Lev v zime

Krásný vánoční film o těch pravých hodnotách - touze po moci, nenávisti, přetvařování se, pomstě a intrikách, co se (roz)spřádají doslova v každé větě, v každém pohledu. Shakespeare by to nenapsal lépe (zdravím Krále Leara). Do detailu vybroušené dialogy na ostří nože, ve kterých se uštěpačností či cynismem rozhodně nijak nešetří. Demýtizace královského majestátu (hlavně tedy TOHO Richarda) i nečernobílé živoucí charaktery, co nejsou pouhými loutkami v rukou autorů. Všechno tohle bohatě stačí na přebití nepopiratelného faktu, že divadelní prkna z toho koukají více než "svět filmu". (20.03.2009)

Oceňované historické drama, které se neopírá o velkolepý rozpočet, jde konec konců o televizní film, nýbrž o výborné herecké obsazení, pečlivě propracovaný scénář, který nezapře divadelní kořeny, protože jeho schéma se pohybuje na půdorysu tradičních shakespearovských dramat. Příběh se točí kolem šesti důležitých postav, které řeší mocenské otázky středověké Anglie. Intriky na dvoře krále Jindřicha II. jsou skoro tak temné a odpudivé jako na úřadu dnešní české vlády. Nejkrásnější jsou filmové dialogy mezi Jindřichem II. a jeho ženou, které jsou plné emocí, lásky i nenávisti zároveň a projevují se cynickým jedovatým popichováním. Protože královský pár si zahrál Peter O'Toole a Katherine Hepburn, je jasné, že si své repliky náležitě vychutnali a dokázali je divákům podat s neuvěřitelným půvabem. Celkový dojem: 90 %. I když na začátku filmu uvidíme rytířský turnaj a nějaké to mávání meči, převážnou většinu stopáže si film vystačí s kamennými interiéry jednoho hradu a s přítomností několika málo herců před kamerou. (21.08.2009)

Už z toho, jak ukecaný film Lev v zimě je a že se odehrává v málomluvném dvanáctém století, se dá odvodit, že v bitvě s historickými fakty prohrává. Jedná se spíš o shakespearovské drama, však sám Jindřich říká, že má dost společného s králem Learem. Jeho největším soupeřem totiž není franouzský král Filip (dvaadvacetiletý klučina Timothy Dalton s francouzským přízvukem je prostě übercute), ale vlastní rodina. Z dnešního pohledu potěší, jak moc dbá Anthony Harvey na detaily, na interiéry a kostýmy. Pokud srovnám s televizní verzí z roku 2003, musím uznat, že Peter O'Toole a Patrick Stewart jsou oba skvělí Jindřichové (nevypočitatelní, ale sympaťáci), ale Katherine Hepburn v mých očích zastiňuje Glen Closeovou. Její jedovatá Eleonora Akvitánská je napůl mrcha a napůl zlomená žena, kterou musíte litovat. V obou polohách je Katherine nepřekonatelná. (13.11.2008)

Dialogy, intriky, pravdy a lži, ze kterých chvílemi mrazí. Postavy jsou tak dezorientovány v síti intrik, že nepoznají chvíle, kdy se hovoří pravda - a to jsou asi nejkrutější okamžiky. Láska, která je příčinou toho všeho, tak stále kdesi hluboko je, zraňována, nechápána a zašlapávána do bahna. Výborný film, uvěřitelné vztahy, které vlastně mohou existovat v jakékoli rodině. Výkon Petera O'Tooleho porovnatelný s výkonem Katharine Hepburn. Maximální hodnocení naprosto zasloužené. ■ P.S. Po dočtení ostatních komentářů dodávám, že jsem z fimu divadelní předlohu necítil a i kdybych cítil, nevadila by mi. Možná proto, že jsem kdysi dost často do divadla chodil, baví mě ho "rozebírat" a "divadelní styl" naopak ve filmech vítám. (12.10.2009)

Historické filmy sú môj "šialok kávy", ale toto mi výnimočne nesadlo. Ústrednú melódiu poznám už dlhé roky a som rád, že po dlhých rokoch som sa dostal i k filmu ku ktorému patrí. Hudba, presnejšie hlavný motív je aspoň pre mňa tou najkvalitnejšou časťou filmu, hoci hudba počas filmu nie je tak výrazná. Pochváliť by som mal i herecké výkony, ale neurobím to. Dialógy sa mi zdali fajn, aspoň chvíľu...Potom príde zvrat, chaos, a zase zvrat a ja som sa v tej zvláštnej rodine začal strácať a film začal strácať i diváka, teda mňa. Dokážem veriť nekonečnej túžbe vládnuť a byť kráľom, ale nedokázal som sa naladiť a uveriť tým dialógom alebo postavám, ktoré sa 10 minúť dokážu smrteľne hádať, pomýšľať na vraždu, aby neskôr boli v náručí, spomínali na šťastné časy a o nemalú chvíľu na to zase sin zase priať smrť toho druhého. Som rád, že som to videl, ale raz to bude stačiť. 60%. (23.01.2018)