Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (42)

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,POVIEM TI NIEČO INTÍMNE." ,,NA VEREJNOSTI?" __ Keď mi tento film pred rokmi v TV utiekol a videl som len jeho záver, bolo to z prozaického dôvodu, že jeho názov príliš veľavravný nie je a nad obsahom témy môže zaváhať aj zainteresovaný divák. Pravda je tiež tá, že vo svojej podstate viac než panovnícka love story sa tu servírujú skôr osudové roky Romanovcov až po ich trpký koniec. V dobe kedy už boli historické veľkoprodukcie dávno za zenitom vytvoril Schaffner dielo, ktoré v ničom nezaostáva za svojimi predchodcami z liet minulých a vo všetkej paráde vystavuje na obdiv svoju nákladnú výpravu, honosné kostýmy, hudbu s radom impozantných pasáží, to všetko korunované Prestávkou (Intermission) v najlepšom možnom momente. Veľkosť formy tu zakrýva menšiu mieru invencie a odpoveď na otázku, či by nešlo pootočiť uhoľ pohľadu na tento príbeh na úkor niektorých vedľajších a do značnej miery zbytočných postáv (Lenin, Stalin /vtedy snáď ešte Džugašvili?/, nejaký ťažko skúšaný revolucionár...) tvoriacich skôr akési pozlátko pre širšie epické rozprávanie. Na druhej strane však oceňujem výber hercov a prípadnú prácu maskérov. Ako už poznamenali niektorí predo mnou, pomerne neznámy Michael Jayston je skutočnému Mikulášovi II. mimoriadne podobný, postupne na seba upriamuje stále väčšiu pozornosť a odsúva na druhú koľaj, síce na Oscara nominovanú, predsa však neveľmi výraznú Janet Suzman, ktorá ku koncu už prakticky nemá čo hrať. Bezcitný, surový záver kontrastuje s dovtedy vytváranými sympatiami k postavám celej rodiny a osobne som cítil rozhorčenie nad neopodstatnenou zbytočnosťou tohto barbarského činu. A tomu všetkému nie je ani 100 rokov... (93. hodnotenie, 8. komentár k filmu) ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. ()

Reklama

Han22 

všetky recenzie používateľa

Spíše fascinující kus historie, než opravdu výborný film. Tři hodiny na historický velkofilm bez jediné pořádné akční/válečné scény je zkrátka moc. Chtělo to někoho jako David Lean a lepší ústřední dvojici herců. Alexandra byla místy dost hloupá, nechávala se ovlivnit a zároveň ovlivňovala Mikuláše. Ten je stvárněný jako klasický panovník ze staré školy - on ví co je pro lid nejlepší, názory lidu ho nezajímají a jeho bídu nevidí, nenechá si mluvit ani do válčení, zkrátka naprosto odtržený od reality. Díky tomu dvojice nevzbuzuje moc sympatií (to až ke konci během jejich věznění) a je to místy dost nuda. Ovšem jako trošku akademická historická lekce je to parádní ukázka událostí, které ovlivnili zbytek světa na skoro celé další století. I když se film zaměřuje hlavně na ústřední dvojici, nechybí tu nic - rusko-japonská válka, masakr pokojně demonstrujících, rozpouštění parlamentu, bída lidu, první světová válka, démonický manipulátor Rasputin, demokratický revolucionář Kerenský i Lenin se svou bandou bolševiků a VŘSR. Film si nic nepřikrášluje, nevymýšlí ani nikomu nestraní a poslední cca hodinka s čím dál horším vězněním to začne fungovat i z lidského hlediska, konec byl děsivý. 4* a věřím, že takhle pravdivě a nestranně by to dneska už nikdo nenatočil. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Prakticky všetky historické filmy sa neúspešne snažia zachytiť udalosti, i keď by stačilo zachytiť atmosféru a ducha tej doby. Toto snaženie prináša nekonečne dlhé filmy, v ktorých sa divák bez prípravy nedokáže orientovať. A tak oceňuje kasting a maskérov, ktorí u niektorých postáv vytvorili naozaj vernú predstavu nimi zobrazovaných osôb, pokochá sa výpravou, kostýmami, rituálmi a to je asi tak všetko. Kto bol v Rusku, zistí, že mu v tomto anglickom filme chýba to, čo robí Rusko Ruskom. A keď postavy hovoria angličtinou tak je to, ako keby Mel Gibson nakrúcal svoje filmy v albánčine. A ešte mi nie je jasné, prečo predstaviteľ Mikuláša II. (podľa IMDb Michael Jayston) nie je uvedený medzi hercami. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (8)

  • Brian Cox v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Marie Sofie Dánská (Irene Worth), matka Mikuláše II. (Michael Jayston), nebyla pozdějšímu masakru cara a jeho rodiny přítomna. Po pádu carské dynastie v roce 1917 stihla uprchnout na Krym a odtud do Velké Británie. Britská vláda jí ovšem odmítla udělit azyl, proto se vrátila do Dánska, odkud pocházela. Zámeček, který obývala, se stal politickým centrem „bílé“ ruské emigrace, tedy všech příslušníků a zastánců ruské monarchie. (Nick321)
  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)

Reklama

Reklama