Dům běsů

Na horor trochu dlhšie a tých retrospektív mohlo byť o niečo menej, ale inak príjemné atmosferické prekvapenie. Určite som na začiatku nečakal, že to takto skončí. Film na pomery žánru vsádza na komplikovanejší príbeh z pohľadu viacerých postáv, čo mu svedčí. Záver bol pritom pomerne sladkotrpký, a to oceňujem. (23.08.2023)

No nezbesnel som sa z toho. Vraj natočené podľa skutočných udalostí, Thajčania tomu veria, takže nech. Dokonca u nich tento film láme tohtoročné rekordy v návštevnosti. No bol strašne predĺžený ako gumka v gatiach Mikasa, no a strašidelný vôbec, naopak, je tichý, pomalý a v závere aj plačlivý. Niektoré akože jumpscaries možno zafungovali nehovorím, ale v tej stopáži sa všetko rýchlo utlmí, nie je tu kontinuálne napätie. Zamerané skôr na vysvetlenie podstaty príbehu, než na vydesenie. (12.08.2023)

Ak vám nikto nevysolí pointu, pričom film samotný sa o to taktiež veľmi nesnaží, tak dostanete efektívnu, trošku prízemnú, ale stále chladnú ducharinu. Sme na ázijskej pôde a preto je na programe dňa nečakať ostrokyslú polievku, ktorá sa v týchto krajinách iba podáva, filmovo je to skôr výnimočný stav. Nič agresívne, nič krvavé, nič gore. Na Hollák zabudnite, nieje to ani francúzska polievka. Horor, ktorý si môžu pozrieť aj hororom nežijúci jedinci, pretože to rozhodne neublíži ani ich intelektu a ani ich psyché. Osobne, na konci pomaly slzičky. (15.06.2024)

Mimořádně dlouhý a rozbředlý pseudohorror s mimořádně protivnou malou holčičkou, o jejíž duši/život vede boj její mimořádně odhodlaná maminka. Fakt originální šablona, koukám že už i Asiati začínají po hollywoodsku debilnět a zasírat horrorový žánr podobným nízkým středoproudovým sajrajtem. A nejděsivější z filmu je pak jeho rozeřvaná zvuková stopa. No, tedy popravdě je zápletka o něco záživnější i rafinovanější, než jak jí tady prezentuju, docela zajímavá byla pak postava otce, ale co naplat - nudil jsem se až k smrti, hlavně ve druhé, "vysvětlovací" části. Ale chci být aspoň trochu objektivní, protože filmařina je to slušná, a tak zaokrouhlím nahoru. (11.08.2023)

Z thajských hororů, potažmo duchařin, nebývám většinou dvakrát odvázaný. Snad i proto mě tentokrát S. Sakdaphisit příjemně překvapil. Mix duchařiny, čarodějnického hororu a motivu panenek je i přes svoji délku napínavý a atmosférický. Diváka lačnícího po rychlé akci asi možná začne nudit střídání časových rovin, kdy se zčásti dívá dvakrát na jedno a to samé, byť většinou z jiného úhlu pohledu. Získává ale při tom další vysvětlující informace tak, aby všechny kousky do sebe na konci zapadly. Uvítal jsem absenci laciných lekaček doprovázených výstřely z děla. Stačí křik havranů, cinkot zvonků, zrychlené bubínky nebo rituální zpěv! Film není brutální z hlediska gore, ale na krev dojde několikrát. Penpak Sirikulová v roli tajemné paní Ratree byla chvílemi tak démonická, že vidět ji jako dítě, dostanu psotník a do rána neusnu. Bouře, vzývání a odrazy v zrcadle. Možný spoiler - šťastný konec nečekejte. (13.08.2023)