Réžia:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (viac)Obsahy(1)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote! (Garfield Film)
Videá (5)
Recenzie (536)
Silná druhá polovica zachránila dojem obrazu Masaryka ako bohémskeho synáčika slávneho otca. V podstate si moje sympatie nezískal po celý film, ale historické súvislosti tu boli pekne ukázané, hlavne postavy ako Beneš alebo Henlein boli excelentné. Hlavne sa mi opäť z náckov zdvihol žalúdok. Veľký problém vidím v tom, že tu nie je dotiahnutý Masarykov koniec, pretože práve jeho smrť je ďalším veľkým tajomstvom, ktorý sa oplatilo ukázať. A dvojka sa točiť určite nebude. ()
Je dobré mať vedomosti o historických udalostiach, ktoré rámcujú jeden úsek života Jana Masaryka. Ševčíkov film nie je výukový a pravdepodobne ani historicky presný. Ale to ma znepokojuje najmenej, pretože tolerujem autorskú licenciu na stvárnenie diela.Skôr ma znepokojuje prílišné riedenie príbehu nepodstatnými, banálnymi scénami, ktoré mu uberajú z výsledného účinku. Ten je dosahovaný predovšetkým úžasným výkonom Karla Rodena v hlavnej úlohe. Ale ani jeho výkon a ostatné klady filmu nie sú pre mňa dostatočným dôvodom na záplavu levov. Tá je pravdepodobným dôsledkom prenikania politiky, záujmov a vplyvov do umenia. ()
Ať už k Masarykovi přistoupíme jako Akademie nebo Kritici, tzn., že je to film z roku 2016 nebo 2017, jedná se o veskrze průměrný film, který může nabídnout jako nadprůměrné pouze herecké výkony Rodena a Kaisera (ale známe také jejich ještě lepší role) a masky, případně hudební složku filmu či pár zajímavých scén. Takže umělecky nedosahuje kvalit Hepnarové, Rodinného filmu ani Špíny, Kvarteta nebo Báby z ledu. Přeceňovaný film, kolem kterého se vytvořil zbytečný humbuk. Palec nahoru mají Kritici za to, že odmítli Masaryka zařadit mezi filmy z roku 2016 a v porovnání se snímky z roku 2017 obstál pouze Roden. ()
Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc. ()
O tomto snímku bylo slyšet především souvislosti s "Českým lvem" a jistá předpojatost se tak nevyhnula ani některým zdejším reakcím. Co se děje týče, dopředu jsem netušil jakému období života Jana Masaryka se film věnuje - a po jeho zhlédnutí jsem více než spokojen. Události kolem mnichovské krize znám docela podrobně a tak jsem se rozhodně neztrácel v retrospektivách (což je jedna z výtek, které se tu vyskytují), jejich řazení naopak považuji za navýsost účelné a logické. K pojetí historických událostí nemám nejmenší výhrady, to jak jsou ztvárněny osobnosti s nimi spojené se mi velmi líbilo, speciálně britská a francouzská politická reprezentace, nebo krátká scéna s Emanuelem (! - nikoliv Františkem ja by bylo lze se také domnívat ) Moravcem. K výtečným hereckým výkonům je zbytečné cokoliv dodávat, kamera i lokace jsou skvělé a hudba je zážitkem sama o sobě. Julius Ševčík mne v dobrém smyslu překvapil už svým předchozím snímkem (byť je mi jasné že jeho styl není pro každého) a "Masarykem" jen potvrdil své filmařské kvality. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (32)
- Ve 21. minutě jde vidět v hotelu na stolu telefon, který má Jan (Karel Roden) po levé ruce. V dalším záběru ho má ale po pravé ruce. (Duoscop)
- V závěru snímku se Jan Masaryk (Karel Roden) setkává s prezidentem Benešem (Oldřich Kaiser) na pláži ve Vinelandu. Píše se srpen 1939. Ve skutečnosti v této době byli oba politici již spolu v Londýně. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)
- Ve snímku přijíždí bezprostředně po Mnichovské konferenci rozčilený Masaryk na Pražský hrad za prezidentem Benešem a vyčítá mu objednané ultimatum západních mocností vůči Československu. Ve skutečnosti však Masaryk neopustil v pomnichovských dnech Londýn. Jeho vztah k prezidentovi byl velmi loajální. Objednané ultimátum byla fikce. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)
Reklama