Dům běsů

Mimořádně dlouhý a rozbředlý pseudohorror s mimořádně protivnou malou holčičkou, o jejíž duši/život vede boj její mimořádně odhodlaná maminka. Fakt originální šablona, koukám že už i Asiati začínají po hollywoodsku debilnět a zasírat horrorový žánr podobným nízkým středoproudovým sajrajtem. A nejděsivější z filmu je pak jeho rozeřvaná zvuková stopa. No, tedy popravdě je zápletka o něco záživnější i rafinovanější, než jak jí tady prezentuju, docela zajímavá byla pak postava otce, ale co naplat - nudil jsem se až k smrti, hlavně ve druhé, "vysvětlovací" části. Ale chci být aspoň trochu objektivní, protože filmařina je to slušná, a tak zaokrouhlím nahoru. (11.08.2023)

Z thajských hororů, potažmo duchařin, nebývám většinou dvakrát odvázaný. Snad i proto mě tentokrát S. Sakdaphisit příjemně překvapil. Mix duchařiny, čarodějnického hororu a motivu panenek je i přes svoji délku napínavý a atmosférický. Diváka lačnícího po rychlé akci asi možná začne nudit střídání časových rovin, kdy se zčásti dívá dvakrát na jedno a to samé, byť většinou z jiného úhlu pohledu. Získává ale při tom další vysvětlující informace tak, aby všechny kousky do sebe na konci zapadly. Uvítal jsem absenci laciných lekaček doprovázených výstřely z děla. Stačí křik havranů, cinkot zvonků, zrychlené bubínky nebo rituální zpěv! Film není brutální z hlediska gore, ale na krev dojde několikrát. Penpak Sirikulová v roli tajemné paní Ratree byla chvílemi tak démonická, že vidět ji jako dítě, dostanu psotník a do rána neusnu. Bouře, vzývání a odrazy v zrcadle. Možný spoiler - šťastný konec nečekejte. (13.08.2023)

Milé překvapení z Thajska dle skutečných událostí. Příběh vypráví 3 vzájemně propletené dějové linie, které do sebe hezky zapadnou a příběh je překvapivě nejsilnější stránka celého filmu, což u hororů nebývá běžně úplně zvykem. Manželský pár chce pronajmout svůj dům, ale nájemníci se zapletou s nebezpečnou sektou, kteří budou mít spadeno na jejich dceru. V první linii sledujeme Matku, která se snaží ochránit svou živou dceru před nebezpečnými lidmi, kde nikomu se nedá věřit. Ve druhé dějové linii sledujeme Otce, který se snaží zachránit svou mrtvou dceru z před manželství a už se to zajímavě začne proplétat. Třetí linie je nejhororovější, jelikož ji sledujeme z pohledu temné čarodějnické sekty s jedním temným a docela creepy rituálem. Hláška Wo-je-wo-ju-pu-na-ča-ra! mi dělala překvapivě dost nepříjemně. Ve filmu se objeví i pár velmi slušných zvratů, kde ten finální je docela odzbrojující. Nejsou tu sice žádné lekačky ani pořádné Gore, film je spíš napínavý, atmosférický, dobře zahraný a těží se zajímavého hororového příběhu, ale v aktuální hororové bídě je i tohle víc než postačující, navíc Thajsko se nevytáhlo s něčím solidním už pár let, takže body nahoru. 7/10. (15.08.2023)

Mne osobne tieto Thajské počiny prídu po hororovej stránke tak extrémne nevýrazné, predvídateľné, hádam aj lacno pôsobiace, pričom jediné čím relatívne dokážu zaujať diváka, sú tie ich milión krát obohrané duchárske námety, ktoré sa všemožnými silami snažia po miliónty krát podať odlišným spôsobom. Doba kedy toto dokázalo vystrašiť, je tak niekde 20 rokov dozadu. Pokiaľ by som mal niečo odporučiť, tak z trochu iného súdka: "13 game sayawng", "Countdown", či poviedkové záležitosti: "Tai Hong Tai Hien" a "Ha phraeng". Toto je pre deti, tých čo toho veľa nemajú nasledované v rámci žánru, alebo skromných nadšencov príbehov. Vyvolania strachu ako takého, či aspoň zimomriavok, sa tu človek príliš nedočká. No a ešte je tu tá stopáž na tri vraždy. Medzi 2-tri. (15.08.2023)

No nezbesnel som sa z toho. Vraj natočené podľa skutočných udalostí, Thajčania tomu veria, takže nech. Dokonca u nich tento film láme tohtoročné rekordy v návštevnosti. No bol strašne predĺžený ako gumka v gatiach Mikasa, no a strašidelný vôbec, naopak, je tichý, pomalý a v závere aj plačlivý. Niektoré akože jumpscaries možno zafungovali nehovorím, ale v tej stopáži sa všetko rýchlo utlmí, nie je tu kontinuálne napätie. Zamerané skôr na vysvetlenie podstaty príbehu, než na vydesenie. (12.08.2023)