Úsvit mŕtvych

Úsvit mrtvých je nátěr, jak se na ten fanouškovský humbuk kolem něj sluší a patří. Tvůrci do filmu vlétli pěkně po hlavě, nečekají na dlouhé představování, ale od samého začátku pěkně tvrdí muziku. Originální nápady a stylový nástup je podpořen skvělou režií, která přesně ví, kdy diváka „vycukat“, kdy oslnit zajímavým záběrem a kdy rozpumpovat v divácích adrenalin. Škoda, že v ubíhajících minutách je tempo trochu nevyrovnané, zdá se mi, že chybí víc těch opravdu mrazivých momentů, které byste nemohli dostat z hlavy do dalšího týdne. Ale to jsou jen poznámky, jež dělí Úsvit mrtvých od statutu absolutní dokonalosti. Takto pořád zůstává u výjimečného filmu, navíc v Hollywoodem dosti opomíjeném žánru, který se může pochlubit více méně vším potřebným. Zack Snyder je ďábel, z toho chlapce bude trumfové eso! Málokdo dokáže s atmosférou pracovat tak lehce jako on, přeskakovat z deprese do pohodové nálady. Paráda! (22.05.2004)

Co se týče zombie-snímků, dávám zpravidla přednost jejich parodovaným příbuzným (tj. kombinaci horor/komedie), nelze však říct, že by Dawn of the Dead nebyl natočen s nadsázkou a bez humoru (min. několik úsměvných, odlehčených scén se tu najde). Jinak ale film nabízí hlavně určitou dávku napětí, slušné hororové atmosféry, akce a také docela propracované charaktery (myslím tím v konfrontaci s jinými žánrovými kousky). Původní verzi jsem neviděl, tipuju však, že díky dobrým efektům, trikům a kameře (když nepočítám tu ruční v závěru filmu) ji její remake má šanci předstihnout. Sice se zrovna netetelím blahem jako jiní, ale bavil jsem se a nenudil, takže proč bych nedal 4*. (23.09.2011)

Snad pokaždé, když zhlédnu film s tématikou zombies, mě tato myšlenka napadne. A v případě Úsvitu mrtvých, kde bylo nespočetné množství vystřelených mozků či ustřelených hlav jsem nad ní uvažovala snad po celou dobu sledování. Napadá mě, že pokud by musela naše republika, či naše město čelit invazi agresivních zombíků, nejspíš bychom neměli nejmenší šanci. Amerika to má nejspíš už dávno vymakané, ale naše malá zemička se s ní může jen těžko srovnat. Chci říct, kdyby k něčemu takovému došlo, jen těžko by běžný, poctivý obyvatel, kupříkladu malého moravského městečka seběhl dolů do sklepa nebo do garáže, kde by měl již přichystanou obsáhlou sbírku zbrojního arzenálu:) Kdo z nás má v šuplíku schovanou pětačtyřicítku, či někde ve skříni AK 47?:) A bez značné dávky střeliva by bylo zcela zbytečné se jim postavit. Takže jsme nahraní. A měšťáci by nám na pomoc určitě nepřijeli:) Úsvit mrtvých je naprosto a dokonale americkým filmem, se všemi postupy, charaktery i scénářem. Děj mi uběhl velmi rychle, ale možná jsem od něj čekala větší dávku post-apo atmosféry. Originální Romerovu klasiku jsem zatím neviděla, takže nemohu soudit toto její moderní zpracování. Rozhodně jde však o vydařený, brutální zombie nářez. (11.09.2011)

Úsvit mrtvých je "vedoucím" nově vznikajícím zombie hororům. Kdyby se všechny zombie filmy vyrovnaly do řady, Junák od Snydera by je mohl vyučovat z lekce efektivity. Sice se zombie žánr plný masa, vnitřností a "blití krve" zdá jako primitivní záležitost pro méně šťástné jedince, existují v něm ale řády a povinnosti, které jejich fanoušci rádi vidí. Já se považuji celkově za fanouška apokalyptických filmů plných masového vraždění lidstva a zařazení ho do potravního, či likvidačního řetězce, proto místo klasického komentáře napíšu pravidla, které Úsvit mrtvých splnil na 100%. První meta - postupné šíření nákazy a kosení pokojného obyvatelstva. Tento rozjezd Snyder nastrčil do úvodních titulek a to hlavně záběry z všemožných demonstrací a pochodů z různých koutů světa, vše podložil vlastně dotočenou scénou s pěti herci. Dokonalé a levné, rychlé a vystihující situaci. Začátek filmu pak první metu uzavírá příjemnou scénkou z rodinného prostředí (poslušná dcerka a věrný manžel dostanou z ničeho nic hlad a místo vysátí lednice, chtějí vysát svojí matku a manželku v jedné osobě). Druhá meta - uklidnění situace, přeživší počátečního holokaustu najdou úkryt a v něm zhodnotí situaci a další postup. Nejlepší co mohlo být, nákupní středisko plné perfektního výhledu na hladové sousedy čekající venku. Přeživších je spousta, což je vždy dobré znamení, protože tím víc jich může zemřít. Stresové situace střídají ty pohodové, lidé pijí kávu, šukají a natáčí se při tom, hrají si s pejskem, uklízejí mrtvoly, kterým čouhají střeva a zabíjí čerstvě narozená nemluvňata. Třetí meta - únik. Finále je grandiózní, bohužel ho nemohu popsat protože bych prozradil to nejzajímavější z celého filmu. Čtvrtá meta - šokující závěr. Není nic lepšího, než oddych z úniku X jedinců z celého toho "rasa", poklidného čtení titulků s cigaretou v ruce a následného šoku z opravdového konce. Titulkový závěr filmu slibuje pokračování, kéž by bylo. Děj má stoprocentně co nabídnout a pokud by se žezla znovu ujal Snyder, byl bych blahem bez sebe. Alternativní filmy 28 dní poté, Země mrtvých 100% můj TOP 10 (02.05.2008)

Překvapivě životný a chytrý akční snímek, jehož kvality lze objevovat doslova na pokračování: Ani po několika zhlédnutích nenudí. Připočteme-li kvalitní a do celku zapadající bonusy na DVD verzi, s mírným překvapením zjistíme, že jde sice o komerční, ovšem i pro náročného diváka velice zábavnou záležitost. Kdyby se tu navíc podařilo propašovat ještě osudovou strašidelnost originálních snímků George Romera, nebylo by v podstatě nač si stěžovat. Takto zůstává jen mírná pachuť s přílišné svižnosti zombíků a filmu samotného. Každé zpomalení je tu vítáno, avšak nikdy netrvá déle, než aby se nám dostalo trochu času nadechnout se před další zběsilou akcí. Člověku je až líto, že je mu odepřeno ještě větší proniknutí do psychologie postav, z nichž většinu si zamiluje (případně se s nimi ztotožní). Je s podivem, jak hluboko se tvůrcům nakonec přes tak nedostatečný prostor podařilo své postavy, jejich charaktery a motivaci divákům přiblížit. Za zmínku rozhodně stojí i výborně zvládnutý výběr songů, jež ve filmu zazní. Když se při úvodních titulcích prolíná naléhavě osudová píseň countryového kazatele s apokalyptickými „dokumentárními“ záběry, jde o jeden z emocionálně nejpůsobivějších momentů jaké jsem u nějakého filmu v poslední době zažil. (11.04.2005)