Epizódy(13)
-
Epizoda 1 (E01)
-
Epizoda 2 (E02)
-
Epizoda 3 (E03)
-
Epizoda 4 (E04)
-
Epizoda 5 (E05)
-
Epizoda 6 (E06)
-
Epizoda 7 (E07)
-
Epizoda 8 (E08)
-
Epizoda 9 (E09)
-
Epizoda 10 (E10)
-
Epizoda 11 (E11)
-
Epizoda 12 (E12)
-
Epizoda 13 (E13)
Obsahy(2)
Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (143)
Měl jsem tenhle produkt v paměti jako politickou agitku, podprůměrně natočenou. Osvěžil jsem si pamět dvěma díly na TV Barrandov a musím říct, že pamět byla příliš milosrdná. Agitace za hranou a navíc šmíra. To je slavných jmen v titulcích, jojo. ()
Z tohoto seriálu se mi vždy vybaví scéna, kdy Pavel Zedníček dostane kulku do hlavy. Jinak seriál zajímavĕ zpracovaný. ()
Odpad to není a genialita rovněž. Napíšu klady a zápory, nalijme si čistého vína. Silné lidské osudy, to se nedá popřít. Dobrý hlavní hudební motiv, herecká galerie a dobré herecké výkony. Kamera. Mínusy jsou samozřejmě poplatnost komunismu, celkový formát 22 dílů a naivní pojetí akčních scén. ()
Tak toto je neuvěřitelná sračka...Nejhorší na tom je, že to vzniklo těsně před sametem a Adamec se z toho velice rychle otřepal...Fuj...Hnus...Totální odpad a trapárna!!! ()
Šílená záležitost !!! ()
0% — Tak já tedy pamatuju už původní uvedení seriálu v televizi. Byla to fakt síla. Kromě toho, že to v tu dobu už bylo celé k smíchu, byla to ještě navíc nastavovaná kaše, což se projevovalo v určitých scénách, které neměly žádný jiný viditelný smysl, než nastavení času — v hlavě mi utkvěla scéna opilých mužů (Vitásek mezi nimi), kteří se cestou z hospody válejí v nějaké síti, nebo to snad byly kolotoče, to už teď nevím přesně, vím jenom, že ta scéna byla neuvěřitelně dlouhá a ještě nesmyslnější než zbytek seriálu. Jinak se jednalo o snahu zatraktivnit lidem komunisty, k čemuž využili mladého, pohledného Vitáska, který měl vzbudit v divácích sympatie. Ale nepomohly ani výroky typu: „Kozy máte pěkný, ale pravdu nemáte!“ Lidi už to tenkrát nežrali. A věděli to i komunisté. Pamatuji si i na besedu s tvůrci, především režisérem, kde mu za toto jeho dílo myli hlavu a Adamec se trapně vykrucoval. Jojo, to byly tenkrát doby! ()
Prvních šest až sedm dílů bylo velmi dobrých, bohužel druhá půlka klesla na úroveň partajního politikaření. netrvdím, že to tak ve většině případů nebylo, nicméně přeci jen ten komunistický úhel pohledu je dosti zavádějící a navíc je to velmi nudné. Díky tomu dávám dvě a půl hvězdy. Znám mnohem horší dílka s podobnou tématikou. ()
Pokud jste měli problém s ideologickou manipulací už v Nejmladším z rodu Hamrů, zde se teprve obsypete. Zpětně je docela nepochopitelné, jak tohle „dílo“ mohlo vůbec na sklonku osmdesátých let, v době avizované „přestavby“, vzniknout a kolik našich „top“ herců se v něm angažovalo. Nejvíc asi bolí angažmá p. Brzobohatého. Hlavní postava Petr Vitásek (J. Šťastný) je krajně nesympatická a nevybočuje ze zavedeného kánonu „nekompromisních pařezů oddaných jedné pravdě“. Seriál je zcela v duchu komunistické verze historie, bez hlubší reflexe a snahy o objektivizaci. Odboj – jedině ten komunistický je spravedlivý a konfidentů prostý. Němci – karikatury (až na doktora, kterého hraje F. Němec). Bývalí sokolové až na výjimky slaboši a oportunisti. Klér, zástupci demokratických stran to samé. V poválečném ději probleskne občas i kritika obecnějších jevů (např. relativizace odbojové činnosti, černá zabíječka prezentovaná jako odbojová činnost - „prase taky odboj“), pokud se však něčeho dopustí člen komunistické strany, jde buď o horlivost („Proč ten Kléma nezavolá lidi a nevypráská to tu všecko? Revoluci jako v Rusku!