Příběh Marie a Juliena

Formálně krásně natočený film v němž se zdánlivě nic neděje, ale stále je na co se dívat. Trochu škodolibě by jej bylo možné postavit do protikladu s filmy, kde se sice stále něco děje, nejlépe nějaká "brutální akce", ale vlastně není pořádně na co koukat... Samotný příběh je velmi silný, přestože to je (letmý spojler) vlastně pohádka. To ovšem není chyba, pouze podmínka, na níž musíme při sledování přistoupit. Celou dobu jsem trnul jak dopadne... Krásný film... Zajímavé komentáře: Pohrobek, hirnlego, minus (09.07.2008)

Matrjoška, která s každou další odkrytou panenkou přitlačí diváka ke zdi svou atmosférou. Mimořádný film, jehož sledování patří k velmi náročným činnostem. Nepodařilo se mi vidět film bez přestávky, mezi jednotlivými kapitolami jsem byla nucena se od snímku duševně odpoutat, abych byla schopna se vrátit. Dokonalá pointa je jen završením perfektně nastaveného kontrastu mezi krásnou a křehkou Béartovou a potulného medvěda připomínajícím Radziwilowiczem. Od dob Hašteřilky se za 12 let Béartová prakticky nezměnila (muži obdivují, ženy závidí), ale Rivette s Laurentovou se posunuli mezi skupinu tvůrců, které lze buď milovat, nebo nechápat. (28.02.2015)

140 minut jsem nedýchal. Svým nezaměnitelným stylem Rivette stvořil smyslný a tajuplný příběh nekompromisní lásky. Rivetta myšlenka Marie a Juliena pronásledovala jako fantom celý život. V sedmdesátých letech hodlal tento příběh zakomponovat do své fantastické tetralogie, a po Duellu (ten jsem taky nepochopil) ho dokonce začal natáčet - s Leslie Caron a Albertem Finneyem - , jenomže po třech dnech se neobjevil na place a dva roky o něm nebylo slyšet. O mnoho později však tento snímek skutečně vznikl a v hlavní roli se objevila Emmanuelle Béart, jež Rivettovi tak učarovala před dvanácti lety. Za krásu Příběhu Marie a Juliena může neuvěřitelně tajemná a líbezně nadýchaná režie, která především ze scén v interiérech tvoří nekonečně dechberoucí zážitek. Absence hudby se ukáže jako velmi působivý prvek, díky čemuž slyšíte jenom harmanonicky a disharmonicky tikající hodiny, případně tlukot vlastního srdce. Pokud jste se ještě nezamilovali do Emmanuelle Béart, po tomto snímku už asi nebudete mít na vybranou. (17.08.2006)

Hovorí sa, že ľuďom sa nemôže snívať o smrti, pretože ju nikdy nezažili, tak ich mozog nedokáže tú predstavu vytvoriť. Tu sa však dostávame do Rivetteovho čiastočne nového sveta, ktorý má podobné masky ako náš. Existuje v ňom Marie a tej sa sníva práve iba o smrti. Vraví teda Julienovi, že sa chce vyhýbať spánku. Miluje sa s ním, žije s ním, opúšťa ho, no snaží sa nespať, lebo už raz sa dostala do stavu hlbšieho nevedomia a nechce sa tam vrátiť. A potom tu máme ešte podivuhodnú Madame X, ktorá si od Juliena vykupuje právo nebyť kompromitovaná. Julien je hodinár, čo je tak všeobjímajúci symbol, že sa môžeme vykašľať na príbeh a ostať len pri symbolizme. Dá sa to zhrmúť napríklad takto. K pánovi času sa stále vracia zabitá láska a tiež jeho služobníčka, ktorá spláca svoje hriechy. V jednoduchosti je krása. Toľko k interpretácii. Vadilo mi však, že nejedna situácia, ktorá sa aj sama o sebe celkom vliekla, musela byť znovu a znovu opakovaná, len v trochu inom odtieni. To ma miestami nudilo. Zaujímalo by ma ale, či by sa podobne temná atmosféra fantastického príbehu dala vytvoriť aj v stručnejšom prevedení. Možno vôbec a režisér teda presne vedel, čo robí. 7/10 (13.12.2015)

Rivette ,Rivette co já si s vámi počnu?Snímek je pro mne i s odstupem dvou dnů pořád neuchopitelný.Ale velmi dobře je uchopitelný můj pocit z něj.Pocit uchopitelný-neuchopitelný,člověk živý-neživý,tikot přesný a kulhající........Ačkoliv jsem filmu nerozumněla a byl poměrně dlouhý ,uběhl neuvěřitelnou rychlostí.Bylo mi s ním vlastně moc dobře a rozhodně se k němu vrátím ,protože "něco" v něm je a já se budu snažit to najít :-). (09.03.2008)