Život pod vodou

Tešil som sa na inteligentné kryptozoologické podmorské dobrodružstvo s nejakým tým intelektuálnym presahom a na skvelé herecké výkony. Niečo z toho tam naozaj bolo, no napriek tomu nie som vôbec spokojný. Na ponorku z plagátu dôjde až v samom závere, celý predchádzajúci dej je úryvkom zo života excentrika, kde som nezaregistroval nič excitujúce. Rád by som vedel, o čo vlastne Andersonovi okrem obskúrne podivnej (nerovná sa zaujímavej) psychologizácie (evidentne neurčenej druhu homo sapiens sapiens) šlo. Pokiaľ táto enigma bola zámerom, nebol to inteligentný zámer. Nie každý pokus o originalitu má na aplauz (Shyamalanova "Žena vo vode" je toho príkladom). Myslím, že Anderson je zaujímavý filmár, ktorý však pri práci OMNOHO viac myslí na seba než na diváka. Na jeho ďalší film som ale naozaj zvedavý. (19.04.2007)

„Je to jistě nějaký ohrožený druh. Bylo by pro jeho zabití nějaké vědecké zdůvodnění?“ – „Pomsta.“ Život pod vodou mi opravdu dost připomínal předchozí Andersonův snímek, se kterým jsem měl tu čest, a to Takovou zvláštní rodinku. Znovu to byl dost divný, v lecčem originální film s kvalitním hereckým obsazením (tentokrát jsem si skvělého Billa užil dosytnosti, zvláštně v županu „přebírajícího kontrolu“ nad lodí) a zvláštním typem humoru, kterého zde bylo o něco méně, ale o to více to režisér doháněl fantazií, hravostí a střídáním žánrů. Bohužel se však postupem času stejně jako u výše jmenovaného dostavovala chvilková nuda a čím dál víc hrálo na vážnější notu (i když se snahou o jakési smířlivé vyznění), a to mi příliš nesedlo. S hodnocením to tak vidím stejně jako u Takové normální rodinky, tedy znovu průměrně, takže snad příště pane Andersone. „To je poprvé, co přede mnou Eleanor brečí. Tedy mimo to, když strčila ruku do lodního rumpálu.“ (01.03.2015)

Naprosto fascinující a odzbrojující mystifikační pocta klukovskému světu dobrodružství a neohrožených hrdinů ze staré školy, variace na věčné téma Barona Prášila, ozvláštněná pseudodokumentární formou vyprávění, záměrně archaickou trikovou a animační stránkou odkazující ke stylu verneovek a rodokapsů (a třeba i k filmům našeho Karla Zemana) a v postmoderním synkretickém mixu film předznamenávající a doprovázející poetiku a estetiku snímků Michela Gondryho (neotřele pojaté představení výzkumné lodi s použitím jejího průřezu, práce s interiéry, s image oceánografů - geniálně příznakové červené čepice atd.)... Wes Anderson zamýšlel svou hravě nejednoznačnou mystifikaci jakožto vážně míněnou poctu a poklonu všem těm nádherným mužům vědy křížící svou práci s chlapeckými sny o dobrodružství a především pak oceánografu a vynálezci potápěčského přístroje Jacques-Yves Cousteauovi (zjevná aluze v názvu na jeho legendární cyklus Podmořský svět Jacquea Cousteaua). Na principu parodie tohoto a podobných přírodovědných dokumentárních snímků v kombinaci s hranou dramatickou rovinou a poetickou rovinou inspirující se nádherou oceánu a pestrostí a rozmanitostí podmořského světa vytváří Anderson doslova úchvatný filmový tvar. Co nelze nezmínit je dokonalý casting a doslova neuvěřitelná mizanscéna, už dlouho jsem nebyl z nějakého filmu (mimo děl právě již zmiňovaného Gondryho) takhle esteticky ,,paf" :-) Rámec osobitého vyznění dotváří i brazilský folkař Seu Jorge, který příznačně pro film a jeho synkretický mix po svém (a dokonce v portugalštině) interpretuje kultovní písně Davida Bowieho, a samozřejmě úžasné a hvězdné (pro film s rozpočtem 25 miliónů až neuvěřitelně) obsazení v čele s Andersonovým oblíbencem Billem Murraym, který se od svého obsazení Sophií Coppola v jejím normotvorném filmu Ztraceno v překladu zařadil mezi asi nejzajímavější herecké tváře současné Ameriky a jehož střízlivé a umírněné herectví patří k tomu nejosobitějšímu, co může současná západní nezávislá kinematografie nabídnout (viz Jarmuschovy Zlomené květiny či Kafe a cigára). (29.05.2008)

Život pod vodou je tak na pol cesty medzi pre mňa nepochopeným Royal Tenenbaums a výborným Hotelom Budapešť. Občas som sa na Andersonovej vlne viezol, občas nie, väčšinu času som sa ale cítil tak nejak neutrálne, ako počas pokojnej plavby v pokojných vodách. Občas žasnem nad skvelým nápadom, občas len pokrčím ramenami. Nikdy sa ale necítim úplne mimo obraz a možno je to aj tým, že táto hipsterina ako jeden z mála filmov nultých rokov predpovedal mohutnú vlnu hipsterov v ďalšom desaťročí. I keď neúmyselne, Anderson si točí, čo chce a okolité trendy ho nezaujímajú. (09.02.2021)

Anderson se mě svým 4. filmem dostal dokonale pod kůži a sledovat dobrodružství Stevea Zissoua pro mě znamená jakýsi dočasný vrchol Wesovy tvorby. U Andersonových filmů, které jsou obdařeny hodně specifickou atmosférou je hodně důležité se naladit přesně na tu správnou vlnu. Život pod vodou je parádní ztřeštěné dobrodrůžo se zatím nejlepší hudbou. Cate Blanchett je tady fakt kočka a Bill Murray přestože hrál v minulých dvou filmech spíše jen takové trouby se zde vytasil s jednou z nejlepších filmových postav vůbec. Tohle mě moc bavilo. 80% (30.05.2014)