“) nebo se jedná o konjunkturalistu, „falešného komunistu“. Všechny demokratické strany stojí v opozici proti politice KSČ - afektované projevy, agitace, prospěchářství, politikaření atd. Antikomunismus je personifikován v postavě Karla Mlejnka (K. Roden), za války člen kuratoria, po válce štve proti komunistům na právnické fakultě a v únoru 1948 vede studentský průvod na podporu E. Beneše a mává přitom americkou vlajkou („Demokrat? Obyčejnej reakcionář!“). Při snaze o útěk za hranice střílí po hlídkách, gauner! Dále nás autoři poučí, že revoluce přišla v pravou chvíli („v Bavorsku se rychtujou Američani!“), jak se po komunistech střílelo ze zálohy, co byl za hada ten Zenkl a že květina je „buržoazní přežitek“ a poezie s lyrikou „maloměšťácká změkčilost“. Co do řemeslné kvality výprava na tom ještě není nejhůře, ale „bojové scény“ jsou zoufalé a herecké výkony značně nevyrovnané. Televizní produkce se nezapře. A stopáž? 13 dílů po 90 minutách? Pekelnost! ()
Tohle se může dávat v televizoru? ()
Pokud by současní neomarxisté vytáhli svoje duté propláchnuté hlavy z americké prdele, nemuseli by historická fakta zaměňovat za propagandu. Pokud se nekonala repríza,pak nespíš proto, že je zde jasně vidět ,co vždy byli a jsou socani zač. Díky za komentář Karlos80 a triatlet. ()
Na to aby som to mohol realne posudit musel by som to znovu vidiet ,ale to čo si letmo pamätam mi podvedome hovorí že radšej nie :-)) ()
Jedna hvězda za mladého Dana Landu, protože má na hlavě vlasy:)) ()
Spoustu dílů čekám jako vůl, kdy Petr Vitásek konečně odhodí svou hůl. ()
Tak k tomuhle oslavnému a prorežimně servilnímu seriálu mám jen jednu poznámku - absolutně geniální filmařka Leni Riefenstahl si za svoji oslavu nacismu (v r. 1935, kdy točila svůj vynikající dokument Triumf vůle, se jí nacismus ještě nemusel jevit jako zločinný) po válce ani neškrtla a k natáčení se vrátila až někdy v 70ti letech svého věku v JAR. Adamec za totální odpad oslavující zločinný komunistický režim (v době, kdy se to o tomto režimu již vědělo), byl v roce 1989 vyhozen z České televize, krátce byl bez zaměstnání a dnes je velmi žádáným režisérem č. 1 na TV NOVA. Inu jiná doba a země, jiný mrav. U nás se bezcharakternost vyplácí. Když se podívám na tu plejádu herců, tak mám pocit, že tenhle seriál byl braný jako kádrování, kdo se odváží odmítnout. Pro mě osobně je nejsmutnější účast Brzobohatého. Jak nevzpomenout jeho skvělé role ve zcela jiných rodácích? ()
Každý týden jsme napjatě čekali, jestli se Vitáskovi zase otevře stará rána. Hrozná sračka. ()
Zdárný příklad jak může vypadat zpolitizované tv umění. ()
Ten seriál by měli pustit aby bylo vidět, kdo v něm všechno tenkrát hrál - a že v něm hrál kdo měl ruce a nohy ... ()
Ale byly tam občas dobrý kozy. ()
Tak toto se soudruhům vůbec nepovedlo, ještě že přišla ta revoluce. No, já vím, někdo namítně že pak vznikaly ještě horší kousky, ale toto je opravdu jen pro skalní. ()
