aj pre tento počin s Rockom Hudsonom v hlavnej úlohe, kde sa čudujem, čo ho presvedčilo ísť do tohoto projektu, ktorý na mňa pôsobil tak duševne nevyrovnane, že mal som problémy pri niektorých scénach sa jednoducho na to celé vykašlať. Pomerne silné scény, sprevádza určitá kontroverzia ( za všetko vraví scéna zo suda, či záverečná, posledná ... ), ktorá vo mne vzbudzovala otázniky preto, ako po celý čas pracuje scenár, ktorý si dovolí urobiť hocičo a herci sú toho doprovodom, ktorí ma úprimne desili, čo Rock je v tom zainteresovaný až tak, že by rád začal opäť znovu, ale ... V dnešnej dobe nie sú účinky také, ktoré by diváka zrazili k zemi, ale ja som sa dobrovoľne odhodlal podstúpiť toto riziko, ktoré mňa osobne vydesili, až to nie je pekné, lebo tá atmosféra a kamera Wong Howa, je dokonalá v zachytení strachu a hrôzy, ktorá funguje v tomto prípade tak, ako som chcel, čo povyšujem toto Frankenheimerovo temné dielo k povinným skúškam napätia, že niekedy samotný majster Alfred Hitchcock by sa červenal a prikývol by na výborne odvedenú prácu !!!! (01.06.2014)

Působivé psychologické sci-fi se zajímavou atmosférou a jasným poselstvím - člověk by rád tak často měnil svůj zaběhnutý život, aniž by si uvědomil, že vlastně neví, co chce, a že snad dokonce je spokojen s tím, co má. Ale nepřijde na to někdy dřív, než už je pozdě. Scéna bakchanálií mi přišla divná - zbytečně dlouhá a ani mi nepřišla jako oslava života. Ostatně - on sám se vzápětí doma na večírku taky totálně opije, ale už to není podáváno jako oslava života. Prostě mi tam některé věci a myšlenky neseděly, a být to o dvacet minut kratší, je i to poselství podle mne zřejmější. Navíc nenabízí film protiváhu - ano, přizná, že velké procento lidí se chce vrátit, že je velký neúspěch, ale už dál neřeší hypotetickou situaci nového začátku a vlastních rozhodování, kdy si člověk konečně uvědomí, co skutečně chtěl, co je jeho "oslavou života". Takže film podle mne zůstal jen na půl cesty a rozhodl se pro co nejjednodušší konec, jenž nesouzní s celkovým dosavadním zaměřením. (16.04.2016)

Prvky sci-fi a tajemna jsou využity hlavně ze začátku příběhu. Vše začíná tím, že Arthur Hamilton dostane lísteček s adresou a později mu volná kamarád Charlie Evans, ale to se zdá být nemožné, protože by měl být mrtvý. Hamiltonovi to nedá a rozhodne se následovat instrukce, které od kamaráda dostal. Dostává se do firmy, kde mu je nabídnuta velice zvláštní věc... Úvodních 45 minut a závěr jsou z celého filmu to nejlepší. (07.07.2012)

Nesmírně podivná, civilní a zároveň psychedelická SF, trochu kafkárna, trochu a la P. K. Dick. Vyznění je o to pikantnější, že Rock Hudson hrával v těch nejpřeslazenějších maloměšťáckých filmech a najednou dostane takovou kládu. V němčem mi to připomínalo Muže, který spadl na Zem. Dá se sehnat i v našich videopůjčovnách. (27.09.2004)

Prehnane deprimujúce psychologické bludisko v post-noiristickej, mysterióznej-sci-fi podobe s výborne ladenou, občas miernou, občas nepríjemnou Goldsmithovou hudbou. Manipulácia v pravom slova zmysle, ktorej krásy raja nepoznaného začnú hrdinovi prekvitať až časom a spôsobmi tamojších obyvateľov. Motívy filmu: boj o skutočný život, (!) strata identity, neviditeľná klietka z ktorej nevedno uniknúť, laboratórne experimenty... Kamera nás núti pretrpieť všetko spolu (spodné uhly vytvárajú beznádejnú bariéru) s úzko spätou hlavnou postavou. Niektoré prvky sú čiastočne inšpiráciou pre 12 Opíc, inak je Frankenheimer značne nečitateľný. Samozrejme, je to úchvatný pocit zahodiť všetko za hlavu a ísť niekam ďaleko a ako nový človek, ale po prevalení sprisahaneckej kauzy o tom, že vás každý sleduje a nedá pokoj sa tu prehlbuje nehoráznym spôsobom až do tých najťažších dimenzií. Odvážne, ťažko stráviteľné, nehrané pre krásu, neopakovateľné... Už mnoho filmov mi viac domotalo hlavu, ale Seconds sú tiež kvalitné dielo. (25.06.2013)