Vyháňač diabla: Počiatok

Že to s původním Vymítačem nemá až tak společného, to mi nevadí. Co mi připadá hloupé, je to klišovité válečné trauma nebo celková myšlenka filmu. Ale má to i světlé okamžiky, které vůbec nezaškodí: přiměřenou brutalitu, zajímavé scény (brouci, kobylky), špičkového Skarsgarda... netvrdím, že mě to právě nadchlo, ale líbilo se mi to. (27.07.2012)

Původního Vymítače miluji a považuji za nejlepší horor všech dob. Jeho pokračování... Hm, jak to jen napsat... Jeho pokračování nenávidím. Až na Zrození, které má několik výrazných plusů (a navíc je to prequel). Tak zaprvé prostředí - 99% děje (tj. vše kromě flashbacků) se odehrává v Africe, v níž máte pocit, že za každým rohem číhá nějaké to mystické svinstvo. Zadruhé Stellan Skargard. Zatřetí Harlinova režie, která si nehraje na nic inovátorského a kde může, kopíruje Friedkinův osvědčený a působivý styl z původního filmu. Začtvrté syrovost, krvavost a vůbec hutná atmosféra, která se filmem táhne. Sečteno a podtrženo: Jsem spokojený. Ačkoliv na původní film to nemá (ostatně jako nic). (11.01.2010)

Tento prequel, režírovaný Renny Harlinem má zásadní dilema. Chce být stejně inteligentní jako původní Vymýtač ďábla, ale současně mnohem brutálnější, poplatnější tomu, na co je dnešní publikum zvyklé. Kněz Merin v podání Stelana Skarsgarda tu tedy řeší otázku své vlastní víry, přemítá, pustoší se alkoholem a bolestnými vzpomínkami. Jenže tu jsou i hromady svíjejících se červu, sem tam vystříkne pár litrů krve a pobíhají digitální hyeny. Ono všechno co je v tomto filmu digitální působí dost trapně – tržiště, písečná bouře, ten pohled na obrácené kříže hned na začátku jestli je totiž na tomto filmu něco dobrého, tak je to nasvícení některých scén, atmosféra opuštěného, bohem zapomenutého místa. V tak strohém, a přitom působivém prostředí je CGI tak nějak navíc – tím spíš že je nezdařené. Asi největším problémem filmu je absence hrůzy. Autoři se sice snaží navodit co nejdusnější atmosféru, jenže když se objeví něco vážného, plíživý děs, je hned anulován nějakým CGI nebo gore efektem – a naopak. Všechno zůstává polovičaté. A přitom tu bylo zaděláno na pěkný klasický horor, jaké už se dnes nenatáčí – bez rychlého střihu, založený na vývoji postav. (11.09.2005)

Když jsem to viděl poprvé, když to dávali v televizi, tak jsem ještě před půlkou usnul. Ač jsem čekal hodně podprůměrnou slátaninu snažící se vytěžit z jména slavné série, to co jsem stihl vidět, než mě zlomil spánek se mi nezdálo zas tak špatné a tak jsem si to sehnal, abych zjistil, proč, že jsem to usnul. A zjistil jsem, že to bylo zcela jistě únavou a ne snímkem samotným. Ten mě totiž mírně překvapivě docela bavil. Podobné démonické horory mám docela rád a tohle vůbec nezklamalo. Jen dvě nepatrné a s jistým sebezapřením prominutelné výtky - první jsou digitální zvířata a druhou závěrečné vymítání, které mi jakožto radikálnímu ateistovi docela drásalo nervy. Ale suma sumárum, vůbec jsem nebyl zklamaný, naopak, mile překvapený. (04.12.2009)

Další pokračování dnes už kultovního snímku. Tentokrát se vše odehrává před začátkem celé série v roce 1949 v Africe. Za zmínku stojí úvodní scéna s obrácenýma křížema a ukřižovanýma lidma to bylo moc pěkně udělané. Otec Merrin opustil víru a dal se na archeologii a je vyzvám ,aby se účastnil otevírání nalezeného kostela ,který pochízí z doby ,kdy se v Africe teprve křestanství dostávalo ,proto je to celé zvláštní. Po jeho příjezdu začíná vylézat něco děsivého na povrch z kostela. Na filmu je velice znát vysoký rozpočet. Spousta triků a hodně akce i napětí. (03.02.2008)