Takže konečně se dostávám k hodnocení často velmi démonizovaného seriálu, který většina smrtelníků mohla vidět jen jednou před dvaceti lety. Když se teď nedavno konečně objevil, tak si mohla hrstka nadšenců, včetně mě, vychutnat 13ti dílnou verzi, kdy každý díl má poctivou hodinu a půl. Rozhodně to tedy není ani úplně černobílá komunistická agitka, ani brak z filmařského hlediska. Adamec chtěl natočit něco trošku akčního, trochu snad romantického a zároveň musel vyhovět diktátu shora, který si představoval propagandistický epos k výročí Února. To co tedy sledujeme, je řekněme určitý kompromis, který na jedné straně výborně ukazuje lidské povahy za protektorátu a nabízí i na české poměry slušnou akci, což se tedy týká zhruba první poloviny seriálu, tj. let válečných a těsně poválečných. Na druhé straně pak, po přehoupnutí děje ve druhé polovině, Rodáci připomínají tak trochu spin-off sériálu Gottwald, kdy prostředí vedení bolševiků vystřídá moravská vesnice. Hlavní hrdina Vitásek (Šťastný) je tedy mladý rebel který ve stylu J. Bonda přefikne všechno co před ním neuteče na strom, který po anabázi s vyhazovem z gymplu a postupným přechodem k partyzánům vstupuje do KSČ a pak bezhlavně bojuje za práva prostého lidu, jeho otec, bývalý legionář a současný odbojář (Brzobohatý) je férový chlap a ač nekomunista, má s nimi velmi nadstandardní vztahy, Jana Hlaváčová, která hraje jeho ženu je tady ve své typické poloze starostlivé matky, ale dá se říct, že její role je poměrně nevýznamná. Zbylé postavičky ve vsi jsou pak pestrou škálou charakterů a je často velmi typická jejich proměna po osovobození, velmi zajímavá je například postava JUDr. Mlejnka (Petr Kostka), který ač bývalý sokol a vlastenec přijme za protektorátu s určitým sebezapřením post starosty, který samozřejmě vyžadoval stýkání se s němci a občasnou "službu říši" jako např. přednášku v Národním souručenství, přestože tento člověk měl pouze tu smůlu, že se dostal ve špatné době do špatné funkce (a spíš z pocitu odpovědnosti než prospěchářství; něco jako Hácha) a rozhodně neudělal nic zlého, automaciky je na něj v seriálu pohlíženo jako na kolaboranta, který se pak dá dohromady s jedinou konzervativní stranou po válce (tedy tou "špatnou"), s ČSNS. Jeho syn Karel (Karel Roden) je ale o poznání větší hajzlík, který se stane nadšeným mladým náckem (pro Rodena role naprosto sedící) a později demagogickým antibolševikem na právnické fakultě (ta druhá poloha je sice sympatičtější, ale to by se u toho nesměl tvářit a chovat jako Hitler). Pokud jde o Národní socialisty, ti tady jsou zobrazeni ne úplně jednoznačně (jako například v Gottwaldovi) a zahrnují i postavy zcela kladné jako jsou otec a syn Pačandovi (Zindulka, Navrátil), i když druhý jmenovaný nakonec "prozří" a převlékne dres, velmi neštastné je ale silně negativní a nutno dodat že i lživé zobrazení předsedy ČSNS Petra Zenkla, což je asi jeden z největších hříchů Rodáků. Podobně nejednoznačná je situace i v ostatních stranách, ono totiž sotva přijedou ruské tanky, půlka vesnice vstoupí do nějaké partaje a s přicházejícím Únorem se to zase všechno jakoby srovná - ti jakoby kladní prozří a ti ostatní většinou skončí nevalně. Jsou zde tedy i v kladném smyslu zobraneni např. někteří sokolové (Zindulka dokonce v kroji) či odbojová organizace Obrana Národa (myslím, že je to možná jediná zmínka o ní v předlistopadové seriálové či filmové produkci). Velmi zajímavá ja také na celém seriálu krimi linie o slizkém konfidentu Voráčkovi (Postránecký), po kterém jde duo kriminalistů Kratěna - Renč (ano ten Filip Renč). Celkově tedy seriál nemá cenu bezhlavě zatracovat, i přesto, že je v něm řada propagandistickým momenů, někdy i nesmyslností (partyzán vyběhne z krytu a nechá se zbytečně zabít kvůli pitomé flašce atd.). Když přes to všechno ale člověk srovná Rodáky s dnešní rychlokvaškovou seriálovou produkcí, tak všechna čest, jen ten konec mohl být trochu rozvinutější... () (menej) (viac)