Halloween

Po zhlédnutí originálního Halloween uvádím své dojmy. Původní je napěchován atmosférou, hudbou, s, víceméně nehororovým dějem. Samotný Michael a jeho dlouhá čepel se dala do práce až půl hodiny před koncem, do této doby film čerpá pouze z atmosféry a jakéhosi kouzla hororových let sedmdesátých. Tento Halloween atmosférou příliš nedisponuje, zato je zde však mnohem více akce, brutality a především je také hodně zaměřen na Michaelovu osobnost. Film je celkově (nepočítaje klasické klišé dnešních hororů), v rámci teenagerovských vyvražďovaček, velmi zdařilým dílem. Úvod filmu je snůškou všemožných vulgarismů a nadávek, tolik typických pro tento žánr "moderního" hororu. Teenagerští diváci v rozpuku mládí a objevování významu sprostých slov možná budou potěšeni banálními dialogy se sexuálním podtextem, mě to spíše iritovalo. Malý chlapec (dost dobrý Daeg Faerch) tyranizován okolím a členem rodiny, jeho následná transformace do mohutného zabijáka s dlouhými vlasy a legendární maskou, který se po letech vrací pro to, co kdysi dávno bylo součástí jeho života. Parta středoškolských pipek, jejichž hlavní konverzační náplní jsou (nečekaně) kluci, kdo s kým a jak. Ty se pak vydávají si užít s nadrženými borci, ukáží se divákům v (opět nečekaně) prosté nahotě a ječí jako o život (že by?). Michael Myers poměrně zdařile vévodí celému filmu a předvádí nám své ukázkové umění pomocí (nejen) dlouhého nože. Jeho likvidace nevinných obyvatel poklidného městečka je místy velmi nápaditá a dost brutální. Potěšil mne Brad Dourif ve vedlejší, avšak výrazné roličce místního zastánce pořádku. Scény s fotografiemi nebohých zvířat mi připomněly činy v dětství Jeffa Dahmera. Po prostudování zajímavostí jsem byla jistým zvráceným způsobem potěšena, když jsem byla informována, že Rob Zombie se právě nechal inspirovat tímto nechvalně proslulým mužem. Celkově tedy příjemný, naprosto divácký film, balancující mezi hranicí průměrností a lehkým nadprůměrem s konečnou dávkou žánrového klišé. (07.03.2010)

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)

Ve Sportu by napsali, že to byl zápas dvou odlišných poločasů. První půlka je fantastická. Nový Michaelův zrod čerpá ze Zombieho syrového stylu maximálně intenzivní podívanou. Vražednou atmosféru trochu předčasně korunuje scéna s "Love Hurts", kdy z Halloweenu čiší nostalgická grindhouseovská nadsázka, zároveň i upřímný smutek. Jenže v druhý půlce už nejde o moc víc než o jednoho wrestlera, co monotónně vykuchá pár lidí. Zombie jen brousí hororové stereotypy, vyvolává psychology, pochůzkáře a odrostlé sestřičky, ale už vůbec ničím nepřekvapí. Režíruje snad pode zaseklé desky, z níž se dokola dokolečka odehrávají ty samé postupy. Deprese jde do háje, končí se u nudy s trochu větší porcí sexu. (31.10.2007)

Zombie nezklamal...první půlka je opravdu fantastická psychárna, kde se surovou atmoškou ani trochu nešetřilo. V druhé půlce se představí přes dva metry vysoké hovado, které by nikdo nechtěl nasrat ;-) Tady film opravdu trochu ztrácí, ale určitě potěší "duch Michael" a připiglování nabodávače na stěnu....pasáž, kdy Michael stíhá Laurie je nicméně velmi zbytečně dlouhá a člověk se začne koukat na hodinky. Suma sumarum je to ale výborná věc, u které pohoní většina slasher maniaků (mi ho honila...do toho vám je hovno ;-) (10.12.2007)

Neškolený Rob Zombie je určitě talentovaný hororový tvůrce, což zde dokazují zručně zrežírované Myersovy ataky, které mají neskutečné grády a občas při nich Zombie přijde se zajímavým nápadem, ale jinak vše ostatní je slabota. Je to pro něj krok zpět, v předchozí ´The Devil´s Rejects´ dokáže Zombie dějově překvapit i příjemně šokovat, ale ´Halloween´ je až nudně předvídatelný ve svém vršení stokrát omletých hororových klišátek (hlavně ve 2.půli), bez špetky překvapení a s nulovou dávkou napětí. Nemyslím, že by zařazení Myersových osudů do jakési prapodivné psychologizační roviny filmu prospělo a hlavně - Carpenterova klasika měla velký trumf v podobě sympatické Jamie Lee Curtis, zatímco tady mi byly všechny postavy veskrze protivné, nebo měli minimální prostor, takže když Myers v druhé půli rozpoutá svůj "koncert pro jeden kuchyňský nůž", bylo mi úplně putna, koho v následujích chvílích vykuchá a jak brutálním způsobem. Tvůrčí laťku, nastavenou svojí předchozí peckou The Devil´s Rejects, Zombie nejen nepřeskočil, ale doslova se pod ní proplazil jako zraněná Myersova sestra.... (08.12.2007)