Réžia:
Steven SpielbergScenár:
David KoeppKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Harrison Ford, Karen Allen, Shia LaBeouf, Cate Blanchett, John Hurt, Ray Winstone, Jim Broadbent, Andrew Divoff, Alan Dale, Sasha Spielberg (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Príbeh sa odohráva symbolicky presne devätnásť rokov po Poslednej krížovej výprave, v dobe rodiacej sa studenej vojny. V roku 1957 je Indiana Jones (Harrison Ford) profesorom archeológie na prahu penzie, ktorý si napriek búrlivej minulosti zo všetkého najväčšmi užíva pokoj a nebezpečne sa začína podobať svojmu otcovi. Staré inštinkty sa v ňom prebudia vo chvíli, keď sa objavia stopy vedúce k legendárnej Krištáľovej lebke a hlavne informácie, že po tomto údajne mocnom artefakte prahnú sovietski agenti. Indy preto strasie únavu a vydá sa na ďalšiu mimoriadne dobrodružnú cestu, ktorá ho zavedie až do vnútra peruánskej džungle, kde sa má táto vzácna relikvia ukrývať. Jeho úhlavným nepriateľom bude tento raz všetkého schopná ruská agentka Irina Spalková (Cate Blanchettová), sprevádzaná armádou hrdlorezov. Ruské komando pod vedením uhrančivej plukovníčky sa chce zmocniť krištáľovej lebky, aby s jej pomocou vyvinula „myšlienkovú zbraň“, ktorá by Sovietskemu zväzu umožnila ovládať myslenie všetkých ľudí na svete. Ani Indy nie je na svoju výpravu sám. Na jeho strane stojí spriaznený dobrodruh Mac (Ray Winstone), ktorý má však tendenciu každú chvíľu ho podraziť, ďalej napomádovaný frajer Mutt Williams (Shia LaBeouf), ktorý si permanentne uťahuje z jeho veku, a jeho prvá a zrejme aj jediná životná láska Marion Ravenwoodová (Karen Allenová). (TV JOJ)
(viac)Videá (15)
Recenzie (1 726)
Trochu jiný, sympaticky si uvědomující dvacetiletou pauzu od poslední výpravy a pořád stejně akčně nařachaný a zábavný. Stylem to má nejblíže k jedničce, humorem k trojce. Ford už rozhodně vypadá dost staře, tvůrci s tím však pracují a Shia je sympaťák k pohledání, který postavu nového „juniora“ zvládá s přehledem. Čtyřka není milník série, nicméně jí zakončuje (?) naprosto důstojně a Indiana Jones je minimálně pro mě nejlepší tetralogií, co jsem viděl. ()
8/10 je maximum, ktoré tomu z nostalgie dám, objektívne je to tak 7/10 a ľudia, s ktorými láska k Indymu až tak neplieska o dvere, môžu spokojne (a oprávnene) ísť aj nižšie. Ten film má viacero problémov. Hlavným je výrazná strata tempa v polovici. Tá polhodina vysvetľovačiek je proste vražedne dlhá a mne osobne zobrala vietor z plachiet tak veľmi, že následná "jungle chase" ma začala baviť až niekedy pri mravcoch, teda ku koncu. Druhým problémom je, že záver je naozaj "cez hranu". Do istého okamihu som to bral, objasnenie "poslania bohov" ma nadchlo, ale potom nastalo blízke stretnutie a hoci som s ním rátal, predsa som to "nekúpil". No a potom sú tu zbytočnosti typu Raya Winstona či súboja na cintoríne. S Fordom problém nemám, ani s digitálnymi efektami (sú parádne), na svišťoch a opiciach som sa smial. Viem, že druhé zhliadnutie bude omnoho príjemnejšie, nedostatky hodím cez plece a užijem si to, čo je na tom filme zábavné. A je toho dosť. Na záver si však neodpustím tak trochu vyčítavú otázku: Na tento scenár S+L+F čakali toľko rokov? Zavrhnutí Sons of Darkness od Jeffreyho Boama z polovice 90. rokov boli omnoho zábavnejší, svižnejší a "jonesovskejší". Tak, kedy je tá tretia Múmia? ;-) ()
