The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Pozoruhodná kombinace klasické animace a překreslených scén hraného filmu kupodivu nepůsobí rušivě - naopak: Vytváří velice zvláštní a neobyčejně působivou atmosféru, vhodnou zejména pro temnější části vyprávění. Škoda, že nevzniklo pokračování - finále složitý příběh "Pána prstenů" násilně utne, aniž by se nějak uspokojivě uzavřel. Ale podle původních plánů se s dalším dílem zjevně počítalo - a proto nechci kvůli nedokonalému závěru ubírat hvězdy. ()
Některé záběry, design postav a scény jsou vymazlené tak, že je Jackson okopíroval a bez problémů fungují i v hraném formátu.. Na druhou stranu je to místy značně laciné(hlavně scény se skřety), zkratkovité a celkově dost křečovité. Po tomhle si Jacksonovy verze vážím prostě ještě o kus více.... První Bakshi, který mě neoslovil(i ten"zbytečný" Oheň a Led jsem přežvýkal lépe). ()
Na tohle jsem se fakt celkem těšil, ale nakonec se mi to vůbec nelíbilo. Film má přes dvě hodiny, otrocky přepisuje scénu za scénou, aniž by dokázal vyvolat jakékoliv emoce či pocit epičnosti. Vlastně jednu emoci ano... nudil jsem se. Po těch 2 a čtvrt hodinách to skončí uprostřed děje, což je prasárna, ale dalo se to čekat. Ovšem doslova zabijácké je zpracování. Normální pasáže jsou nakresleny řekněme průměrně, ale jakékoliv zlo (stíny, skřeti) jsou živí, rozanimovaní herci, v kombinaci s čím dál šílenějšími filtry a barevnými paletami. Finální "epická" bitva vypadá jako banda ochotníků na plátně, přelitá těmi nejodpornějšími barvami. Je to hnusné až k zblití a vůbec nechápu jak se to může někomu líbit a psát o vytříbeném vizuálním stylu. To že Aragorn vypadá jak indián, Boromir jak viking a Gimli není trpaslík ale normální chlap je už jen hořká třešnička na dortu. Bakshiho styl se mi zoufale nelíbí, ale pokud si prznil vlastní scénáře, tak budiž, ale takhle zkurvit Pána prstenů je svatokrádež a za tu si to víc než 1* nezaslouží. ()
Pán prstenů je rozhodně látka, která, kdyby se všechno povedlo jak má, je pro animovaný film jako stvořená. Bohužel v tomhle filmu se to nepovedlo. Podivná kombinace hraného a animovaného filmu, navíc s dost nesympaticky nakreslenými hrdiny. Navíc v porovnání s Jacksonovou trilogií je prostředí tohoto filmu nudnéa bez nápadu. Tomuhle by se dala říkat promarněná šance ()
Možná si nakonec tvůrci ukousli větší sousto, než na které měli (schopnosti, ale hlavně prostředky). Animace je i v dnešní době v pohodě, když člověk překousne tu naivitu a "dětskost", prýštící ze zvolené výtvarné stylizace, dají se nalézt i působivé obrazy. Dosti kontraproduktivní mi ale přišlo použití zdigitalizovaných herců (většinou v rolích skřetů) vklíčovaných do kresleného prostředí. Snímek tak občas vypadá jako ty nejlevnější bulharské fantasy produkce, kdy po několikasekundovém záběru na majestátní malbu Helmova žlebu následuje jeho dobývání, kde 30 komparzistů se 3 žebříky pobíhá u jedné 5-metrové hradby, na jejíchž ochozech postává 5 obránců. V celém filmu se vlastně vůbec nedočkáme nějakých davových scén nebo velkolepých kulis, vše je podivně interiérové a střídmé. Což nejspíš souvisí s tím největším problémem, a to extrémní dějovou nahuštěností, kdy není čas se ani na chvilku zastavit, musí se prostě rychle kupředu, jedna zásadní dějová scéna střídá druhou. Kvůli tomu ve filmu neexistují emoce, napětí, humor, charakterizace postav, atmosféra, prostě nic z toho, co by z bezduché rozpohybované ilustrace ke knize udělalo velkolepý fantasy snímek. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama