História násilia

Brian De Palma kdysi prohlásil, že když divákům naservírujete dostatečně zajímavou úvodní scénu, vydrží na film zírat klidně další půl hodinku, i kdyby byl celkem o ničem. Měl asi pravdu, jenom u Dějin násilí to u mě fungovalo přesně obráceně. Dva chlapi jdou k autu, zírají na sebe několik sekund a pak prohodí pár slov o nějaký cestě na východ. Zas na sebe zírají, jeden jde pryč, druhej pomalu nasedne do auta a ujede tři metry. První se vrací, nasedne do auta, prohodí pár slov a oba odjíždějí. Uvažuju, jestli chci tenhle film skutečně vůbec vidět, ale říkám si, že tomu dám aspoň deset minut šanci. No a nezklamal. Protože nebýt těch dvou chlapíků, jejichž herecký výstup bych klidně omezila na scénu v restauraci, nedalo se tomu filmu skoro nic vytknout. To skoro je tam za místy nelogický jednání postav: když Tom zabije dva lupiče, je rázem ve všech novinách na titulní straně a televize s ním chtějí natočit rozhovory, ale když o několik dnů později střílí do chlapíků kolem svýho domu z brokovnice, nikdo ani nehne brvou. Nehledě na závěrečnou přestřelku, kde... ne, nebudu nic prozrazovat. Ti, co viděli, možná vědí, co mám na mysli, a pokud ne, možná jim to dojde, když zmíním poldu, který sice dokázal spočítat kvadratickou rovnici, ale dělá mu problém sečíst jedna plus jedna. Ale nebudu jenom kritizovat, vždyť jsem tomu taky dala čtyři hvězdičky. Přece jen je ta brutalita v komorním kabátku se dvěma až živočišnými sexuálními scénami naprosto neodolatelná. A vzhledem ke krátké stopáži (až o polovinu kratší než u většiny filmů, co jsem v poslední době viděla) Dějiny násilí ani nedokážou začít nudit. (17.10.2007)

Nějak nechápu, v čem se tohle liší od průměrné seagalovky nebo neesonovky, kde padouši otravují spícího medvěda-hrdinu tak dlouho, až je převálcuje. Jestli tím chtěl Cronenberg říct - jak tvrdí - že "násilí je ošklivé, áno", měl o dost víc přitlačit na pilu s odpudivými detaily. Navíc abych to bral vážně, nesměla by titulní postava být takový zabijácký superman. U Východních příslibů jsem aspoň měl reálnou obavu o obyčejnou hrdinku zaplétající se s nebezpečnými gangstery. (06.05.2024)

Tom Sall žil spokojený život do té doby dokud se mu v něm někdo začal pitvat. Od té chvíle je zle se všemi kdo na něj vytáhnou zbraň. Viggo Mortensen překvapil dokonalými akčními schopnostmi a Maria Bello hodně odvážnými erotickými scénami plus jednou, za kterou by se nemusela stydět ani Sharon Stone v Základním instinktu. 75% (06.04.2007)

Idylické město, idylické manželství, idylická rodina. Majitel bistra Tom si nemusí na nic stěžovat. Jenže jednoho večera po zavírací době v sebeobraně nečekaně obratně zneškodní dva zločince a stává se z něj hrdina, o kterého teď stojí nejen novináři, ale i podivná parta mužů. V čele s jednookým slizounem (Ed Harris trošku jinak) se začnou dít věci, které rozpoutají komorní drama jedné obyčejné rodiny. Hlavní linii opět tvoří muž, který začne chtě nechtě propadat zlu a perverzi. Stejně jako jeho rodina. Nejde ani tak o to, jestli je či není oním zabijákem, za kterého jej označují. Přes to, že je příběh srozumitelný, zůstává Cronenberg tím samým úchylem, co si potrpí na detaily. Ocenit lze atmosféru, i úvod snímku, který jen představuje postavy a situace, je proklatě zajímavý. Do téhle psychologické skládačky i bravurně zapadají oba hlavní představitelé – vedle herecky konečně zajímavého Mortensena bych dal jedničku s hvězdičkou krásné Marii Bello, která po protloukání se filmy, které stály jen o její fyzično, naráží i na velmi zajímavé ženské role (viz. Děkujeme, že kouříte nebo Tajemné okno)!! (03.04.2006)

Velká dějová prázdnota. Zcela jednoduchý, až triviální příběh, z toho důvodu mi uniká důvod oscarové nominace. Stručně vzato, jde o pár umně stylizovaných násilných scén, naředěných dvěma vášnivými milostnými akty, to vše s chabou psychologizací v pozadí. Cronenberg naštěstí režíruje tak, že se člověk nemá šanci nudit a těch cca sto minut rychle uteče. Herci odvádějí nadprůměr, Maria Bello je skvělá, ovšem Ed Harris - ten kdykoliv se objeví, "rozzáří" svou přítomností filmové plátno. Lze jen litovat, že má tak málo prostoru, ale pořád větší, než několikaminutový (doslova!!!) štěk Williama Hurta, jehož oscarovou nominaci zcela NECHÁPU! S nadsázkou řečeno, to už fakt zavání komplotem členů akademie :o)) (05.03.2006)