Rok 2008: Zatímco Temný rytíř představil aktuální trendy a Speed Racer vyjevil, jak budou vypadat filmy za 25 let, reakcionářský Indiana Jones 4 se ohlíží zpět. A cestuje napříč časem – tj. 30. léta (braková dobrodružství), 50. léta (špioni, UFO, horory), 80. léta (původní trilogie) a současnost. Výsledkem je kupa narážek pro zasvěcené a poněkud neschůdný film pro nezasvěcené, který jako kdyby do 21. století ani nepatřil. ____ Spousta věcí ve filmu vypadá divně, přičemž alibi se skrývá v záměrné brakovosti. Jde o to, že Spileberg sice patří mezi přední vypravěče, ale s více zhlédnutími nacházíte v jeho filmech chyby a nedodělky. Zde jsou mazaně zdůvodněny pulpovostí. ____ Vytýkat Indymu 4 začlenění UFA signalizuje neznalost Spielbergova portfolia. Skoro v každém třetím jeho filmu se s mimozemšťany v různých podobách setkáváme. Steven skrz ně akcentuje problém komunikace. Zdá se totiž, že děti a „ufonci“ s ní mají menší problémy než dospělí. ____ Kdykoliv se kamera oddálí na velké celky a ustanovuje nebo panorámuje krajinu, generuje v režimu digitálního retra okázalé pohlednice. ____ Zápory: 1, Postavy mají přesně vytyčený půdorys a ani na moment je nenapadne ho opustit. S rámcem se nehýbe, pouze prostor uvnitř kdosi tu a tam zvelebí nápadem či narážkou. Důsledkem je nepopíratelná lepší první půle filmu, kde nejsou obrysy půdorysu tak zřetelné. 2, Klíčoví hrdinové vysadili steroidy. Ford není dost jonesovský, Shia dost rebelantský (rozuměje divošsko-Brando-novský) a Cate dost nemilosrdná (hrdopyšnosti Ninočky zůstala cosi dlužna). 3, Slackující děj žadoní o vystříhání 20% materiálu z každé sekvence. ()
Přestože se Indiana Jones ve třetím díle napil elixíru života, Harison Ford viditelně zestárnul. Od pohledu dědek. Ale svými kousky udivuje jako zamlada. Čtvrtý díl jedné z nejpopulárnějších filmových ság není vůbec pozadu za předchozími, přestože od natočení prvního dílu uplynulo již 27 let. Indy se posunul do padesátých let, kdy řádila studená válka a Amíci viděli komunistu všude možně. Pořád dobrá akce, přitažlivá scenerie, jen mi vadily ty digitální efekty, holt už to není poctivá filmařina. Ale svých pět hvězd nedávám z nostalgie. Indy je pořád dobrej a to se cení! ()
INDIANA JONES A KRÁLOVSTVÍ KŘIŠŤÁLOVÉ LEBKY je jeden z těch mála dokonalých filmů, které údajně neexistují. Nejde ho nemilovat, když jeho tvůrci milují vyprávění a kinematografii celkově. Více na mém blogu: http://hobituvblog.blogspot.com/2008/05/indiana-jones-krlovstv-kilov-lebky.html . P.S. S každým zhlédnutím je to lepší a lepší. Zatím sedm kino-zářezů. ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (122)
- Tržby ze severoamerických kin byly 317,1 milionu amerických dolarů, součet těch celosvětových 790,7 mil. (NIRO)
- Titulní objekt, kolem kterého se čtvrté Indyho (Harrison Ford) dobrodružství točí, není výsledkem pouhé představivosti. V době vzniku filmu byla známa existence třinácti křišťálových lebek, o nichž se tvrdilo, že jsou dílem mayské, incké nebo aztécké kultury. Podle některých názorů mělo jít o strojně vyrobené padělky, což se ovšem netýká minimálně jedné z nich - takzvané Křišťálové lebky Mitchell-Hedges. Tu objevila v roce 1924 tehdy sedmnáctiletá Anna Mitchell-Hedges, která byla se svým otcem Frederickem na expedici v troskách někdejšího inckého města na místě dnešního Belize, kde taťka hledal mytickou Atlantidu. Dívka našla dokonale zachovanou lebku ve skrté dutině uvnitř ruin. Postavila si ji na noční stolek, ale záhy si začala stěžovat na podivné sny. Byly mimořádně konkrétní a šlo v nich o každodení život Mayů. Když pak lebku v šedesátých letech zkoumali britští vědci, došli k pozoruhodným výsledkům: Lebka - včetně odmínatelné části - byla vyrobena z jednoho kusu a musela být zhotovena ručně. Obě poloviny obličeje byly navíc extrémně osově symetrické a uvnitř umístěné složitě uspořádané hranoly navíc umožňovaly lom dopadajícího světla tak, že oba oční důlky začaly zářit. Vědci přišli i na to, že lebka byla opracovaná křišťálovou sekerou - jenže horský křišťál se při tomto procesu obvykle rozpadá, takže výroba lebky musela být provedena mimořádně zručným řemeslníkem. (NIRO)
- Šlo o druhý nejvýdělečnější film roku 2008, po Temném rytíři. (GreatestFan)
Reklama